Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
select * from tabulka
výsledek se uloží do tabulky calcu a ta se exportuje třeba jako oblíbené .dbf. Ne, že by to bylo zrovna přímočaré, ale je to funkční. Výběr databází v linuxu jinak není moc rozsáhlý. Většinou se používá MySQL, PostgreSQL, najdou se i podivíni, kteří dávají přednost databázi Firebird, Sybase nebo s odpuštěním i Informix, či Oracle. Posledně jmenované jsou ale téměř nepoužitelné, protože mají myslím nějaká omezení týkající se počtu procesorů, velikosti paměti, diskového prostoru a tak. Když si chce člověk udělat fakt pořádnou databázi cédéček, tak to s tím skoro ani nejde. A MSSQL server snad pod linuxem dokonce ani není. Jako klienta lze použít zmíněný OpenOpice (dělá se to přes nějaké ODBC nebo JDBC a připojíte se tak i k tomu MSSQL), dá se taky s dalším odpuštěním programovat, i linuxu existují nějaké vizuální nástroj. To, co nabízela dB4 asi nenaleznete a někdy si myslím, že je to škoda. ZDAR!grep
. Pokud se v takové databázi o miliónu záznamů hledá jen několikrát za hodinu, tak je to v pohodě. Dotazy do takové textové databáze jsou jednoduché a dají se využít i regulární výrazy. Odezva ve stovkách milisekund.
Pro větší množství záznamů nebo pro častější dotazy už bude asi potřeba data indexovat. Jakou povahu mají záznamy? Jsou strukturované nebo to má být spíš dokumentová databáze? Jaké jsou výkonové požadavky?
Z databází, o kterých dosud nebyla zmínka: TDB, CDB, TokyoCabinet, MongoDB, Redis, ... Každá se hodí na něco jiného a každá vyniká v nějaké jiné vlastnosti.
Ovšem pokud to má být nějaká alternativa k OpenOffice Base, tak nejjednodušším řešením by mohl být obyčejný textový soubor a sada unixových utilit. Dá se tak udělat i relace mezi tabulkami.
Tiskni
Sdílej: