Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
BIGWORDS.PAGE je open-source webová aplikace, která po otevření odkazu v prohlížeči vykreslí přes celou obrazovku jednoduché informační sdělení. Zpráva i její nastavení jsou uložené v části URL za znakem #, například odkaz https://bigwords.page/#abclinuxu zobrazí jako velký bílý nápis 'abclinuxu' na černém pozadí. Obsah odkazu lze upravovat i vestavěným editorem, ten umožňuje nastavovat formátování a vizuální efekty textu, časovače, QR kódy a obrázky. Zdrojový kód je dostupný pod licencí MIT na GitHubu.
V neděli 11. října proběhne rotace klíče kořenové zóny. Podruhé v historii. Ondřej Filip na blogu CZ.NIC: "Pokud je pro Vás DNS protokol spíše výzva, ale přesto spravujete nějakou síť či DNS resolver, zkuste si jednoduchý test, který připravila firma Cloudflare na této adrese. Obzvláště zbystřit byste měli, pokud uvidíte nějaká červená políčka."
Vláda Spojených států se rozhodla vyřadit americkou softwarovou společnost Microsoft a několik dalších velkých technologických podniků z programu, který umožňuje kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu. Oznámila to včera administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření zdůvodnila rozsáhlým zneužíváním programu, který je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Trumpových příznivců, neboť prý znevýhodňuje americké pracovníky.
Datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandex v Rjazaňské oblasti se stalo cílem dronového útoku a zastavilo provoz. Jandexu se někdy přezdívá „ruský Google“. Provozuje nejoblíbenější internetový vyhledávač v Rusku nebo aplikace pro objednávky jídla a taxi. Využívají jej desítky milionů lidí v rusky mluvících zemích.
Francouzská společnost Mistral AI představila Mistral Large 4 (interně přezdívaný 'le Chonk', volně přeloženo 'pořádný macek'), 'open-weight multimodální hybridní instruct-and-reasoning model s architekturou granulárního MoE, nativně podporující více jak 160 jazyků'. Model má přes jeden bilión parametrů, z nichž při práci využívá 49 miliard, kontextové okno o délce milion tokenů a obrazový enkodér o 1,6 miliardách parametrů.
… více »Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.20. Díky 227 přispěvatelům.
Simon Long oznámil Raspberry Pi Desktop pro PC a Mac s Intelem postavený na aktualizovaném Debianu 13 Trixie. S klientem Raspberry Pi Connect pro vzdálenou správu. Ke stažení je vedle Raspberry Pi OS pro Raspberry Pi.
ESP32-C3 adblock přemění lacinou vývojovou desku ESP32‑C3 na samostatný DNS blokovač nejenom reklamních domén, minimalistickou alternativu k populárnímu Pi-hole. ESP32-C3 adblock místo objemných názvů domén ukládá jejich 40-bitové FNV-1a hashe do flash paměti, které pak binárně prohledává, kontrola jedné domény trvá přibližně 10 milisekund. Blocklist pojme až 537 tisíc domén a lze jej spravovat přes webové rozhraní. Projekt zatím
… více »ArtCraft je sada open source aplikací pro práci s obrázky a videi "inspirovaných" aplikacemi od Adobe. Napsaných v Rustu. Pro MacOS, Windows i Linux. Běží také ve webovém prohlížeči. Aktuálně se jedná o 7 aplikací: PhotoCraft (Photoshop), VectorCraft (Illustrator), FilmCraft (Premiere Pro), LightCraft (Lightroom), PdfCraft (Acrobat), EffectCraft (After Effects) a DesignCraft (InDesign). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
hdparm rychlost sekvenčního čtení jen kolem 70MB/s, nicméně při nějakém testu IOP/s co jsem dysi dělal dával skoro dvakrát větší výkon než nový SATA disk. Při popsaném typu zátěže jde ze serveru třeba jen 8MB/s, protože se čtou soubory různě poházené po disku.
O čem uvažuju - server od HP s HW RAID SAS řadičem a BBWC (SmartArray P410 nebo tak něco) +
Řešení dotazu:
Vetsinou je to treba Western raid edition nebo Seagate ES ... + nalepka HP ... IMHO SATA NEPATRI do serveroveho reseni .. SATA je pouze pro ty co nemaji peniza na SAS (=SCSI)
hdparm -t na troch rôznych serveroch). Pri tej druhej možnosti (RAID10 - 8x SATA) budeš rád keď sa priblížiš ku 150 MB/s. Na tú poslednú možnosť (RAID5+spare - 8x SATA) čo najskôr zabudni. To nebude robiť dobrotu ani čo sa týka výkonu, ani čo sa týka spoľahlivosti.
hdparm. Třeba HP na obyčejných SATA discích, co dává do serverů, má upravený firmware, takže je cache implicitně vypnutá (v zájmu spolehlivosti). Pak bývá cache na HW RAIDu, většinou 128MB-1GB.
Pokud má člověk jeden disk / sw raid, drive write cache se obvykle nechává zapnutá, protože bez toho jde výkon zápisu velmi výrazně dolů. Jde pak o filesystem, jak se vyrovná s výpadkem napájení a ztrátou obsahu cache. Nějakým ATA příkazem jde disku říct, aby cache fyzicky zapsal - nazývá se to write barriers. Problém je v tom, že implementace SW RAIDu a hlavně LVM v linuxu barriers nepodporuje, resp. v jádře 2.6.32 nebo tak nějak už by to mělo být vyřešeno, ale jen pro některé druhy RAIDu. Pak taky některé moderní disky pro "zvýšení výkonu" s vyprázdněním cache švindlují, nebo zapisují bloky v jiném pořadí než FS potřebuje.
Třeba ext3 s tím má dost problém, dají se najít testy, kde při použití LVM a pár desítkách vypnutí v průběhu zatížení zápisem se filesystem úplně rozpadne (dojde ke špatnému pořadí zápisu žurnálu a dat). Odolnější by proti tomu měl být EXT4 nebo BTRFS, úplně to asi řeší jen ZFS od Sunu - škoda, že na linuxu asi jen tak nebude.
Takže pro zajištění spolehlivosti u HW RAIDu se drive write cache přímo na discích vypnou, a používá se jen cache na řadiči, která je zálohovaná baterií, a při výpadku napájení se nic nestane. Ten HW RAID si pak navíc může dovolit dělat lepší optimalizace v pořadí zápisu dat na disky.
Pokud je ta zátěž důsledně read-mostly, tak proč ne
Jeden intelí SSD by měl gigovou síť spolehlivě udávit, pokud se to neudáví dřív na Sambě. U SSD zejména bacha na noatime+nodirtime (drobné zápisy BOLÍ), a možná bacha na flow control v Ethernetu. Akorát že 400 GB v rychlých SSD může docela vyluxovat peněženku.
Proprietárním soft-RAIDům v BIOSu jsem nikdy nevěřil - stížnosti na jejich demenci v kritických situacích slýchám vcelku pravidelně. RAIDový BIOS a ovladače od Intelu nejsou žádný med. Jediný soft-RAIDový BIOS, který trochu za něco stojí, je Adaptec HostRAID - původně na adaptečích U320 SCSI HBA, později i jako OEM modul nad Intel ICH (třeba u některých boardů SuperMicro). Ale pod Linuxem je to stejně nesmysl. Linuxový nativní soft-RAID je za nula peněz opravdu luxusní - výkonný a relativně komfortní. Jasně, nejde bootovat ze strajpovaných RAIDů, ale osobně beztak dávám systém nejradši na oddělený menší mirror, a na RAID10/5/6 dám jenom velký oddíl pro data.
Podle toho, že rozlišujete sekvenční MBps průchodnost od IOps průchodnosti, je vidět, že jste nadprůměrně v obraze
Přesně v tom je totiž problém. V reálném nasazení na fileserveru bývá dost jedno, jestli je v RAIDu IOP321 (cca 120-200 MBps), IOP333 (400 MBps), IOP341 nebo IOP348 (600-800 MBps). Posledně jmenované hodnoty platí třeba pro novější Arecy nebo Adaptecy. Solidní soft-RAID (třeba ten Linuxový) na tom bude taky tak nějak. V serveru, na který se dobývá smečka uživatelů, záleží na IOps. Důležité veličiny jsou IOps jednoho disku, počet disků, RAID level (především pro zápis), velikost čteného bloku, velikost a inteligence read-aheadu v RAIDu a v OS.
Třeba běžná Barracuda 7200.10 až .12 umí cca 70-75 IOps při velikosti transakce 64 kB. Tahle hodnota se už pár let nemění, dokonce mezi 7200.10 a 7200.11 mírně klesla. Prostě plotny se točí pořád stejně rychle a hlavy taky nekmitají rychleji, naopak při hustších stopách může ustálení hlavy nad stopou trvat déle. Zas na druhou stranu postupně roste výkon řadičů v elektronice disků a velikost jejich interní cache. U enterprise disků s 10/15k RPM se číslo IOps mezi generacemi možná nepatrně zlepšuje, ale ne o moc. Můj odhad je 110 IOps pro 10k RPM a 130-150 IOps u 15k RPM. Tahle čísla platí pro seek positions generované náhodným generátorem, což je rozumná aproximace smečky uživatelů, kteří se snaží dostat k mrakům drobných souborů. Převrácenou hodnotou IOps je skutečný celkový average seek time
Čím jsem měřil? Znovu si přihřeju polívčičku:
http://www.fccps.cz/download/adv/frr/hdd/hdd.html#hdd
http://www.fccps.cz/download/adv/frr/hddtest-1.0.tgz
Ať už používáte RAID0, 1, 10, 5, 6 atd., při čtení se vždycky rozkládají paralelizovatelné požadavky mezi dostupné diskové mechaniky. Pochopitelně do značné míry "statisticky", tj. nikoli dokonale. Paralelizovatelné = od různých čtoucích vláken (pokud se nepoužívá asynchronní čtení v rámci vlákna, zablokuje se každé vlákno na jediném požadavku). U maličkých souborů se mohou projevovat různé zarovnávací efekty mezi začátkem souborů / FS clusterů / RAID strajpů... Při zápisu se u RAIDu 1 projevuje nutnost zapsat všecko dvakrát, u strajpovaných RAIDů je vedle zápisu parity ještě skryto čertovo kopýtko v nutnosti přednačíst celý stripe set, aby se vůbec nová parita dala spočítat...
Taky je trochu rozdíl mezi čtením a zápisem na úrovni disku - při zápisu může disk uplatnit WB cache, takže má interně ve výsledku hlubší frontu požadavků a může lépe uplatňovat "lokální optimalizace pořadí" (údajně i v rámci jedné otáčky plotny seekuje mezi blízkými stopami). Při čtení v zásadě každý klient čeká na jediný konkrétní seek, a disk řadí jenom jednotlivé klienty mezi sebou. Zajímavé je, že efekt optimalizace řazení při write-back kešování je výraznější u enterprise disků než u desktopových Barracud. Hodně dobré výsledky dává Velociraptor (SATA), ale tam mám zase špatné zkušenosti i reference ohledně dlouhodobé spolehlivosti... není to moc rozsáhlá statistika ale trochu to odradí.
Při čtení je důležitý read-ahead. On to není v Linuxu žádný med ani u parelního čtení sekvenčních souborů - a u drobných souborů je to divoké zejména. Je potřeba, aby kernel přednačítal payload trochu inteligentně "per file", nebo dokonce "per stream". V aktuálních verzích kernelu je toto údajně splněno (posledních pár verzí zpátky na tom jeden člověk dost pracoval). User-space aplikace sice může chování read-ahead algoritmu na otevřeném deskriptoru trochu poštelovat, ale pochybuju, že zrovna Samba tohle dělá - Samba přece neví, jak bude klient konkrétní soubor v budoucnu číst, jestli bude seekovat tam a zpět, nebo bude číst hezky postupně sekvenčně... takže se nakonec uplatní nějaká hrubá heuristika v kernelu.
Ohledně noatime, na jednom starším stroji s kernelem 2.4.34 mi -o noatime zvedlo průchodnost čtení z EXT3 na mirroru ze dvou SATA disků cca na dvojnásobek
Pokud se týče sekvenční průchodnosti linuxového soft-RAIDu, hodně záleží na SATA řadiči. Některé generace ICH se čtyřmi nebo šesti porty SATA se chovají tak, jako kdyby vždycky dva disky byly pohromadě na jednom IDE kanálu (dědictví časů paralelního IDE?) a "dělí se o pásmo", tj. jeden disk jede 100 MBps, ale pokud zatížíte dva sousední disky, tak jedou 100 MBps *dohromady*. Pokud ty dva disky rozhodíte na "nesousední" SATA porty, najednou jedou 100 MBps každý. Pokud potřebujete osadit všecky SATA porty, tak se tomu sdílení třeba nevyhnete. Jedná se samozřejmě o sekvenční MBps - pokud systém visí na IOps (čeká na hlavy až zaseekují), tak se tohle úzké hrdlo neprojeví. Některé ICH se chovají v tomto ohledu líp, pokud je přepnete do AHCI režimu. Naopak jsem ale potkal některé varianty ICH (tuším ICH7 nebo ICH9), kde byl AHCI režim asi o půlku pomalejší oproti režimu "native SATA". U některých variant ICH (ICH5, ICH6) byla šíleně pomalá IDE emulace nad SATA diskem, u jiných není žádný rozdíl mezi "native SATA" režimem a emulovaným IDE... prase aby se v tom vyznalo. Chce to změřit a porovnat. Jedna věc se ale zdá být v benchmarcích vcelku konstantní: on-chip SATA porty Intel ICH pořád ještě vítězí na celé čáře nad integrovanými řadiči konkurence
Barracuda 7200.12 dostala 500 GB na jedinou plotnu, proto má vyšší hustotu záznamu. Pokud se při zdvojení objemu dat na plotnu data zahustí v obou rozměrech rovným dílem, vychází z toho zahuštění stop i zrychlení interního přenosu cca 1.4x (nebo-li, sekvenční přenosová rychlost disku roste dlouhodobě v průměru s odmocninou kapacity). Ono to taky znamená, že s odmocninou kapacity roste doba potřebná pro sekvenční přečtení celého disku
Proto postupně roste problém toho druhu, že sice můžete levně pořídit do serveru terabajty diskového prostoru, ale při požadované průchodnosti ve smyslu IOps nemáte šanci se k těm datům dostat. Proto mají enterprise disky menší kapacitu a proto se někdy navíc používá ten nápad, že se z každého disku využije jenom malý kousek (malé mezikruží na plotně) - říká se tomu tuším "short-stroking" - tím se zkrátí radiální rozsah seekování, zlepší účinek lokální optimalizace fronty a teoreticky by se měl zkrátit průměrný seek time / zvednout IOps. Jak už jsem psal výše, u desktopových Barracud to kupodivu moc nefunguje.
Rozdíl v rychlosti (a teoreticky i ve spolehlivosti) není ani tak mezi SATA/SAS, jako spíš mezi desktopovými a enterprise disky. Všimněte si někdy na fotkách odkrytovaných disků třeba u Seagatu, jak malé plotny a jak mohutný magnet mají Cheetahy oproti Barracudám. Takže existující varianta Barracudy se SAS rozhraním nikdy nebude tak rychlá, jako 15k Cheetah - a dost možná ani jako SATA Raptor.
Ty jsi se zase rozepsal
JJ velociraptor nebrat, ale to je dano tim, ze je fakt rychly a ma 10krpm, proste proto je tak nespolehlivy ...
Jinak rychlost je prave super na SATA disky, ale kvalita HW pokulhava
Na velkem diskovem poli mam taky z duvodu bezpecnosti nasazeny RAID6 a pohoda ...
BTW k tomu read-ahead, pro read-ahead jsou ruzne volby, jake je z duvodu rychlosti nejlepsi pouzit ?
Tiskni
Sdílej: