Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Existuje nějaký protokol/formát pro přírůstkové aktualizace relačních databází?
Dejme tomu, že mám nějaký veřejný registr a chci nabídnout přírůstkové aktualizace – aby si lidé nemusely stahovat pokaždé všechno znova.
Teoreticky by jim šlo dát SQL skript, který bude obsahovat INSERTy, UPDATy a DELETy, ale to je jednak takové dost volné (klient musí dost věřit serveru, aby si spustil jeho SQL skript) a jednak je to platformě závislé (dialekt konkrétního DBMS a vlastně i závislost na relačním schématu jako takovém – teoreticky si klient může ukládat data jinak a SQL třeba vůbec nepoužívá – chce jen platformě nezávislý seznam změn záznamů).
(k otázce mě inspiroval zápisek v blogu: Klient-server synchronizace – konečné řešení)
S tou bezpečností máš asi pravdu, možná je to zbytečná paranoia… jen je mi trochu proti srsti, aby někdo do mého systému cpal rovnou SQL. Ale ono stačí, když mu necháš třeba přístup k information_schema
a on ti tam pustí SELECT s kartézským součinem přes několik tabulek.
Jde mi o formát/protokol, který by byl vhodný i pro to veřejné nasazení a umožňoval jen to nutné minimum – přidávat záznamy, aktualizovat a mazat. A ve „WHERE“ podmínce by mohl být jen primární klíč, ne nějaké vnořené SELECTy atd., stejně tak ve „VALUES“ – tam by taky měly být jen prosté hodnoty.
Na druhou stranu, čím mocnější ten nástroj bude, tím efektivnější/stručnější inkrementy se dají napsat – např.
UPDATE tabulka SET sloupec_1 = sloupec_2 + 100 WHERE id IN (SELECT …)
Místo aby se vyjmenovával záznam po záznamu a jejich hodnoty… ale zase o to víc se to dá zneužít. A o to méně je to platformě nezávislé – když už to bude SQL, tak na straně klienta potřebuji minimálně nějaký parser SQL, abych si z toho vytahal ty hodnoty a aktualizoval si svoji lokální databázi (která třeba ani nemusí být relační).
Určitě by to měl být otevřený software nebo alespoň otevřený standard – jde o to, aby na straně příjmu těch dat mohl být kdokoli – veřejnost – a aby si to mohl napasovat na nějaké svoje řešení. Co nejjednodušší – tzn. během dne si přečtu specifikaci a napíšu parser, nebo použiji hotovou knihovnu a už můžu přijímat aktualizace dat.
Na straně zdroje ani není potřeba nějak duplikovat data do logů – klidně může být u každého záznamu číslo verze – rostoucí ID napříč celou databází – a klient si pak vyžádá všechny záznamy novější než určité ID (tzn. než určitý časový okamžik).
Není to žádná velká věda. On by to mohl být i třeba CSV soubor (soubory) nebo nějaký jednoduchý binární formát. Jen mi šlo o to, zda nevymýšlím něco, co už tu dávno je.
Ono hlavně ta druhá strana si bude chtít aktualizovat svoji databázi – tzn. udělat změny, ne všechno smazat a všechno znova nahrát. Takže ono to sice vypadá skvěle, že se použije Git jako hotový software, ale samo o sobě to nestačí, protože on dejme tomu zajistí přenos těch změn po síti, ale pak si stejně musím udělat diff a z něj pomocí nějakého nástroje (ten je potřeba napsat) zjistit, do jaké tabulky mají změny přijít, zda se má přidávat, mazat, aktualizovat, a když, tak co tzn. vydolovat z toho primární klíče, abychom věděli, co smazat/aktualizovat a vyrobit výsledné SQL (případně jiné příkazy). To je ten nejpracnější úkol a verzovací systém s ním nepomůže, leda ho může ještě zkomplikovat.
Tiskni
Sdílej: