Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
To sedí. RAID6 je stripované pole, kde ekvivalent kapacity 2 disků (z libovolného celkového počtu) padne na paritu. Takže 5 - 2 = 3, krát terabajt.
Ten server je evidentně "zbylé" staré železo: 36GB 10k disky už se snad neprodávají, U320 samo o sobě už je minulost.
Jaký je v tom RAID řadič? Je v tom už nějaký? Pokud ne, tak jeden z nejrychlejších U320 je Adaptec 2130.
Jakou čekáte velikost transakcí? Pro velké transakce (dlouhé přenosy) nevadí RAID 5 - nějakých 120 MBps na fileserver stačí (úzké hrdlo při zápisu je v XOR akcelerátoru). Pro drobné transakce doporučuji RAID 10 (RAID 5 má u drobných transakcí jedovatost kvůli přednačítání a zápisu celého stripe setu).
LSI 1030 neni HW RAID - je to obycejny U320 HBA, zato naprosto bezproblemovy (na rozdil od Adaptecu). Architektura LSI Fusion MPT. Souhlas, pokud je U320 sbernice v poradku, tak na ni neni nic moc spatneho (300 MBps half duplex je fajn) - jenom uz se prestala vyrabet. Nedelejte si iluze, ze by dnesni desktopove SATA disky nakopaly zadek tem starym Cheetahum, nebo co to mate. Cekal bych opak. Moderni SATA disky maji naprosto nahodny seek cca 60-75 Tps, od 10k Cheetahu bych cekal tak 100 Tps, mozna i trochu vic. Nejnovejsi jednoplotnovy Cheetah 15k 73GB (nejmensi dostupny = nejrychlejsi na seeky) ma tak 130-140 Tps, pokud se pamatuju.
Schvalne zkuste hddtest (na sekvencni pruchodnost) a "hddtest -2" (na nahodne seeky podle /dev/urandom).
http://www.fccps.cz/download/adv/frr/hddtest-1.0.tgz
Nastupcem U320 jakozto enterprise disku neni SATA, ale SAS - a pozor na levne barracudy se SAS rozhranim, to podle meho nejsou enterprise disky. Cheetahy U320 je potreba srovnavat s Cheetahama na SASu. Jednotlivy disk (nejnovejsi Cheetah) ma tak do 150 MBps sekvencni prenos, takze jeden cheetah U320 sbernici nezahlti. Pri vetsim poctu disku se projevi vyhody point-to-point SASu. Jinak jsou to co do mechaniky, hustoty zapisu, rychlosti apod. stejne disky, jenom s jinym rozhranim. Nove generace disku maji vyssi hustotu dat na plochu plotny, proto maji vyssi sekvencni pruchodnost - ale seek time prakticky neroste. Na U320 byla vzdycky otrava hlavne s vaklama v kabelazi pri opakovane manipulaci, a s dostupnosti a cenou known-good kabelu, schopnych behat na U320 (a s dostupnosti U320 HBA jako karet do PCI slotu).
BTW, zrovna bootovani disklessu mi neprijde jako nejaka extremni zatez, kvuli ktere bych hrotil storage - tam by mela stacit velka RAMka v serveru 
2 GB vubec nezni spatne, a ty Xeony se budou flakat. Tenhle server je staveny na databazi... Nemejte strach, ze by bylo uzke misto jinde nez v tom GbEth portu, co kouka do LANky
Zdenek
XFS bych doporučil spíš tak na ukládání videa (velkých souborů) - i když i tady by bezpochyby splnil svůj účel, aplikace není nijak zvlášť náročná. Jinak na drobné soubory se tradičně doporučuje Reiser3 (protože Reiser4 není ve vanilce) - že umí maximálně 16 TB, to Vás trápit nemusí. Ale podle mého stejně dobře by v tomhle případě posloužila EXT3. BTW, ve 2.6.28 zmizel flag "experimental" u EXT4 - ta by měla mít oproti EXT3 některá vylepšení v efektivitě práce s malými soubory.
Že tam nebude UPSka, tím bych se moc netrápil - četnost změn na tom FS bude minimální, při bootování disklessů je filesystém v podstatě pouze čten (pokud tvrdíte, že home adresáře budou jinde). Takže riziko, že by Vám dirty buffery rozbily FS při výpadku proudu, je minimální. Potažmo pokud je v tom serveru HW RAID, tak bych v tomto případě možná neřešil, jestli je zapnutá WB cache - stejně se vlastně neuplatní (počet zápisů na disky bude minimální).
Ohledně IBM ServeRAIDu neporadím - nemám zkušenosti. Jestli je to zásuvná přídavná karta (ZCR), možná by šla vyndat, a zbyl by tam holý LSI 1030. Ale ten ServeRAID by neměl být úplná plácačka, pokusil bych se ho napřed rozhýbat.
Pokud máte disky rozdílných velikostí, tak ať už zvolíte RAID 10 nebo 5 nebo 6, použije se 6x velikost nejmenšího disku v množině. Nevím, jestli v tom ServeRAID BIOSu třeba není nutno začít při výběru disků právě tím nejmenším (nepřijde mi to moc pravděpodobné). Rozdílné značky disků by neměly vadit, jenom pozor, že "stejně velké disky" od různých značek můžou mít o pár sektorů rozdílnou kapacitu - pokud byste potřeboval vědět, který je nejmenší, dá se to dohledat v dokumentaci, nebo tuším i v dmesg. (Taky je na to jedno ioctl() volání, tuším READ_CAPACITY :-)
Jinak jsem už u některých LSI HBA (spíš SAS) pozoroval přibalený SoftRAID v BIOSu (jako adaptečí HostRAID) - u Adaptecu to jde vypnout (zbyde obyčejný HBA BIOS), u LSI se toho u některých modelů dost těžko zbavuje (tváří se, že jsou SoftRAID-only). Možná máte zrovna tenhle problém. V tom případě, možná by se v hlavním BIOS Setupu té IBMky dal zakázat "option ROM scan" pro tohle konkrétní PCI zařízení... ale pak byste musel bootovat z něčeho jiného než ze SCSI disku
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz