Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Co zkusit na začátek jít přes OpenWRT? Má kompletně vyřešenou spolehlivou kompilaci od zdrojáků z libovolného zdroje až po vyrobení instalačního balíku. Nedávno jsem upravoval zdroják céčkového softu pro Asus WL500WgP a bylo to jednoduché. Na netu jsou návody, jak přidávat vlastní balíky.
Co zkusit na začátek jít přes OpenWRT? Má kompletně vyřešenou spolehlivou kompilaci od zdrojáků z libovolného zdroje až po vyrobení instalačního balíku. Nedávno jsem upravoval zdroják céčkového softu pro Asus WL500gP a bylo to jednoduché. Na netu jsou návody, jak přidávat vlastní balíky.
Buďto si sežeňte toolchain od výrobce, který vám tam strčil Linux, nebo si jej najděte ve své oblíbené distribuci (musí se shodovat libc nebo si ji budete muset sám přeinstalovat; Gentoo má pro automatizovanou instalaci toolchainu nástroj crossdev). Nebo, jak už tu bylo poznamenáno si vezměte nějaké hotové SDK (třeba OpenWRT). Pokud ta deska je dostatečně výkoná na plnou distribuci, tak ji nainstalujte přímo na ni (třeba Debian nebo Gentoo) a vyvíjejte přímo na ni.
Samozřejmě můžete si všechno udělat ručně. To znamená binutils, gcc, Linux, libc, g++.
Bohuzel od vyrobce mam jen zdrojaky kernelu pro tu desku, zadny toolchain neni k dispozici, podivat se tedy na to openwrt.
Nabootuje na tom aspoň nějaký shell? Pokud ano, tak třeba podrobná verze libc se dá zjistit tím, že binár libc spustíte z příkazového řádku (ano, jako normální exáč). Pokud to má nějaký složitější user space, tak verze spousty exáčů se dá zjistit argumentem --version (nebo -V) a verze knihoven bývají vidět přímo ve jménu souborů v /lib resp /usr/lib. Kromě toho rozhraní různých knihoven (prototypy funkcí, obsahy structů) bývají relativně stabilní - a konkrétně Hello World na bázi printf() by měl běžet i proti dost jiné verzi libc, než proti které byl zkompilován 
BTW máte doufám ujasněný rozdíl mezi "mips" a "mipsel"...
MIPS = big endian, mipsel = "MIPS endian little" = little endian. Klasické procesory MIPS (používané před lety třeba firmou Silicon Graphics) uměly fungovat v obou režimech, podle zadrátování nějakých nožiček. Dnešní embedded MIPS jádra jsou IMO natvrdo buď to nebo tamto.
Praktický důsledek pro Vás: pokud je Váš hardware mips, někde schrastíte toolchain pro mipsel, vyrobíte "hello world" a zkopírujete na cílový stroj, nebude to chodit.
Kde jsi tu tvojí desku sehnal ? Trochu jsem si hrál s modemem od Dlinku, ale to má svoje omezení, a nedaří se mi na netu najít něco použitelnějšío.
No... má to jenom 2 MB flash a 16 MB RAM... nic moc. Ale holé jadro na tom nabootuje a nějaký minimální userspace snad taky. Asi by šla použít USB flaska jako externí storage - OpenWRT to snad i nějak systémově podporuje, jako že se tam pak instalujou balíčky. Akorát ta kapacita RAM/Flash fakt moc nevoní dálkama. Lepší by bylo něco s 32MB RAM (a aspoň 4 MB Flash).
Pokud výrobce nedodal originální "SDK" (= toolchain + sada zdrojáků pro kernel + základ user space) tak bych asi opravdu zkusil začít rovnou s OpenWRT. Pokud není pro daný hardware v OpenWRT podpora "od přírody", patrně narazíte na problém, že nevíte, jak na holé železo dostat aspoň kernel. Budete řešit JTAG, bootloader, sériovou konzolu, co a jak při kompilaci ve zdrojákách nastavit. Teda pokud jste se do originálního Linuxu dostal až do shellu a jste schopen na tu mašinu nakopírovat nějakou binárku, tak na ten Hello World tohle všechno vlastně nepotřebujete 
Zrovna tenhle hardware navíc v OpenWRT snad nějakou minimální podporu má:
http://oldwiki.openwrt.org/Edimax.html
MIPSy mě celkem zaujaly a jestli za pár dní odmaturuju tak bych se do nich více ponořil. Jaký výkon může mít asi deska o které se tady bavíme ? Mám na mysli hlavně procák, RAM už nahradim flashkou, nbd,nfs.... možností je hodně. Může to být srovnatelné s 486 ?
Tiskni
Sdílej: