Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
select datetime(avg(strftime('%s',hod)),'unixepoch') from cas group by strftime('%Y-%m-%d %H',hod);
přímo z času to průměr nepočítalo
Je to jedna a dobrá možnost, ukládat si mezivýsledky to pomocné permanentní tabulky. Tyto mezi výsledky lze generovat na pozadí (třeba cron-em) nebo jen na vyžádání, a pro zobrazení tahat vždy z této tabulky.
Druhá, nevím jak dobrá možnost, ale pokud je to dobře/abstraktně udělané snadno se implementuje kdykoliv za chodu, a to je udělat cache na SQL dotazy (třeba jejich SHA1 otisk) a SQL výsledek uložit v nějakém serializovaném formátu, s logikou neexistuje provedu SQL/seraializuji/uložím/přečtu/vrátim, existuje-li přečtu/vrátím. Tato cache lze periodicky čistit, tím nic nebobtná a data jsou vždy buď rychle nebo pomalu (samozřejmě to lze i uprvního). Výhoda tohoto to řešení je, že nemusíš vědět co chceš předpřipravit a nemusíš na to nic speciálně chystat jakýkoliv obskurní dotaz pak vytvoříš, je to tam. Nevýhodou je trochu přemýšlení prvotní pracnost s vytvořením rozhraní, kde se musí myslet jak na dotaz, tak i případě připravených dotazů i na data a identifikátor (SHA1) musí být tvořen jak z SQL dotazu tak s dat, a taky je potřeba myslet na to, že ne každý dotaz pracuje s neměnnými daty (při volání dotazu současně přidat jeho platnost). Tato možnost se mi právě u statik osvědčila…, freqventované dotazy jsou přes cron předpřipraveny a potřebné se chystají in-time a není to zatížené změnami požadavků, jakýkoliv výstup přidáš automaticky je poprvé pomalý a pak v cache.
Poslední možnost (která lze kombinovat s oběma, je správné navržení dotazu a případně doplnění pomocných polí, či vytvoření pomocné tabulky). Obecně jakákoliv práce s časem a datem je záludná a náročná, lepší je si třeba ukládat přímo konkrétní pětimunutu od nějakého pevného bodu a nedopočítávat ji, pak lze udělat pomocnou tabulku s číselnou řadou či řadami a provázat a group-ovat podle ní, ale to záleží jak přesně (jaká je struktura) to máš.
Ono to vychází ze zvláštnosti statistiky, že se často pracuje s neměnnými daty, takže lze jakýmkoliv způsobem výsledky předpočítat, takže finálně třeba nemusíš nic jen generuješ až finální statický výsledek (html/graf apod.), tedy máš aktuální data na výstupu s nějakým definovaným zpožděním a možní nějaký náhled na živá data, ale jen kousek do zadu…
.Statistika je často o tom, že z velkého množství dat je třeba získat „nečetný“ výsledek. Velmi často kešování takových úloh na straně DB serveru je sci-fi až pro stovky MiB RAM vyhrazenou pro DBE cache, která je aplikačně neovldatelná, user-cache je plně ovladatelná a zajistí že výsledek žádaný dnes a včera, je dnes vrácen z toho včerejšího a netrvá 2 min. Co jsem tak vyšmíroval, tak ve velkém se to dělá na tři úrovně, první jsou vytvořené plně statické výsledky, druhá úroveň se pracuje na pomocnými a||nebo omezenými předpřipravenými daty a třetí úroveň jsou živá data (která nemusí být v DB, ale třeba v souborech) a o ty úlohy se „žádá“ (řadí se do fronty).
Běžné malé věci jsem měl dřív vždy nad živými daty a nechal to nad DB, ale jednou jsem udělal řešení, které pracovalo s velkým objemem dat a podávalo de-facto jen statistické výsledky. Jakmile jsem doplnil tuto cache a předgenerování expandovaných dotazů v mrtvém čas a hlavně sériově, tak se to mohlo odsunou na virtuál s 2GiB RAM (db několik GiB, možná na jednom místě to už budou vyšší desítky GiB přímo na železe - nemám to ve správě, nevím) a pohoda a mohlo s tím pracovat i více lidí. Takové řešení je velká úspora zdrojů (tedy nad neměnnými daty, nebo kde jsou výsledky relevantní pro deleší dobu), takže to už aplikuji častěji a věci co těžce nesl DB server, zvládne lokání mini DB konfigurace (píšu o MySQL a MSSQL - s PostgreSQl jsem to ještě nedělal, jen testoval, MySQL je šetrnější na tyto věci a MSSSL bylo prostě zadání)
SQL dotazy a jejich výsledky kešuje už databázový server.
Jak který. PostgreSQL query cache nemá (z dobrých důvodů) a i u MySQL se doporučuje to s její velikostí moc nepřehánět (256MB), protože režie spojená s invalidací cache může být větší, než přínos té cache. Netuším, zda se něco změnilo, ale MySQL vylejvala z cache všechny querry, které se týkaly měněné tabulky, takže v praxi se ta cache často ani nenaplnila. (Nevím co je v této oblasti nového, MySQL už mi nesmí přes práh.)
Pokud nějaký proces cache využije, je mnohem lepší, když si ji řídí sám (protože ví jak, což ta obecná query cache nikdy neví). A může na to použít věci jako memcached apod.
To je otázka, mění se přece jen aktuální data, tedy poslední 5-ti minuta/hodina… Právě proto, že se jedná (jestli se tedy jedná - těch dat, tak jak je to popisované, je trocha, tak by to mělo být hned) o náročné dotazy, je na místě cache nebo dopočítaná tabulka
Tiskni
Sdílej: