Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Toto je poněkud neobvyklá otázka. Obvykle chtějí lidé vědět, proč jim něco nefunguje. Mně ale teď zrovna není jasné, proč něco funguje.
Ve většině howto se píše, že pro packet writing je potřeba napřed nadefinovat speciální virtuální zařízení, kterým se pak mechanika ovládá. Teď jsem ale zjistil, že DVD+RW se souborovým systémem UDF lze číst i zapisovat i bez použití příkazu pktsetup!
Ještě jednou zdůrazním: Médium je DVD+RW, není to DVD-RAM. Jak je možné, že to funguje? Jaký je tedy rozdíl mezi /dev/pktcdvd/N a /dev/srN? Co které zařízení dělá a proč?
Ostatne media (CD-R, CD-RW, DVD-/+R a DVD-RW) to nedokazu a funguje len paketovy zapis (alebo bezne napalovanie).
U CD-RW sice funguje, ale v Linuxu není ani jeden program, který by dokázal vytvořit UDF na CD-RW a nezničit okamžitě médium. (cdrwtool médium zničí a mkudffs s CD pracovat vůbec neumí.) Při snaze o paketový zápis na DVD+RW mechanika pouze ničí média. Několik souborů sice zapíše, ale pak je už třeba nepřečte a podobně. Když jsem použil přímo /dev/srN a paketový zápis jsem neřešil, spolehlivost je mnohem vyšší. DVD-RW jsem zatím nikdy nevyzkoušel.
Celkově vzato, vypalování optických médií bylo vždy krajně nespolehlivé a celý tento obor je v podstatě ještě v plenkách. Zálohovat na takové médium, což jsem měl původně v úmyslu, je dnes pouhá adrenalinová záliba, kterou po zmíněných špatných zkušenostech už provozovat nehodlám.
V případě externí mechaniky narážím též na fakt, že Linux pořádně neumí používat USB 2.0. (Otázka je, jestli vůbec nějaký OS kdy uměl korektně používat USB 2.0...) Výsledkem je, že některá zařízení fungují (třeba můj TV tuner a některé flashdisky) a s některými je prostě těžky problém (například moje DVD vypalovačka Samsung).
Podle mě je to tak, že USB 2.0 v Linuxu ještě před cca rokem a půl normálně fungovalo. Jenže pak asi někoho napadlo, jak to úžasně zoptimalizuje. No a teď mám po ptákách. Rychlost komunikace je bídná a občas se spojení se zařízením přeruší na hodně dlouhou dobu. To při paketovém zápisu (celkem pochopitelně) vede ke zničení média. Generování falešných chyb zápisu a čtení je taktéž na denním pořádku. (A ve shodě se spoustou diskusí o tomto bugu.)
Teď už chápu, proč každý místo levných DVD médií mnohem raději používá dražší flashdisk. Ten má sice taky omezenou životnost, ale většinou se nestane, že by selhal při prvním zápisu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz