Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj,
můžu zapojit 2 síťovky z jednoho počítače, z nichž každá používá jiný síťový segment, do stejného switche?
Jaká jsou rizika?
Díky!
12.3.2009 21:29
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
13.3.2009 00:10
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
Riziko je len také, že oba subnety budú mať jeden centrálny bod, ktorý týmto môžu preťažiť. Ja som to tak nastavil vo firme, lebo som bol lenivý a teraz je na tom centrálnom switchi taká záťaž, že to v špičkách neustojí. Pritom tie subnety medzi sebou skoro vôbec nekomunikujú... Niektoré zariadenia sú zmätené (switche po 500,- v jednotlivých miestnostiach) a robia broadcasty na linkovej vrstve, takže keď sa fičí na jednej aj druhej logickej podsieti, tak mi tá fyzická sieť ide do smútku. Teraz robím z jedného servera router, aby som tie siete oddelil, čo som mal urobiť hneď na začiatku. Ale pre niekoho to môže byť v pohode riešenie.
13.3.2009 12:59
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
Áno, to preťaženie by nastalo, aj keby som to mal všetko v jednom subnete.
Pokud to nemá nějaký konkrétní důvod, jako že load balancing (zvýšení průchodnosti), tak mi přijde skoro zbytečné dávat to na dvě různá fyzická rozhraní. Stačilo by přidat sekundární IP adresu na první interface.
Nechcete se podělit o další parametry té sítě? Jaký server (CPU, čipset, RAM, disky, RAID?, síťovka), kolik klientů, co je zač ta síť (10/100/1000), jaké aplikace po té síti běhají... Podle čeho soudíte, že je síť přetížená, a proč se to snažíte řešit tím, že ji rozdělíte na dva routované segmenty (postavíte do ní další úzké místo)...
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Nebo Windowsy.... Delam ve skole a kdyz se ty desitky kompu pustej tak vsechny switche blikaj jako by zapomeli ze jsou to switche a diky broadcastum to cely unisono blika jako huby.
Zdenek
Jasně, Windows používají tuším hned několik služeb, které po síti broadcastují (NetBIOS, UPnP, ...), ale mám pocit že těch paketů je nanejvýš pár za vteřinu (spíš za minutu) a jsou krátké. Jasně, při větším počtu stanic po síti lítají broadcasty prakticky neustále, ale objemově jsou pořád zanedbatelné. Switche při indikaci aktivity "prodlužují délku pulzu", aby bylo vůbec něco vidět - a dnešní zařízení při trvalé aktivitě typicky blikají záměrně se střídou 50/50 (spíš než aby trvale svítila). Podle mého právě to je důvod, proč všechny kontrolky na switchi blikají "unisono" - jsou hnané společným generátorem pulzů 50/50. O vytížení sítě to ještě nic moc neříká.
Tím nechci říct, že ta síť nepadá na hubu 
Zajímavá jsou ale spíš jiná čísla - konkrétně vytížení páteřních síťových portů na switchích a serverech. Pokud je to klasická LANka s nějakým fileserverem, tak na rozsáhlejších LANkách (s větším počtem stanic) typicky nestíhá buď spoj mezi serverem a nejbližším switchem, nebo samotný fileserver (čipset, disky) - a nestíhá kvůli přenosům užitečných dat pro velký počet stanic, spíš než kvůli nějakým konfiguračním broadcastům. Úplně nejhorší load lze předpokládat v sítích s diskless stanicemi - ale kde jsou ty časy, diskless provoz NTčkových windowsů není žádnej med a LTSP nebo něco podobného používá málokdo...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz