Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Tiskni
Sdílej:
Musel bys vymyslet nějakou databázi, která ukládá data i indexy nějakým způsobem přátelským k verzovacímu systému. Je otázka, jestli dá méně práce napsat databázi nebo verzovací systém – IMHO bude snazší udělat to verzování nad nějakým existujícím DBMS.
Určitě záleží na konkrétním případu: upvote by asi projít měl (ale jak už tu zaznělo, není to spíš přidání nové položky?)Zalezi na konkretni situaci, nekdy muze mit smysl si ukladat soucet, aby slo napriklad rychle seradit clanky podle poctu upvotu.
Uvažoval jsem i o variantě, že místo do fronty se změny ukládají jako nové řádky přímo do databáze, kde se jenom nějak označí. S tím je ale spojeno spousta různých problémů, pokud to vůbec nějak řešit jde, tak určitě ne jednoduše.
Mně to naopak přijde vhodnější, než do toho zatahovat JSON (resp. obecně nějaké denormalizované struktury uvnitř záznamů databáze). Při dotazování tě nezajímá, jestli jsou data ještě ve frontě nebo ne – prostě uděláš dotaz nad celou množinou. A při synchronizaci tě to zajímá, tak si vyfiltruješ záznamy podle toho příznaku a synchronizuješ je se serverem (odebereš příznak a naopak přidáš číslo verze ze serveru).
] tak ty se dají kontrolovat až při dokončení transakce, nebo je prostě můžeš provádět ve stejném pořadí jako na klientovi[tam bys měl mít stejná integritní omezení, takže i tam budeš muset vytvořit nejdřív odkazovaný záznam a pak teprve odkazující].
Ukládat stejná data dvěma nekompatibilními způsoby (jednou v normálních tabulkách a jednou v nějakých jiných strukturách) jen kvůli tomu, že některé jsou synchronizované a jiné ještě ne, mi přijde jako zbytečný opruz – hlavně kvůli tomu vyhledávání a slučování výsledků.
Ty konflikty musíš řešit tak jako tak – např. u UPDATů si potřebuješ pamatovat verzi, kterou jsi aktualizoval, abys nepřepsal cizí změny (např. jsi chtěl zvýšit hodnotu o 100, ale na serveru ji mezi tím někdo zvýšil o 200 a ty bys ji tak vlastně snížil, kdyby sis neohlídal verzi záznamu). INSERTy jsou jednodušší.Tady by to prave nebyl klasicky UPDATE, ale obecne jakakoliv zmena databaze – operace, ktera dostane na vstup databazi a na vystup da novou verzi databaze. Takze napriklad operace "upvote" by znamenala "vem pocet upvotu a pridej 1". (Samozrejme se da namitnout ze je lepsi si ukladat kazdy upvote jako novy radek, ale muze mit smysl si nekde navic ukladat jejich soucet pro rychlejsi dotazy.)
Co se týče cizích klíčů[tou relací myslíš relationship ne relation? Protože relace v relační DB je tabulka, ne vztah mezi záznamy 1:n, m:n, je jasné, že v nerelačních databázích nebudou relaceMas pravdu, myslel jsem relationship :) Mozna by to nejak takhle resit slo, ale musely by se opatrne nastavit pravidla, jako ze pri smazani rodice se kaskadovite smazou deti atd. Ale taky by byly potreba transakce, coz znamena dalsi zesloziteni. Napriklad kdyz klient udela tri transakce a ta druha na serveru selze, klient by asi mel tu treti vratit zpet.] tak ty se dají kontrolovat až při dokončení transakce, nebo je prostě můžeš provádět ve stejném pořadí jako na klientovi[tam bys měl mít stejná integritní omezení, takže i tam budeš muset vytvořit nejdřív odkazovaný záznam a pak teprve odkazující].
Ukládat stejná data dvěma nekompatibilními způsoby (jednou v normálních tabulkách a jednou v nějakých jiných strukturách) jen kvůli tomu, že některé jsou synchronizované a jiné ještě ne, mi přijde jako zbytečný opruz – hlavně kvůli tomu vyhledávání a slučování výsledků.Celkem dlouho jsem se snazil na to jit presne takhle, ale pokud chci aby to fungovalo na 100% ve vsech moznych podminkach, tak jsem presvedcen ze ta fronta nakonec vyjde jako jednodussi reseni.
Tady by to prave nebyl klasicky UPDATE, ale obecne jakakoliv zmena databaze – operace, ktera dostane na vstup databazi a na vystup da novou verzi databaze. Takze napriklad operace "upvote" by znamenala "vem pocet upvotu a pridej 1".
Tenhle problém se vlastně řeší v každé víceuživatelské databázové aplikaci – je celkem jedno, jestli se klient odpojuje a je půl dne offline, nebo jestli si v 10:05 otevře v aplikaci formulář, načtou se mu tam aktuální data, on do toho chvíli kouká, něco tam změní a v 10:15 to dá uložit.
Buď se použijí transakce (s daty nemůže nikdo jiný manipulovat – což je problém, protože klient může klidně odejít na oběd a nechat to celou dobu zamčené) nebo se použije optimističtější přístup – uložíš si číslo verze, takže víš, jestli data mezi tím někdo jiný neupravil, abys mu nepřepsal změny – při ukládání to zkontroluješ a buď změny nějak sloučíš nebo uživateli ohlásíš chybu.
Samozrejme se da namitnout ze je lepsi si ukladat kazdy upvote jako novy radek, ale muze mit smysl si nekde navic ukladat jejich soucet pro rychlejsi dotazy.
Tohle by šlo řešit přes materializované pohledy – součty by se při každém zápisu samy přepočítaly.
P.S. Přidal jsem do poradny otázku, která mě v této souvislosti napadla: Protokol/formát pro přírůstkové aktualizace databází