Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Pokud chcete mít v RAIDu nějakou redundanci, doporučuji RAID5 nebo RAID6, u velkých bloků dat by to nemuselo mít až tak hrozný vliv na průchodnost (dnešní IO procesory v RAIDech zvládají surový XOR docela rychle). Rychlost pro sekvenční zátěž bude srovnatelná s RAID 0. Nebo použijte RAID 10 (ale obětujete polovinu kapacity na redundanci).
Učebnicová poučka: pokud chcete mít data v suchu, pořizujte pravidelně nezávislou zálohu.
Jako vhodný RAID pro tyto potřeby bych doporučil Arecu ARC-1212 (čtyřkanál) nebo ARC-1222 (osmikanál). Podobný výkon bude mít Adaptec 5805. Tyhle RAIDy mívají okolo 256MB RAM onboard bez možnosti rozšíření. Pokud chcete rozšiřitelnou RAMku na RAIDu, mrkněte se na vyšší modely u Arecy, třeba 1680 series. 2GB DIMM nebo SODIMM (ECC unbuffered) stojí dneska pár stovek a s výkonem to udělá divy.
http://www.areca.com.tw/products/pcietosas1680series.htm
Zmiňuju záměrně SAS RAIDy, protože nejsou výrazně dražší než starší SATA-only RAIDy, jsou oproti nim znatelně výkonnější a můžete je zkombinovat jak se SATA tak se SAS disky, podle toho jak rychlé potřebujete seeky a kolik máte peněz.
Určitě bych se poohlédl po nějakých hot-swap rámečcích. Pokud nechcete nějakou značkovou nebo poloznačkovou skříň (třeba SuperMicro), zkuste třeba tyhle SASové rámečky od Chieftecu (patrně mají i failure LEDky):
http://www.chieftec.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=296&Itemid=562
Pokud použijete 4 nebo více disků, počítejte s tím, že Vám časem nějaký odejde. V tu chvíli Vám přijde k duhu veškerý komfort, který od řadiče a šuplíků můžete získat.
Pochopil jsem správně, že to bude sloužit ve fileserveru? Pokud to bude linuxový stroj, tak jako filesystém bych doporučil asi XFS. Možná zkuste změnit velikost sektoru na RAIDu z 512B na 4 kB, pokud Vám to RAID dovolí (možná jenom u polí nad 2 TB) - mělo by to zvednout sekvenční průchodnost FS i RAIDu.
Tiskni
Sdílej: