Na Epic Games Storu lze do 15. června získat zdarma počítačovou hru PAYDAY 2 (ProtonDB, Wikipedie). Linuxový port přestal být ve čtvrtek 8. června podporován.
Ezoterický programovací jazyk Brainfuck (Wikipedie) slaví 30 let. Urban Müller nahrál první implementaci tohoto jazyka na Aminet 9. června 1993.
Společnost Apple na konferenci WWDC23 představila Game Porting Toolkit. Společnost CodeWeavers informuje, tento toolkit vychází ze zdrojových kódů jejího CrossOveru, tj. komerčního Wine.
Byla vydána květnová aktualizace aneb nová verze 1.79 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.79 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Jak to bude s podporou rastrového grafického formátu JPEG XL ve webových prohlížečích? Google ji nedávno z Chrome a Chromia odstranil (#1178058#c84). Jednou z novinek beta verze Safari 17 je ale právě podpora JPEG XL. Vráti se JPEG XL do Chrome a Chromia (#1451807)? Dění kolem JPEG XL lze sledovat například na r/jpegxl.
Byla vydána nová stabilní verze 6.1 (aktuálně 6.1.3035.51) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 114. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Nový Vivaldi se pro Bing tváří jako Microsoft Edge (upravený User-Agent) a díky tomu v něm funguje Bing Chat. Vylepšeny byly Pracovní prostory (Workspaces). Podrobný přehled v Changelogu.
Linuxová distribuce ArchLabs Linux po šesti letech vývoje končí. Dobbie to zabalil.
David Tschumperlé v obšírném článku se spoustou náhledů shrnuje vývoj multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie) za poslední rok a půl.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 23.06 tohoto před šesti lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 30.
Byla vydána distribuce openSUSE Leap verze 15.5 (poznámky k vydání). Jde o konzervativní distribuci odpovídající komerčnímu SUSE Linux Enterprise 15, nyní Service Pack 5. Mělo jít o poslední aktualizaci Leap v současné podobě před přechodem na Adaptable Linux Platform s „neměnným“ základem, ale padlo rozhodnutí, že v roce 2024 ještě vyjde Leap 15.6 s podporou do konce roku 2025.
Zdravim,
rád bych si pořídil tiskárnu a samozřejmě vůbec nevím jakou. Základni podmínka je bezproblémový chod pod linuxem. Potřeboval bych jí jen k tisku textů (žádné obrázky, fotografie apod.). Dále by měla být pokud možno co nejlevnější (co sem koukal, tak laser už je na moje potřeby asi drahý). Taky by nemělo vadit, když by se na ní delší dobu netisklo (toho se zase bojím u inkoustu). Tak a teď babo raď :)
Laserovka Samsung ML-2240, malá tichá rychlá elegantní; jazyk SPL je velice dobre podporován splix-em.
Nebo inkousty od HP, ale pozor na GDI tiskarny, HP se sice snaží, ale když se sekne papír tak pouklízet v počítači aby to opravdy zrušilo tisk není žádná sranda
Co se týká zasychání: roky jsem používal šlíchačku od Olivety, šly do ní po úpravě narvat kartridge od HP, ale to plnění a občasná masáž zaschlé hlavy která při tom dostávala neskutečně zabrat mě dost štvalo. Většinou fungovaly jen cca 3/4 trysek. Pak HP změnilo technologii a já tiskárnu s klidným svědomím a úlevou vyhodil
Ja koupil na Aukru starsi HP Laserjet 1100 za 500,- - v Linuxu jede v pohode.
Mel jsem tu cest s nekolika (>10) kousky hplj1000 . U vsech se po case projevoval problem se separatorem papiru - to je ten nesmysl co zajistuje ze se k valci dostane pouze jeden list papiru. Jeden cas byly k sehnani nahradni sady pro vymenu inkriminovane casti tiskarny, ale dneska to bude asi prima soucast historie tisku. Na netu je k nalezeni nekolik navodu na jednoduhou opravu - treba tady https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/41851 . Kolega ma jednu HPLJ1100 doma uz nejakych 7 let a nestezuje si.
Xerox 3117 se dá také použít, pod linuxem funguje, přijde asi na 1200,- a je to laserovka. Na malou zátěž docela v pohodě. Koupili jsme jich víc protože jsem potřebovali do slévárny nějaké tiskárny na jedno použití (životnost tiskárny je tam zhruba od 3 měsíců do 1 roku) a dokonce jsme potřebovali i nějaké náhradní tonery.
Díky všem za tipy. Ten xerox vypadá pro můj účel asi nejlíp.
Tiskni
Sdílej: