Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
select datetime(avg(strftime('%s',hod)),'unixepoch') from cas group by strftime('%Y-%m-%d %H',hod);
přímo z času to průměr nepočítalo
Je to jedna a dobrá možnost, ukládat si mezivýsledky to pomocné permanentní tabulky. Tyto mezi výsledky lze generovat na pozadí (třeba cron-em) nebo jen na vyžádání, a pro zobrazení tahat vždy z této tabulky.
Druhá, nevím jak dobrá možnost, ale pokud je to dobře/abstraktně udělané snadno se implementuje kdykoliv za chodu, a to je udělat cache na SQL dotazy (třeba jejich SHA1 otisk) a SQL výsledek uložit v nějakém serializovaném formátu, s logikou neexistuje provedu SQL/seraializuji/uložím/přečtu/vrátim, existuje-li přečtu/vrátím. Tato cache lze periodicky čistit, tím nic nebobtná a data jsou vždy buď rychle nebo pomalu (samozřejmě to lze i uprvního). Výhoda tohoto to řešení je, že nemusíš vědět co chceš předpřipravit a nemusíš na to nic speciálně chystat jakýkoliv obskurní dotaz pak vytvoříš, je to tam. Nevýhodou je trochu přemýšlení prvotní pracnost s vytvořením rozhraní, kde se musí myslet jak na dotaz, tak i případě připravených dotazů i na data a identifikátor (SHA1) musí být tvořen jak z SQL dotazu tak s dat, a taky je potřeba myslet na to, že ne každý dotaz pracuje s neměnnými daty (při volání dotazu současně přidat jeho platnost). Tato možnost se mi právě u statik osvědčila…, freqventované dotazy jsou přes cron předpřipraveny a potřebné se chystají in-time a není to zatížené změnami požadavků, jakýkoliv výstup přidáš automaticky je poprvé pomalý a pak v cache.
Poslední možnost (která lze kombinovat s oběma, je správné navržení dotazu a případně doplnění pomocných polí, či vytvoření pomocné tabulky). Obecně jakákoliv práce s časem a datem je záludná a náročná, lepší je si třeba ukládat přímo konkrétní pětimunutu od nějakého pevného bodu a nedopočítávat ji, pak lze udělat pomocnou tabulku s číselnou řadou či řadami a provázat a group-ovat podle ní, ale to záleží jak přesně (jaká je struktura) to máš.
Ono to vychází ze zvláštnosti statistiky, že se často pracuje s neměnnými daty, takže lze jakýmkoliv způsobem výsledky předpočítat, takže finálně třeba nemusíš nic jen generuješ až finální statický výsledek (html/graf apod.), tedy máš aktuální data na výstupu s nějakým definovaným zpožděním a možní nějaký náhled na živá data, ale jen kousek do zadu…
.Statistika je často o tom, že z velkého množství dat je třeba získat „nečetný“ výsledek. Velmi často kešování takových úloh na straně DB serveru je sci-fi až pro stovky MiB RAM vyhrazenou pro DBE cache, která je aplikačně neovldatelná, user-cache je plně ovladatelná a zajistí že výsledek žádaný dnes a včera, je dnes vrácen z toho včerejšího a netrvá 2 min. Co jsem tak vyšmíroval, tak ve velkém se to dělá na tři úrovně, první jsou vytvořené plně statické výsledky, druhá úroveň se pracuje na pomocnými a||nebo omezenými předpřipravenými daty a třetí úroveň jsou živá data (která nemusí být v DB, ale třeba v souborech) a o ty úlohy se „žádá“ (řadí se do fronty).
Běžné malé věci jsem měl dřív vždy nad živými daty a nechal to nad DB, ale jednou jsem udělal řešení, které pracovalo s velkým objemem dat a podávalo de-facto jen statistické výsledky. Jakmile jsem doplnil tuto cache a předgenerování expandovaných dotazů v mrtvém čas a hlavně sériově, tak se to mohlo odsunou na virtuál s 2GiB RAM (db několik GiB, možná na jednom místě to už budou vyšší desítky GiB přímo na železe - nemám to ve správě, nevím) a pohoda a mohlo s tím pracovat i více lidí. Takové řešení je velká úspora zdrojů (tedy nad neměnnými daty, nebo kde jsou výsledky relevantní pro deleší dobu), takže to už aplikuji častěji a věci co těžce nesl DB server, zvládne lokání mini DB konfigurace (píšu o MySQL a MSSQL - s PostgreSQl jsem to ještě nedělal, jen testoval, MySQL je šetrnější na tyto věci a MSSSL bylo prostě zadání)
SQL dotazy a jejich výsledky kešuje už databázový server.
Jak který. PostgreSQL query cache nemá (z dobrých důvodů) a i u MySQL se doporučuje to s její velikostí moc nepřehánět (256MB), protože režie spojená s invalidací cache může být větší, než přínos té cache. Netuším, zda se něco změnilo, ale MySQL vylejvala z cache všechny querry, které se týkaly měněné tabulky, takže v praxi se ta cache často ani nenaplnila. (Nevím co je v této oblasti nového, MySQL už mi nesmí přes práh.)
Pokud nějaký proces cache využije, je mnohem lepší, když si ji řídí sám (protože ví jak, což ta obecná query cache nikdy neví). A může na to použít věci jako memcached apod.
To je otázka, mění se přece jen aktuální data, tedy poslední 5-ti minuta/hodina… Právě proto, že se jedná (jestli se tedy jedná - těch dat, tak jak je to popisované, je trocha, tak by to mělo být hned) o náročné dotazy, je na místě cache nebo dopočítaná tabulka
Tiskni
Sdílej: