Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Rozmýšlím, zda-li má cenu zainvestovat do ION PC a využívat jej jako router/home server.
Otázkou je, zda-li se koupě vyplatí, hlavně z hlediska úspor na elektřině v situaci provozu 24h/den. A pokud se úspory vrátí, tak asi za jak dlouho. Ono současná dost stará sestava už asi ani nevydží moc dlouho a těžko se prodá, tak váhám, zda-li je vhodná doba na výměnu...
Služby:
Teď mi tuto funkci zastává běžný desktop starý 5,5 roku, ale pravidelně čištěný :D
Což bych chtěl zaměnit za Prestigio ION PC s 250G diskem za cca 5500Kč + AirLive WN-360USB wifi adapterem za cca 650Kč , protože ION PC nemá integrovanou wifi.
V recenzi naměřily spotřebu ION PC na 21W v idle a 30W v max. zatížení, což jsou podle mě vcelku dobré parametry.
Také by mě zajímalo, zda-li existuje nějaké levné řešení automatického zapínání PC, např vypnutí v 00:00 a opětovné zapnutí v 6:00, popřípadě jak to řešíte vy.
Ad ION - doporučuji nejdřív zjistit, jak se to chová pod Linuxem; nVidia IMHO není obecně moc Linuxu přátelská.
Mám v úmyslu úplně to samé, co marlukcz, jen s tím rozdílem, že současný strojek je:
PIII 500 MHz, 30 GB disk s hromadícími se chybnými sektory, starý neefektivní 300W zdroj, rozvrzaný case
K tomu mám připojený ADSL router (dělá jen ADSL bridge, routování zařizuje komp), WiFi AP (Asus WL500gp, brzy bude asi nahrazen něčím s 802.11n), GSM modem, webkamerku (hlídá auto venku).
V porovnání s tímhle už ION-based PC vychází jako nadupaná mašina 
Jen si nejsem jist, jak dobře zvládne Intel Atom funkci DVB-T stream serveru, zvlášť je-li video před streamováním překódováváno např. do MPEG4.
Největší výhodu bych viděl asi ve spotřebě, pokud vezmu průměr z hodnot 30W a 21W, tj. 25,5W odběr, vychází mi cena za provoz takového strojku na cca 1000 Kč ročně, což už může být dost výrazné zlepšení oproti velkým PC s neefektivními procesory, zdroji, disky...
Pokud totiž velký PC bude brát dejme tomu 100W (to není nereálná hodnota), vyjde jeho provoz na cca 4000 ročně. Tedy po dvou letech by se investice do ION/Atom-based PC "vrátila."
Program shutdown expert zvládne hibernovat PC a následně ho v zadaný čas probrat. Konkrétně mám verzi 4.72
Take uvazuji o ION jako router a tady delali testy s linuxem tak snad to bude OK.
http://www.phoronix.com/scan.php?page=article&item=nvidia_ion_linux&num=1
Asi koupim toto
http://www.alza.cz/prestigio-ion-pc-250gb-xp-bez-os-cerny-d127436.htm
Mel jsem jako router stary Notebook, ale neprezil minuly tyden bourku
Garion
Řeším přesně ten samý "problém" a zatím váhám mezi IONem a touto deskou od Intelu:
http://www.intel.com/products/desktop/motherboards/D945GSEJT/D945GSEJT-overview.htm
Co vidím jako výhodu oproti IONu:
+ ještě menší spotřeba, chipset 945GSE má max TDP jen 6W
+ PCI slot, do kterého vrazím další síťovku
+ dva nativní RS232, nepotřebuju USB převodníky
Pokud tuhle desku někdo má, zajímalo by mě jak si rouzumí s linuxem..
pozrite sa i na toto, nikto to sem nevozi, co je skoda, ale da sa objednat z netu:
http://fit-pc2.com/wiki/index.php?title=Main_Page
Tiskni
Sdílej: