UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
select datetime(avg(strftime('%s',hod)),'unixepoch') from cas group by strftime('%Y-%m-%d %H',hod);
přímo z času to průměr nepočítalo
Je to jedna a dobrá možnost, ukládat si mezivýsledky to pomocné permanentní tabulky. Tyto mezi výsledky lze generovat na pozadí (třeba cron-em) nebo jen na vyžádání, a pro zobrazení tahat vždy z této tabulky.
Druhá, nevím jak dobrá možnost, ale pokud je to dobře/abstraktně udělané snadno se implementuje kdykoliv za chodu, a to je udělat cache na SQL dotazy (třeba jejich SHA1 otisk) a SQL výsledek uložit v nějakém serializovaném formátu, s logikou neexistuje provedu SQL/seraializuji/uložím/přečtu/vrátim, existuje-li přečtu/vrátím. Tato cache lze periodicky čistit, tím nic nebobtná a data jsou vždy buď rychle nebo pomalu (samozřejmě to lze i uprvního). Výhoda tohoto to řešení je, že nemusíš vědět co chceš předpřipravit a nemusíš na to nic speciálně chystat jakýkoliv obskurní dotaz pak vytvoříš, je to tam. Nevýhodou je trochu přemýšlení prvotní pracnost s vytvořením rozhraní, kde se musí myslet jak na dotaz, tak i případě připravených dotazů i na data a identifikátor (SHA1) musí být tvořen jak z SQL dotazu tak s dat, a taky je potřeba myslet na to, že ne každý dotaz pracuje s neměnnými daty (při volání dotazu současně přidat jeho platnost). Tato možnost se mi právě u statik osvědčila…, freqventované dotazy jsou přes cron předpřipraveny a potřebné se chystají in-time a není to zatížené změnami požadavků, jakýkoliv výstup přidáš automaticky je poprvé pomalý a pak v cache.
Poslední možnost (která lze kombinovat s oběma, je správné navržení dotazu a případně doplnění pomocných polí, či vytvoření pomocné tabulky). Obecně jakákoliv práce s časem a datem je záludná a náročná, lepší je si třeba ukládat přímo konkrétní pětimunutu od nějakého pevného bodu a nedopočítávat ji, pak lze udělat pomocnou tabulku s číselnou řadou či řadami a provázat a group-ovat podle ní, ale to záleží jak přesně (jaká je struktura) to máš.
Ono to vychází ze zvláštnosti statistiky, že se často pracuje s neměnnými daty, takže lze jakýmkoliv způsobem výsledky předpočítat, takže finálně třeba nemusíš nic jen generuješ až finální statický výsledek (html/graf apod.), tedy máš aktuální data na výstupu s nějakým definovaným zpožděním a možní nějaký náhled na živá data, ale jen kousek do zadu…
.Statistika je často o tom, že z velkého množství dat je třeba získat „nečetný“ výsledek. Velmi často kešování takových úloh na straně DB serveru je sci-fi až pro stovky MiB RAM vyhrazenou pro DBE cache, která je aplikačně neovldatelná, user-cache je plně ovladatelná a zajistí že výsledek žádaný dnes a včera, je dnes vrácen z toho včerejšího a netrvá 2 min. Co jsem tak vyšmíroval, tak ve velkém se to dělá na tři úrovně, první jsou vytvořené plně statické výsledky, druhá úroveň se pracuje na pomocnými a||nebo omezenými předpřipravenými daty a třetí úroveň jsou živá data (která nemusí být v DB, ale třeba v souborech) a o ty úlohy se „žádá“ (řadí se do fronty).
Běžné malé věci jsem měl dřív vždy nad živými daty a nechal to nad DB, ale jednou jsem udělal řešení, které pracovalo s velkým objemem dat a podávalo de-facto jen statistické výsledky. Jakmile jsem doplnil tuto cache a předgenerování expandovaných dotazů v mrtvém čas a hlavně sériově, tak se to mohlo odsunou na virtuál s 2GiB RAM (db několik GiB, možná na jednom místě to už budou vyšší desítky GiB přímo na železe - nemám to ve správě, nevím) a pohoda a mohlo s tím pracovat i více lidí. Takové řešení je velká úspora zdrojů (tedy nad neměnnými daty, nebo kde jsou výsledky relevantní pro deleší dobu), takže to už aplikuji častěji a věci co těžce nesl DB server, zvládne lokání mini DB konfigurace (píšu o MySQL a MSSQL - s PostgreSQl jsem to ještě nedělal, jen testoval, MySQL je šetrnější na tyto věci a MSSSL bylo prostě zadání)
SQL dotazy a jejich výsledky kešuje už databázový server.
Jak který. PostgreSQL query cache nemá (z dobrých důvodů) a i u MySQL se doporučuje to s její velikostí moc nepřehánět (256MB), protože režie spojená s invalidací cache může být větší, než přínos té cache. Netuším, zda se něco změnilo, ale MySQL vylejvala z cache všechny querry, které se týkaly měněné tabulky, takže v praxi se ta cache často ani nenaplnila. (Nevím co je v této oblasti nového, MySQL už mi nesmí přes práh.)
Pokud nějaký proces cache využije, je mnohem lepší, když si ji řídí sám (protože ví jak, což ta obecná query cache nikdy neví). A může na to použít věci jako memcached apod.
To je otázka, mění se přece jen aktuální data, tedy poslední 5-ti minuta/hodina… Právě proto, že se jedná (jestli se tedy jedná - těch dat, tak jak je to popisované, je trocha, tak by to mělo být hned) o náročné dotazy, je na místě cache nebo dopočítaná tabulka
Tiskni
Sdílej: