Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Ahoj,
můžu zapojit 2 síťovky z jednoho počítače, z nichž každá používá jiný síťový segment, do stejného switche?
Jaká jsou rizika?
Díky!
Riziko je len také, že oba subnety budú mať jeden centrálny bod, ktorý týmto môžu preťažiť. Ja som to tak nastavil vo firme, lebo som bol lenivý a teraz je na tom centrálnom switchi taká záťaž, že to v špičkách neustojí. Pritom tie subnety medzi sebou skoro vôbec nekomunikujú... Niektoré zariadenia sú zmätené (switche po 500,- v jednotlivých miestnostiach) a robia broadcasty na linkovej vrstve, takže keď sa fičí na jednej aj druhej logickej podsieti, tak mi tá fyzická sieť ide do smútku. Teraz robím z jedného servera router, aby som tie siete oddelil, čo som mal urobiť hneď na začiatku. Ale pre niekoho to môže byť v pohode riešenie.
Áno, to preťaženie by nastalo, aj keby som to mal všetko v jednom subnete.
Pokud to nemá nějaký konkrétní důvod, jako že load balancing (zvýšení průchodnosti), tak mi přijde skoro zbytečné dávat to na dvě různá fyzická rozhraní. Stačilo by přidat sekundární IP adresu na první interface.
Nechcete se podělit o další parametry té sítě? Jaký server (CPU, čipset, RAM, disky, RAID?, síťovka), kolik klientů, co je zač ta síť (10/100/1000), jaké aplikace po té síti běhají... Podle čeho soudíte, že je síť přetížená, a proč se to snažíte řešit tím, že ji rozdělíte na dva routované segmenty (postavíte do ní další úzké místo)...
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Nebo Windowsy.... Delam ve skole a kdyz se ty desitky kompu pustej tak vsechny switche blikaj jako by zapomeli ze jsou to switche a diky broadcastum to cely unisono blika jako huby.
Zdenek
Jasně, Windows používají tuším hned několik služeb, které po síti broadcastují (NetBIOS, UPnP, ...), ale mám pocit že těch paketů je nanejvýš pár za vteřinu (spíš za minutu) a jsou krátké. Jasně, při větším počtu stanic po síti lítají broadcasty prakticky neustále, ale objemově jsou pořád zanedbatelné. Switche při indikaci aktivity "prodlužují délku pulzu", aby bylo vůbec něco vidět - a dnešní zařízení při trvalé aktivitě typicky blikají záměrně se střídou 50/50 (spíš než aby trvale svítila). Podle mého právě to je důvod, proč všechny kontrolky na switchi blikají "unisono" - jsou hnané společným generátorem pulzů 50/50. O vytížení sítě to ještě nic moc neříká.
Tím nechci říct, že ta síť nepadá na hubu
Zajímavá jsou ale spíš jiná čísla - konkrétně vytížení páteřních síťových portů na switchích a serverech. Pokud je to klasická LANka s nějakým fileserverem, tak na rozsáhlejších LANkách (s větším počtem stanic) typicky nestíhá buď spoj mezi serverem a nejbližším switchem, nebo samotný fileserver (čipset, disky) - a nestíhá kvůli přenosům užitečných dat pro velký počet stanic, spíš než kvůli nějakým konfiguračním broadcastům. Úplně nejhorší load lze předpokládat v sítích s diskless stanicemi - ale kde jsou ty časy, diskless provoz NTčkových windowsů není žádnej med a LTSP nebo něco podobného používá málokdo...
Tiskni
Sdílej: