pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Řešení dotazu:
Stejně tak bych doporučil co nejvíce jader, klidně pomalejších, většinou to má o dost menší spotřebu a vaše úlohy lze snadno paralelizovat (ta uváděná i5 má 95 W TDP, což mi na ten výkon přijde hrozně moc).
Naopak HW RAID bych zásadně nepoužíval, pokud to nebude karta, která bude stát asi jako zbytek navrhované sestavy dohromady (se zálohováním, oficiální podporou a možností ovládat z Linuxu). Až totiž něco odejde, u levného HW RAIDu budete moc rád, když ten RAID vůbec půjde znovu sestavit.
AMD mívá menší spotřebu než Intel (někdy i výrazně), což by vám více vyhovovalo, bohužel jejich integrované grafiky nejsou tak dobré jako ty od Intelu, hlavně co se týče podpory v Linuxu. Osobně bych šel do AMD procesoru (co takový osmijádrový Opteron 4274 HE s TDP 65 W?) + on-board Intel HD grafika.
AMD mívá menší spotřebu než Intel (někdy i výrazně), což by vám více vyhovovalo, bohužel jejich integrované grafiky nejsou tak dobré jako ty od Intelu, hlavně co se týče podpory v Linuxu. Osobně bych šel do AMD procesoru (co takový osmijádrový Opteron 4274 HE s TDP 65 W?) + on-board Intel HD grafika.AMD miva mensi spotrebu? Odkedy? Od dob procesorov Core je na tom so spotrebou lepsie Intel. Tiez aj co sa tyka pomeru vykon/spotreba. To nehovorim o vykone, tam urcite vyhrava Intel. AMD ma vyhodu v urcitych pripadoch, napr. v tom, ze ponuka procesory s vecsim poctom fyzickych jadier(12 jadrove Opterony ), co intel zatial nema. Ak to ma byt postavene na desktopovych komponentoch, tak jednoznacne Intel Sandy Bridge. Odporucam pouzit aj dosku priamo od Intelu. Niesu tam zbytocnosti, ktore clovek nepotrebuje a ma velmi dobru podporu pre svoje dosky. Intel je na tom s podporou linuxu na velmi dobrej urovni.
AMD miva mensi spotrebu? Odkedy? Od dob procesorov Core je na tom so spotrebou lepsie Intel. Tiez aj co sa tyka pomeru vykon/spotreba. To nehovorim o vykone, tam urcite vyhrava Intel. AMD ma vyhodu v urcitych pripadoch, napr. v tom, ze ponuka procesory s vecsim poctom fyzickych jadier(12 jadrove Opterony ), co intel zatial nema.Najděte mi nějaký desktopový nebo serverový intelácký procesor, který má TDP do 4 W/GHz/core (mnou narvžený Opeton má 3,25 W/GHz/core, ty nejúspornější Intely mají těsně pod 5 W/GHz/core). Jediný, co má Intel se spotřebou dobrý, je Atom a některé mobilní procesory.
))))
I když je otázka, jestli se takové desky ještě dělají.
4x SATA 3 (mozna by stacilo 2x a do SATA 2 dat SSD disky pro system)
Tomu moc nerozumím. Právě u SSD máte šanci propustnost SATA-3 opravdu využít, klasické disky nevytíží ani SATA-2. Takže pokud bych to kombinoval (třeba kvůli nedostatku SATA-3 portů), tak obráceně.
externi graficka karta (na vykreslovani 2D grafiky a sledovani videa by mela stacit integrovana)
Integrovaná vám jednak ubere systémovou paměť, jednak je otázka, jestli to, že se o paměti dělí procesor a GPU, neovlivní rychlost přístupu k nim (neví někdo o nějakém testu, který by byl na tohle zaměřen?).
Tiskni
Sdílej: