Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Co zkusit na začátek jít přes OpenWRT? Má kompletně vyřešenou spolehlivou kompilaci od zdrojáků z libovolného zdroje až po vyrobení instalačního balíku. Nedávno jsem upravoval zdroják céčkového softu pro Asus WL500WgP a bylo to jednoduché. Na netu jsou návody, jak přidávat vlastní balíky.
Co zkusit na začátek jít přes OpenWRT? Má kompletně vyřešenou spolehlivou kompilaci od zdrojáků z libovolného zdroje až po vyrobení instalačního balíku. Nedávno jsem upravoval zdroják céčkového softu pro Asus WL500gP a bylo to jednoduché. Na netu jsou návody, jak přidávat vlastní balíky.
Buďto si sežeňte toolchain od výrobce, který vám tam strčil Linux, nebo si jej najděte ve své oblíbené distribuci (musí se shodovat libc nebo si ji budete muset sám přeinstalovat; Gentoo má pro automatizovanou instalaci toolchainu nástroj crossdev). Nebo, jak už tu bylo poznamenáno si vezměte nějaké hotové SDK (třeba OpenWRT). Pokud ta deska je dostatečně výkoná na plnou distribuci, tak ji nainstalujte přímo na ni (třeba Debian nebo Gentoo) a vyvíjejte přímo na ni.
Samozřejmě můžete si všechno udělat ručně. To znamená binutils, gcc, Linux, libc, g++.
Bohuzel od vyrobce mam jen zdrojaky kernelu pro tu desku, zadny toolchain neni k dispozici, podivat se tedy na to openwrt.
Nabootuje na tom aspoň nějaký shell? Pokud ano, tak třeba podrobná verze libc se dá zjistit tím, že binár libc spustíte z příkazového řádku (ano, jako normální exáč). Pokud to má nějaký složitější user space, tak verze spousty exáčů se dá zjistit argumentem --version (nebo -V) a verze knihoven bývají vidět přímo ve jménu souborů v /lib resp /usr/lib. Kromě toho rozhraní různých knihoven (prototypy funkcí, obsahy structů) bývají relativně stabilní - a konkrétně Hello World na bázi printf() by měl běžet i proti dost jiné verzi libc, než proti které byl zkompilován 
BTW máte doufám ujasněný rozdíl mezi "mips" a "mipsel"...
MIPS = big endian, mipsel = "MIPS endian little" = little endian. Klasické procesory MIPS (používané před lety třeba firmou Silicon Graphics) uměly fungovat v obou režimech, podle zadrátování nějakých nožiček. Dnešní embedded MIPS jádra jsou IMO natvrdo buď to nebo tamto.
Praktický důsledek pro Vás: pokud je Váš hardware mips, někde schrastíte toolchain pro mipsel, vyrobíte "hello world" a zkopírujete na cílový stroj, nebude to chodit.
Kde jsi tu tvojí desku sehnal ? Trochu jsem si hrál s modemem od Dlinku, ale to má svoje omezení, a nedaří se mi na netu najít něco použitelnějšío.
No... má to jenom 2 MB flash a 16 MB RAM... nic moc. Ale holé jadro na tom nabootuje a nějaký minimální userspace snad taky. Asi by šla použít USB flaska jako externí storage - OpenWRT to snad i nějak systémově podporuje, jako že se tam pak instalujou balíčky. Akorát ta kapacita RAM/Flash fakt moc nevoní dálkama. Lepší by bylo něco s 32MB RAM (a aspoň 4 MB Flash).
Pokud výrobce nedodal originální "SDK" (= toolchain + sada zdrojáků pro kernel + základ user space) tak bych asi opravdu zkusil začít rovnou s OpenWRT. Pokud není pro daný hardware v OpenWRT podpora "od přírody", patrně narazíte na problém, že nevíte, jak na holé železo dostat aspoň kernel. Budete řešit JTAG, bootloader, sériovou konzolu, co a jak při kompilaci ve zdrojákách nastavit. Teda pokud jste se do originálního Linuxu dostal až do shellu a jste schopen na tu mašinu nakopírovat nějakou binárku, tak na ten Hello World tohle všechno vlastně nepotřebujete 
Zrovna tenhle hardware navíc v OpenWRT snad nějakou minimální podporu má:
http://oldwiki.openwrt.org/Edimax.html
MIPSy mě celkem zaujaly a jestli za pár dní odmaturuju tak bych se do nich více ponořil. Jaký výkon může mít asi deska o které se tady bavíme ? Mám na mysli hlavně procák, RAM už nahradim flashkou, nbd,nfs.... možností je hodně. Může to být srovnatelné s 486 ?
Tiskni
Sdílej: