Dotaz: Export tabulky OpenOffice.base

[Petr Drlik]

Vytvoril jsem si jednoduchou tabulku a zakladal data. Kdyz jsem byl asi kolem 50. zaznamu, zacly mi miznout nebo kopirovat zaznamy. Abych zachranil pripadnou ztratu, chtel jsem vyexportovat zaznamy do nejakeho jineho formatu db4, mdb, txt) pro pripadne dodelani v jinem db programu, ale bohuzel program nabizi jen ulozeni pod jinym nazvem s priponou odb. Kdysi jsem zacinal s db4, s Foxkou jsem take neco delal, vzdy tam moznost nejakeho exportu byla. Existuje v linuxu nejaky dalsi zpusob, jak si vytvorit a pracovat se svoji databazi, krome Openoffice.Base? (o Keri a Knoda neuvazuji).

Diky

Odpovědi

[Šangala]

Zde se o tom něco píše.
„zacly mi miznout nebo kopirovat zaznamy“ - to je divně, že :)

[Petr Drlik]

Kdyz jsem delaval s jinou databazi, nemusel jsem vyuzivat index. Pri vytvareni struktury tabulky si to primo vynutilo, abych pripojil sloupec s indexem. Prave pro ten index se hlasily chyby. Najednou se objevily 2 radky pod sebou se stejnym indexem a to mi hlasilo chybu, nebo postupne cislovani preskocilo ze 47 na 49. Ztratli jsem treba 1 ci 2 zaznamy, ale kdyz si nejsem jist, zdali to neudela ve vetsim rozsahu, tak se bojim. Mozna ze je to tim, ze nekdy pouziji Enter jindy jen tuknuti mysi pro prechod mezi zaznamy a chyba bude v mem ovladani OpenOffice.

[Sandokan]

Pokud je to jen jedna tabulka, nechá se přece v návrháři dotazů udělat dotaz :

select * from tabulka

výsledek se uloží do tabulky calcu a ta se exportuje třeba jako oblíbené .dbf. Ne, že by to bylo zrovna přímočaré, ale je to funkční.

Výběr databází v linuxu jinak není moc rozsáhlý. Většinou se používá MySQL, PostgreSQL, najdou se i podivíni, kteří dávají přednost databázi Firebird, Sybase nebo s odpuštěním i Informix, či Oracle. Posledně jmenované jsou ale téměř nepoužitelné, protože mají myslím nějaká omezení týkající se počtu procesorů, velikosti paměti, diskového prostoru a tak. Když si chce člověk udělat fakt pořádnou databázi cédéček, tak to s tím skoro ani nejde. A MSSQL server snad pod linuxem dokonce ani není.

Jako klienta lze použít zmíněný OpenOpice (dělá se to přes nějaké ODBC nebo JDBC a připojíte se tak i k tomu MSSQL), dá se taky s dalším odpuštěním programovat, i linuxu existují nějaké vizuální nástroj. To, co nabízela dB4 asi nenaleznete a někdy si myslím, že je to škoda.

ZDAR!

[Šangala]

Ale nám za třetím řádkem plácáte nesmysly…

[Sandokan]

Vy víte o nějaké implementaci MS SQL pod linuxem ??

Rád bych se o tom dověděl více.

[moira]

Zkusil bych znovu odpočítat řádky, napoprvé se to nepovedlo.

[Sandokan]

Poučte hlupáka, prosím. Matematika nikdy nebyla mou silnou stránkou.

[moira]

No pokud máte pocit, že věta "A MSSQL server snad pod linuxem dokonce ani není." je jediná za třetím řádkem, tak poučení asi potřebujete. Ale ono je snadnější vypíchnout jediný nezpochybnitnelný fakt a pak dělat udiveného, že?

[dustin]

A jaký je důvod pro databázi cd v linuxu vyžadovat právě MS SQL? Napadá mě snad jen ten, že vývojář jinou DB neumí používat a jinou se naučit nechce.

[Šangala]

»Nevím«, ano tato věta je asi pravdivá.
Její původní formulace „A MSSQL server snad pod linuxem dokonce ani není.“ je trochu - nevím co…
Narážím spíše na: „Výběr databází v linuxu jinak není moc rozsáhlý“ - hm, že by množina na Win byla větší…
Tvrdit o Oracle „jsou ale téměř nepoužitelné“ je hodně odvážné.
„omezení týkající se počtu procesorů, velikosti paměti, diskového prostoru a tak“, co si koupíte to máte a je jedno jestli je to na Win,Linux-u či UNIX-u.
„Když si chce člověk udělat fakt pořádnou databázi cédéček, tak to s tím skoro ani nejde“ - i s miliony cédéček to MySQL zvládne levou zadní a pokud máte vyšší nároky použijete třeba PostgreSQL.
Poslednímu odstavci moc nerozumím, tak žádný komentář.

PS: Kdo někdy psal v MSSQL něco víc než jen SQL dotaz (i když někdy i u těch to platí…) a psal i pro pro PostgreSQL, Oracle (a pro někoho i MySQL), tak Vám asi řekne, že psát pro MSSQL je nejhorší volba.
Pokud ovšem někdo ustrne na jedné databázi, tak samozřejmě cokoliv dalšího je naprd, bo to vyžaduje se to naučit a věnovat tomu čas, ale jedině pak jste to schopen porovnat.

[Sandokan]

Omlouvám se, asi jsem to s tou ironií přehnal. Trochu mě pobavilo to pomyslné srovnání možností stroje obsaženého v OpenOpice Base a třeba toho v MySQL

Jen k tomu poslednímu odstavci. Souborové databáze jako byla dBase4 nebo FoxPro a tak, měly kolem sebe jakési programovací prostředí se kterým se některé věci daly řešit opravdu rychle a přímočaře. Samozřejmě, že výkonové schopnosti souborových databází jsou dneska k pousmání, ale aplikace s nimi se občas ještě vyskytují a nahrazují je většinou ještě větší šílenosti s MSSQL.

ZDAR!

[Šangala]

Takže za blbce jsem zůstal já :)
A přečtu-li si to s „ironií“, dávám mi smysl i poslední odstavec…
PS: Na FoxPro nám stále funguje celý firemní informační systém a zatím ho jiné systémy dokázaly jen doplnit, ne nahradit…

[Kit]

Možností uložení dat je spousta. Pokud ta databáze bude obsahovat do nekolika málo miliónů záznamů, dá se využít i obyčejný textový soubor a jeho prohledávání příkazem grep. Pokud se v takové databázi o miliónu záznamů hledá jen několikrát za hodinu, tak je to v pohodě. Dotazy do takové textové databáze jsou jednoduché a dají se využít i regulární výrazy. Odezva ve stovkách milisekund.

Pro větší množství záznamů nebo pro častější dotazy už bude asi potřeba data indexovat. Jakou povahu mají záznamy? Jsou strukturované nebo to má být spíš dokumentová databáze? Jaké jsou výkonové požadavky?

Z databází, o kterých dosud nebyla zmínka: TDB, CDB, TokyoCabinet, MongoDB, Redis, ... Každá se hodí na něco jiného a každá vyniká v nějaké jiné vlastnosti.

Ovšem pokud to má být nějaká alternativa k OpenOffice Base, tak nejjednodušším řešením by mohl být obyčejný textový soubor a sada unixových utilit. Dá se tak udělat i relace mezi tabulkami.