Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Ahoj,
můžu zapojit 2 síťovky z jednoho počítače, z nichž každá používá jiný síťový segment, do stejného switche?
Jaká jsou rizika?
Díky!
Riziko je len také, že oba subnety budú mať jeden centrálny bod, ktorý týmto môžu preťažiť. Ja som to tak nastavil vo firme, lebo som bol lenivý a teraz je na tom centrálnom switchi taká záťaž, že to v špičkách neustojí. Pritom tie subnety medzi sebou skoro vôbec nekomunikujú... Niektoré zariadenia sú zmätené (switche po 500,- v jednotlivých miestnostiach) a robia broadcasty na linkovej vrstve, takže keď sa fičí na jednej aj druhej logickej podsieti, tak mi tá fyzická sieť ide do smútku. Teraz robím z jedného servera router, aby som tie siete oddelil, čo som mal urobiť hneď na začiatku. Ale pre niekoho to môže byť v pohode riešenie.
Áno, to preťaženie by nastalo, aj keby som to mal všetko v jednom subnete.
Pokud to nemá nějaký konkrétní důvod, jako že load balancing (zvýšení průchodnosti), tak mi přijde skoro zbytečné dávat to na dvě různá fyzická rozhraní. Stačilo by přidat sekundární IP adresu na první interface.
Nechcete se podělit o další parametry té sítě? Jaký server (CPU, čipset, RAM, disky, RAID?, síťovka), kolik klientů, co je zač ta síť (10/100/1000), jaké aplikace po té síti běhají... Podle čeho soudíte, že je síť přetížená, a proč se to snažíte řešit tím, že ji rozdělíte na dva routované segmenty (postavíte do ní další úzké místo)...
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Nebo Windowsy.... Delam ve skole a kdyz se ty desitky kompu pustej tak vsechny switche blikaj jako by zapomeli ze jsou to switche a diky broadcastum to cely unisono blika jako huby.
Zdenek
Jasně, Windows používají tuším hned několik služeb, které po síti broadcastují (NetBIOS, UPnP, ...), ale mám pocit že těch paketů je nanejvýš pár za vteřinu (spíš za minutu) a jsou krátké. Jasně, při větším počtu stanic po síti lítají broadcasty prakticky neustále, ale objemově jsou pořád zanedbatelné. Switche při indikaci aktivity "prodlužují délku pulzu", aby bylo vůbec něco vidět - a dnešní zařízení při trvalé aktivitě typicky blikají záměrně se střídou 50/50 (spíš než aby trvale svítila). Podle mého právě to je důvod, proč všechny kontrolky na switchi blikají "unisono" - jsou hnané společným generátorem pulzů 50/50. O vytížení sítě to ještě nic moc neříká.
Tím nechci říct, že ta síť nepadá na hubu
Zajímavá jsou ale spíš jiná čísla - konkrétně vytížení páteřních síťových portů na switchích a serverech. Pokud je to klasická LANka s nějakým fileserverem, tak na rozsáhlejších LANkách (s větším počtem stanic) typicky nestíhá buď spoj mezi serverem a nejbližším switchem, nebo samotný fileserver (čipset, disky) - a nestíhá kvůli přenosům užitečných dat pro velký počet stanic, spíš než kvůli nějakým konfiguračním broadcastům. Úplně nejhorší load lze předpokládat v sítích s diskless stanicemi - ale kde jsou ty časy, diskless provoz NTčkových windowsů není žádnej med a LTSP nebo něco podobného používá málokdo...
Tiskni
Sdílej: