Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Toto je poněkud neobvyklá otázka. Obvykle chtějí lidé vědět, proč jim něco nefunguje. Mně ale teď zrovna není jasné, proč něco funguje.
Ve většině howto se píše, že pro packet writing je potřeba napřed nadefinovat speciální virtuální zařízení, kterým se pak mechanika ovládá. Teď jsem ale zjistil, že DVD+RW se souborovým systémem UDF lze číst i zapisovat i bez použití příkazu pktsetup!
Ještě jednou zdůrazním: Médium je DVD+RW, není to DVD-RAM. Jak je možné, že to funguje? Jaký je tedy rozdíl mezi /dev/pktcdvd/N a /dev/srN? Co které zařízení dělá a proč?
Ostatne media (CD-R, CD-RW, DVD-/+R a DVD-RW) to nedokazu a funguje len paketovy zapis (alebo bezne napalovanie).
U CD-RW sice funguje, ale v Linuxu není ani jeden program, který by dokázal vytvořit UDF na CD-RW a nezničit okamžitě médium. (cdrwtool médium zničí a mkudffs s CD pracovat vůbec neumí.) Při snaze o paketový zápis na DVD+RW mechanika pouze ničí média. Několik souborů sice zapíše, ale pak je už třeba nepřečte a podobně. Když jsem použil přímo /dev/srN a paketový zápis jsem neřešil, spolehlivost je mnohem vyšší. DVD-RW jsem zatím nikdy nevyzkoušel.
Celkově vzato, vypalování optických médií bylo vždy krajně nespolehlivé a celý tento obor je v podstatě ještě v plenkách. Zálohovat na takové médium, což jsem měl původně v úmyslu, je dnes pouhá adrenalinová záliba, kterou po zmíněných špatných zkušenostech už provozovat nehodlám.
V případě externí mechaniky narážím též na fakt, že Linux pořádně neumí používat USB 2.0. (Otázka je, jestli vůbec nějaký OS kdy uměl korektně používat USB 2.0...) Výsledkem je, že některá zařízení fungují (třeba můj TV tuner a některé flashdisky) a s některými je prostě těžky problém (například moje DVD vypalovačka Samsung).
Podle mě je to tak, že USB 2.0 v Linuxu ještě před cca rokem a půl normálně fungovalo. Jenže pak asi někoho napadlo, jak to úžasně zoptimalizuje. No a teď mám po ptákách. Rychlost komunikace je bídná a občas se spojení se zařízením přeruší na hodně dlouhou dobu. To při paketovém zápisu (celkem pochopitelně) vede ke zničení média. Generování falešných chyb zápisu a čtení je taktéž na denním pořádku. (A ve shodě se spoustou diskusí o tomto bugu.)
Teď už chápu, proč každý místo levných DVD médií mnohem raději používá dražší flashdisk. Ten má sice taky omezenou životnost, ale většinou se nestane, že by selhal při prvním zápisu.
Tiskni
Sdílej: