Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Osobně (pokud to bude možné) bych dal přednost SATA vypalovačkám. Není sice asi důkaz, že by byly lepší než PATA vypalovačky, ale minimálně se zbavíš tlustýho IDE kabelu.
Jsem toho názoru, že když koupíš jakoukoli DVD vypalovačku tak kolem Kč 600,--, tak neprohloupíš. Co se týká LG, tak mám zatím pouze jednu špatnou zkušenost (ze tří mechanik).
Pokud mate motherboard jez ma rozhrani SATA tak volte jednoznacne vypalovacku s timto rozhranim.
SATA zarizeni je v Linux distrech plne podporovano. Tez ve win vista a seven. Ve win xp podpora neni a musi se v pripade potreby doplnit.
Na rozsirovaci SATA karty do PCI rovnu zapomente. BIOS nebude umet potom z CD/DVD bootovat.
Tez mohu rict ze pouzivani CD R ci RW je nejak problematictejsi nez DVD ci dokonce DVD RAM.
Sic uz se blizi soumrak optickych mechanik tak DVD-RAM lze povazovat za nejlepsi opticke medium.
Tiskni
Sdílej: