Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nejsem schopný zprovoznit diskrétní grafiku na ThinkPadu T530. Notebook umožňuje v setupu nastavit buď integrovanou grafiku Ivy Bridge Intel HD 4000, diskrétní NVIDIA NVS 5400M, nebo NVIDIA Optimus. Průšvih je, že integrovaná grafika podporuje výstup pouze na displej notebooku nebo VGA konektor na notebooku. Pokud chci používat externí monitor připojený přes DisplayPort nebo DVI na dokovací stanici, musím použít diskrétní grafiku NVIDIA, kterou podporují binární ovladače od verze 295.59.
Problém je, že nedokážu notebook s diskrétní grafikou spolehlivě zprovoznit. Instalace a Live CD CentOS 6.2 a Fedory 17 nenabootují, pokud mám v setupu vybranou Nvidii. Musím zvolit buď Intel nebo Optimus. Pak jsem schopen distribuci nainstalovat a všechno až na externí monitor funguje perfektně. V dalším kroku jsem tedy nainstaloval binární ovladače NVIDIA, reboot notebooku a v setupu vybrat diskrétní grafiku. Bohužel, ani Fedora ani CentOS potom už většinou nenabootuje. Nějakým zázrakem mi jednou Fedora a jednou CentOS nabootovaly a NVIDIA fungovala perfektně včetně výstupu na externí monitor. Po restartu už ale opět systém umřel při bootování.
Setkal jste se někdo s podobným problémem? Používáte Linux na nových ThinkPadech s Ivy Bridge nebo i Sandy Bridge a NVIDIA Optimus?
Řešení dotazu:
Zkusil jsem instalaci Debianu Wheezy (netinstall) a ta i při zapnuté diskrétní grafice funguje naprosto spolehlivě. Problém je, že nainstalovaný systém pak při bootu opět umře stejně jako CentOS nebo Fedora.
Napadá někoho jak zjistit co způsobuje zamrznutí během bootu?
Díky za pomoc. Chvíli to vypadalo, že to pomohlo, ale jenom do chvíle než jsem nainstaloval binární ovladače NVIDIA. Od té chvíle opět nenabootuje.
To samozřejmě mám, ale fungovalo to jenom dokud jsem nenainstaloval ovladače NVIDIA. Optimus nebo Intel funguje v pohodě, samotná diskrétní grafika znamená výtuh při bootu.
Takže problém určitě bude někde v ACPI. Pokud nabootuju jádro s parametrem acpi=off, systém naběhne a diskrétní grafika funguje v pohodě. Samozřejmě bez ACPI nefunguje polovina periférií, takže reálně to použít nejde. Když vnutím jádru pouze acpi=noirq, systém občas (velmi zřídka) naběhne, ale při pokusu o přihlášení v gdm vytuhnou X i s celým systémem.
Tak funguje ještě jedna možnost. Systém naběhne s parametrem jádra maxcpus=0, což je ale také reálně nepoužitelné. Asi mi nezbyde nic jiného než sledovat aktualizace BIOSu, NVIDIA ovladače a jádra.
Takže problém je vyřešen. Děkuji Pedrovi za nakopnutí s ACPI. Postupně jsem vyzkoušel několik parametrů jádra, které se týkají ACPI a přerušení. Kterýkoli z následujících parametrů funguje:
Nejsympatičtější mi byly poslední dvě možnosti, takže momentálně mám v grub.conf parametr jádra intremap=off a všechno kromě čtečky paměťových karet funguje v CentOS tak jak má. Na čtečku se mrknu někdy jindy.
Tiskni
Sdílej: