Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Toto je poněkud neobvyklá otázka. Obvykle chtějí lidé vědět, proč jim něco nefunguje. Mně ale teď zrovna není jasné, proč něco funguje.
Ve většině howto se píše, že pro packet writing je potřeba napřed nadefinovat speciální virtuální zařízení, kterým se pak mechanika ovládá. Teď jsem ale zjistil, že DVD+RW se souborovým systémem UDF lze číst i zapisovat i bez použití příkazu pktsetup!
Ještě jednou zdůrazním: Médium je DVD+RW, není to DVD-RAM. Jak je možné, že to funguje? Jaký je tedy rozdíl mezi /dev/pktcdvd/N a /dev/srN? Co které zařízení dělá a proč?
Ostatne media (CD-R, CD-RW, DVD-/+R a DVD-RW) to nedokazu a funguje len paketovy zapis (alebo bezne napalovanie).
U CD-RW sice funguje, ale v Linuxu není ani jeden program, který by dokázal vytvořit UDF na CD-RW a nezničit okamžitě médium. (cdrwtool médium zničí a mkudffs s CD pracovat vůbec neumí.) Při snaze o paketový zápis na DVD+RW mechanika pouze ničí média. Několik souborů sice zapíše, ale pak je už třeba nepřečte a podobně. Když jsem použil přímo /dev/srN a paketový zápis jsem neřešil, spolehlivost je mnohem vyšší. DVD-RW jsem zatím nikdy nevyzkoušel.
Celkově vzato, vypalování optických médií bylo vždy krajně nespolehlivé a celý tento obor je v podstatě ještě v plenkách. Zálohovat na takové médium, což jsem měl původně v úmyslu, je dnes pouhá adrenalinová záliba, kterou po zmíněných špatných zkušenostech už provozovat nehodlám.
V případě externí mechaniky narážím též na fakt, že Linux pořádně neumí používat USB 2.0. (Otázka je, jestli vůbec nějaký OS kdy uměl korektně používat USB 2.0...) Výsledkem je, že některá zařízení fungují (třeba můj TV tuner a některé flashdisky) a s některými je prostě těžky problém (například moje DVD vypalovačka Samsung).
Podle mě je to tak, že USB 2.0 v Linuxu ještě před cca rokem a půl normálně fungovalo. Jenže pak asi někoho napadlo, jak to úžasně zoptimalizuje. No a teď mám po ptákách. Rychlost komunikace je bídná a občas se spojení se zařízením přeruší na hodně dlouhou dobu. To při paketovém zápisu (celkem pochopitelně) vede ke zničení média. Generování falešných chyb zápisu a čtení je taktéž na denním pořádku. (A ve shodě se spoustou diskusí o tomto bugu.)
Teď už chápu, proč každý místo levných DVD médií mnohem raději používá dražší flashdisk. Ten má sice taky omezenou životnost, ale většinou se nestane, že by selhal při prvním zápisu.
Tiskni
Sdílej: