Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
select datetime(avg(strftime('%s',hod)),'unixepoch') from cas group by strftime('%Y-%m-%d %H',hod);
přímo z času to průměr nepočítalo
Je to jedna a dobrá možnost, ukládat si mezivýsledky to pomocné permanentní tabulky. Tyto mezi výsledky lze generovat na pozadí (třeba cron-em) nebo jen na vyžádání, a pro zobrazení tahat vždy z této tabulky.
Druhá, nevím jak dobrá možnost, ale pokud je to dobře/abstraktně udělané snadno se implementuje kdykoliv za chodu, a to je udělat cache na SQL dotazy (třeba jejich SHA1 otisk) a SQL výsledek uložit v nějakém serializovaném formátu, s logikou neexistuje provedu SQL/seraializuji/uložím/přečtu/vrátim, existuje-li přečtu/vrátím. Tato cache lze periodicky čistit, tím nic nebobtná a data jsou vždy buď rychle nebo pomalu (samozřejmě to lze i uprvního). Výhoda tohoto to řešení je, že nemusíš vědět co chceš předpřipravit a nemusíš na to nic speciálně chystat jakýkoliv obskurní dotaz pak vytvoříš, je to tam. Nevýhodou je trochu přemýšlení prvotní pracnost s vytvořením rozhraní, kde se musí myslet jak na dotaz, tak i případě připravených dotazů i na data a identifikátor (SHA1) musí být tvořen jak z SQL dotazu tak s dat, a taky je potřeba myslet na to, že ne každý dotaz pracuje s neměnnými daty (při volání dotazu současně přidat jeho platnost). Tato možnost se mi právě u statik osvědčila…, freqventované dotazy jsou přes cron předpřipraveny a potřebné se chystají in-time a není to zatížené změnami požadavků, jakýkoliv výstup přidáš automaticky je poprvé pomalý a pak v cache.
Poslední možnost (která lze kombinovat s oběma, je správné navržení dotazu a případně doplnění pomocných polí, či vytvoření pomocné tabulky). Obecně jakákoliv práce s časem a datem je záludná a náročná, lepší je si třeba ukládat přímo konkrétní pětimunutu od nějakého pevného bodu a nedopočítávat ji, pak lze udělat pomocnou tabulku s číselnou řadou či řadami a provázat a group-ovat podle ní, ale to záleží jak přesně (jaká je struktura) to máš.
Ono to vychází ze zvláštnosti statistiky, že se často pracuje s neměnnými daty, takže lze jakýmkoliv způsobem výsledky předpočítat, takže finálně třeba nemusíš nic jen generuješ až finální statický výsledek (html/graf apod.), tedy máš aktuální data na výstupu s nějakým definovaným zpožděním a možní nějaký náhled na živá data, ale jen kousek do zadu…
.Statistika je často o tom, že z velkého množství dat je třeba získat „nečetný“ výsledek. Velmi často kešování takových úloh na straně DB serveru je sci-fi až pro stovky MiB RAM vyhrazenou pro DBE cache, která je aplikačně neovldatelná, user-cache je plně ovladatelná a zajistí že výsledek žádaný dnes a včera, je dnes vrácen z toho včerejšího a netrvá 2 min. Co jsem tak vyšmíroval, tak ve velkém se to dělá na tři úrovně, první jsou vytvořené plně statické výsledky, druhá úroveň se pracuje na pomocnými a||nebo omezenými předpřipravenými daty a třetí úroveň jsou živá data (která nemusí být v DB, ale třeba v souborech) a o ty úlohy se „žádá“ (řadí se do fronty).
Běžné malé věci jsem měl dřív vždy nad živými daty a nechal to nad DB, ale jednou jsem udělal řešení, které pracovalo s velkým objemem dat a podávalo de-facto jen statistické výsledky. Jakmile jsem doplnil tuto cache a předgenerování expandovaných dotazů v mrtvém čas a hlavně sériově, tak se to mohlo odsunou na virtuál s 2GiB RAM (db několik GiB, možná na jednom místě to už budou vyšší desítky GiB přímo na železe - nemám to ve správě, nevím) a pohoda a mohlo s tím pracovat i více lidí. Takové řešení je velká úspora zdrojů (tedy nad neměnnými daty, nebo kde jsou výsledky relevantní pro deleší dobu), takže to už aplikuji častěji a věci co těžce nesl DB server, zvládne lokání mini DB konfigurace (píšu o MySQL a MSSQL - s PostgreSQl jsem to ještě nedělal, jen testoval, MySQL je šetrnější na tyto věci a MSSSL bylo prostě zadání)
SQL dotazy a jejich výsledky kešuje už databázový server.
Jak který. PostgreSQL query cache nemá (z dobrých důvodů) a i u MySQL se doporučuje to s její velikostí moc nepřehánět (256MB), protože režie spojená s invalidací cache může být větší, než přínos té cache. Netuším, zda se něco změnilo, ale MySQL vylejvala z cache všechny querry, které se týkaly měněné tabulky, takže v praxi se ta cache často ani nenaplnila. (Nevím co je v této oblasti nového, MySQL už mi nesmí přes práh.)
Pokud nějaký proces cache využije, je mnohem lepší, když si ji řídí sám (protože ví jak, což ta obecná query cache nikdy neví). A může na to použít věci jako memcached apod.
To je otázka, mění se přece jen aktuální data, tedy poslední 5-ti minuta/hodina… Právě proto, že se jedná (jestli se tedy jedná - těch dat, tak jak je to popisované, je trocha, tak by to mělo být hned) o náročné dotazy, je na místě cache nebo dopočítaná tabulka
Tiskni
Sdílej: