Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
select datetime(avg(strftime('%s',hod)),'unixepoch') from cas group by strftime('%Y-%m-%d %H',hod);
přímo z času to průměr nepočítalo
Je to jedna a dobrá možnost, ukládat si mezivýsledky to pomocné permanentní tabulky. Tyto mezi výsledky lze generovat na pozadí (třeba cron-em) nebo jen na vyžádání, a pro zobrazení tahat vždy z této tabulky.
Druhá, nevím jak dobrá možnost, ale pokud je to dobře/abstraktně udělané snadno se implementuje kdykoliv za chodu, a to je udělat cache na SQL dotazy (třeba jejich SHA1 otisk) a SQL výsledek uložit v nějakém serializovaném formátu, s logikou neexistuje provedu SQL/seraializuji/uložím/přečtu/vrátim, existuje-li přečtu/vrátím. Tato cache lze periodicky čistit, tím nic nebobtná a data jsou vždy buď rychle nebo pomalu (samozřejmě to lze i uprvního). Výhoda tohoto to řešení je, že nemusíš vědět co chceš předpřipravit a nemusíš na to nic speciálně chystat jakýkoliv obskurní dotaz pak vytvoříš, je to tam. Nevýhodou je trochu přemýšlení prvotní pracnost s vytvořením rozhraní, kde se musí myslet jak na dotaz, tak i případě připravených dotazů i na data a identifikátor (SHA1) musí být tvořen jak z SQL dotazu tak s dat, a taky je potřeba myslet na to, že ne každý dotaz pracuje s neměnnými daty (při volání dotazu současně přidat jeho platnost). Tato možnost se mi právě u statik osvědčila…, freqventované dotazy jsou přes cron předpřipraveny a potřebné se chystají in-time a není to zatížené změnami požadavků, jakýkoliv výstup přidáš automaticky je poprvé pomalý a pak v cache.
Poslední možnost (která lze kombinovat s oběma, je správné navržení dotazu a případně doplnění pomocných polí, či vytvoření pomocné tabulky). Obecně jakákoliv práce s časem a datem je záludná a náročná, lepší je si třeba ukládat přímo konkrétní pětimunutu od nějakého pevného bodu a nedopočítávat ji, pak lze udělat pomocnou tabulku s číselnou řadou či řadami a provázat a group-ovat podle ní, ale to záleží jak přesně (jaká je struktura) to máš.
Ono to vychází ze zvláštnosti statistiky, že se často pracuje s neměnnými daty, takže lze jakýmkoliv způsobem výsledky předpočítat, takže finálně třeba nemusíš nic jen generuješ až finální statický výsledek (html/graf apod.), tedy máš aktuální data na výstupu s nějakým definovaným zpožděním a možní nějaký náhled na živá data, ale jen kousek do zadu…
.Statistika je často o tom, že z velkého množství dat je třeba získat „nečetný“ výsledek. Velmi často kešování takových úloh na straně DB serveru je sci-fi až pro stovky MiB RAM vyhrazenou pro DBE cache, která je aplikačně neovldatelná, user-cache je plně ovladatelná a zajistí že výsledek žádaný dnes a včera, je dnes vrácen z toho včerejšího a netrvá 2 min. Co jsem tak vyšmíroval, tak ve velkém se to dělá na tři úrovně, první jsou vytvořené plně statické výsledky, druhá úroveň se pracuje na pomocnými a||nebo omezenými předpřipravenými daty a třetí úroveň jsou živá data (která nemusí být v DB, ale třeba v souborech) a o ty úlohy se „žádá“ (řadí se do fronty).
Běžné malé věci jsem měl dřív vždy nad živými daty a nechal to nad DB, ale jednou jsem udělal řešení, které pracovalo s velkým objemem dat a podávalo de-facto jen statistické výsledky. Jakmile jsem doplnil tuto cache a předgenerování expandovaných dotazů v mrtvém čas a hlavně sériově, tak se to mohlo odsunou na virtuál s 2GiB RAM (db několik GiB, možná na jednom místě to už budou vyšší desítky GiB přímo na železe - nemám to ve správě, nevím) a pohoda a mohlo s tím pracovat i více lidí. Takové řešení je velká úspora zdrojů (tedy nad neměnnými daty, nebo kde jsou výsledky relevantní pro deleší dobu), takže to už aplikuji častěji a věci co těžce nesl DB server, zvládne lokání mini DB konfigurace (píšu o MySQL a MSSQL - s PostgreSQl jsem to ještě nedělal, jen testoval, MySQL je šetrnější na tyto věci a MSSSL bylo prostě zadání)
SQL dotazy a jejich výsledky kešuje už databázový server.
Jak který. PostgreSQL query cache nemá (z dobrých důvodů) a i u MySQL se doporučuje to s její velikostí moc nepřehánět (256MB), protože režie spojená s invalidací cache může být větší, než přínos té cache. Netuším, zda se něco změnilo, ale MySQL vylejvala z cache všechny querry, které se týkaly měněné tabulky, takže v praxi se ta cache často ani nenaplnila. (Nevím co je v této oblasti nového, MySQL už mi nesmí přes práh.)
Pokud nějaký proces cache využije, je mnohem lepší, když si ji řídí sám (protože ví jak, což ta obecná query cache nikdy neví). A může na to použít věci jako memcached apod.
To je otázka, mění se přece jen aktuální data, tedy poslední 5-ti minuta/hodina… Právě proto, že se jedná (jestli se tedy jedná - těch dat, tak jak je to popisované, je trocha, tak by to mělo být hned) o náročné dotazy, je na místě cache nebo dopočítaná tabulka
Tiskni
Sdílej: