Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Zdravim,
nemáte někdo zkušenost s USB - GPIB převodníkem? Potřeboval bych nějaký ověřený, pod Linuxem funkční. Počítám, že by se nějaký našel, který se bude tvářit jako sériový port. Až nějaký seženu, budu pro něj psát user software v C, takže nejlépe nějaký s příkladem programu pro lehčí start :) Od věci by nebyl ani RS232-GPIB, nebo PCI karta.
Běžím na Debian Etch...
Díky za tipy a rady
15.5.2009 12:33
e.lisak | skóre: 23
Vlastni zkusenosti jeste nemam (jeste nebyl cas na zkouseni v linuxu, ve win mi par veci chodi), ale podle dokumentace by mely chodit typy od National Instuments (treba NI GPIB-USB-HS), nebo libovolne podporovane zarizeni z linux-gpib
Jinak u rs232->gpib bych se trochu bal pomalosti prenosu.
Programovani - ve vetsine pripadu si staci najit vhodne SCPI prikazy a pak read/write...
Díky,
linux-gpib jsem našel. V archivech konference projektu se lze dočíst, že občas s nějakým převodníkem není vše v pořádku. Shodou okolností se ke mně dostal GPIB-USB od National Instruments, tak ho budu testovat.
Je velmi sympatické, že projekt linux-gpib obsahuje i některé nadstavby (PHP, Python, ...) a v Debianu lenny (etch bohuzel ne) jsou balíky přímo v distru. Součástí dokumentace jsou i vzorové kódy pro C, což mi stačí.
Ahojda, mám to v laborce a bez problémů to funguje. Provozuji to na debianu, pro ten dokonce existují balíky, takže žádný problém. Gpib se na linuxu dá provozovat na spoustu způsobů. Jeden náš student napsal knihovničku na lpt-gpib. I když to má jistá omezení, pro většinu aplikací to normálně funguje a je to řešení za řádově stokorunu.
V laborce provozujeme pci kartu od fy. Ines (tuším Německá, dodává kompletní dokumentaci čipu) a pak ještě zmiňované usb od NI. Obecně ale usb-gpib považuji za horší řešení, pokud tedy člověk potřebuje real-time.
Klidně mi napište, není problém navštívit laboratoř a příslušná zařízení si vyzkoušet.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz