KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Ahoj,
můžu zapojit 2 síťovky z jednoho počítače, z nichž každá používá jiný síťový segment, do stejného switche?
Jaká jsou rizika?
Díky!
12.3.2009 21:29
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
13.3.2009 00:10
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
Riziko je len také, že oba subnety budú mať jeden centrálny bod, ktorý týmto môžu preťažiť. Ja som to tak nastavil vo firme, lebo som bol lenivý a teraz je na tom centrálnom switchi taká záťaž, že to v špičkách neustojí. Pritom tie subnety medzi sebou skoro vôbec nekomunikujú... Niektoré zariadenia sú zmätené (switche po 500,- v jednotlivých miestnostiach) a robia broadcasty na linkovej vrstve, takže keď sa fičí na jednej aj druhej logickej podsieti, tak mi tá fyzická sieť ide do smútku. Teraz robím z jedného servera router, aby som tie siete oddelil, čo som mal urobiť hneď na začiatku. Ale pre niekoho to môže byť v pohode riešenie.
13.3.2009 12:59
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
Áno, to preťaženie by nastalo, aj keby som to mal všetko v jednom subnete.
Pokud to nemá nějaký konkrétní důvod, jako že load balancing (zvýšení průchodnosti), tak mi přijde skoro zbytečné dávat to na dvě různá fyzická rozhraní. Stačilo by přidat sekundární IP adresu na první interface.
Nechcete se podělit o další parametry té sítě? Jaký server (CPU, čipset, RAM, disky, RAID?, síťovka), kolik klientů, co je zač ta síť (10/100/1000), jaké aplikace po té síti běhají... Podle čeho soudíte, že je síť přetížená, a proč se to snažíte řešit tím, že ji rozdělíte na dva routované segmenty (postavíte do ní další úzké místo)...
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Že na té síti něco broadcastuje, to je vcelku v pořádku. Těch broadcastů není zas tolik, aby zahltily síť - pokud v ní nemáte někde smyčku.
Nebo Windowsy.... Delam ve skole a kdyz se ty desitky kompu pustej tak vsechny switche blikaj jako by zapomeli ze jsou to switche a diky broadcastum to cely unisono blika jako huby.
Zdenek
Jasně, Windows používají tuším hned několik služeb, které po síti broadcastují (NetBIOS, UPnP, ...), ale mám pocit že těch paketů je nanejvýš pár za vteřinu (spíš za minutu) a jsou krátké. Jasně, při větším počtu stanic po síti lítají broadcasty prakticky neustále, ale objemově jsou pořád zanedbatelné. Switche při indikaci aktivity "prodlužují délku pulzu", aby bylo vůbec něco vidět - a dnešní zařízení při trvalé aktivitě typicky blikají záměrně se střídou 50/50 (spíš než aby trvale svítila). Podle mého právě to je důvod, proč všechny kontrolky na switchi blikají "unisono" - jsou hnané společným generátorem pulzů 50/50. O vytížení sítě to ještě nic moc neříká.
Tím nechci říct, že ta síť nepadá na hubu 
Zajímavá jsou ale spíš jiná čísla - konkrétně vytížení páteřních síťových portů na switchích a serverech. Pokud je to klasická LANka s nějakým fileserverem, tak na rozsáhlejších LANkách (s větším počtem stanic) typicky nestíhá buď spoj mezi serverem a nejbližším switchem, nebo samotný fileserver (čipset, disky) - a nestíhá kvůli přenosům užitečných dat pro velký počet stanic, spíš než kvůli nějakým konfiguračním broadcastům. Úplně nejhorší load lze předpokládat v sítích s diskless stanicemi - ale kde jsou ty časy, diskless provoz NTčkových windowsů není žádnej med a LTSP nebo něco podobného používá málokdo...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz