Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Dobry den,
Mame dosluhujuci databazovy server PostgreSQL 8.3 s 12 jednoduchymi databazami, do ktorych sa ukladaju nejake statistiky + dalsie doplnkove udaje. Databaza sa vyuziva defakto ako datovy sklad. I/O performance je fajn. Backupy na deduplikovane ulozisko tiez funguju v pohode. Vseho vsudy je tam 80 tabuliek. Data zaberaju cca 800 GB. V priebehu dalsieho roka je predpoklad ze databaza narastie na cca 900 - 1000 GB
Aj ked podla dokumentacie max velkost tabulky je 32 TB co je pre nase potreby zrejme limit ktoreho nedosiahneme, mam trochu obavy z "magickej" hranice 1 TB
Testovali sme aj noSQL - lebo teraz je to in :) - data boli konvertovane do JSONu - couchDB a mongoDB ale tieto databazy zaberaju asi o 170 - 210% viac diskoveho priestoru ako data v PostgreSQL co sa mne osobne moc nepacilo.
Ma zmysel sa zaoberat nejakym skalovanim PostgreSQL (ciel: zvysenie bezpecnosti a integrity dat)? Alebo "magicku" hranicu 1 TB nechat plavat a pripravit sefa na kupu noveho dostatocne vykonneho servera a premigrovat na PostgresSQL 9.x?
Dakujem za nazory
Řešení dotazu:
Sak prave, ja sa hlavne obavam, ked budeme kupovat novy server, ci tych 1 TB na jeden PostgresSQL nebude prilis velke susto.
Neobavam sa nedostatocneho vykonu ani I/O kedze struktura dat je velmi jednoducha a ziadne komplexne SELECTy ani komplokovane JOINy sa nepouzivaju. Skor sa obavam o mnozstvo dat a zachovanie ich bezpecnosti a integrity a ci to PostgreSQL zvladne.
Pocitam so zivotnostou servera tak 3-5 rokov co by znamenalo ze za 5 rokov tam bude cca 2 - 2.5 TB dat. A ked uz sa to bude riesit tak poriadne.
V takom pripade sa naozaj javi ako dobre riesenie "rozdelenie" databaz na viacero serverov. da sa to vobec urobit tak aby bol jeden server na ktory sa budu pripajat klienti a databazy sa budu fyzicky nachadzat na inych serveroch? chcel by som zabranit aby jeden PostgreSQL sa staral o vsetky data - ked sa nahodou stane problem, aby to neposkodilo vsetky data ale prinajhorsom len tu konretnu databazu
Dakujem, nasiel som pekne PDF-ko ohladom PL/Proxy http://www.2ndquadrant.com/static/2quad/media/pdfs/talks/char10/plproxyandfriends.pdf je tam odprezentovana podobna situacia ako u nas.
Tiskni
Sdílej: