Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
rad bych probral otazku ohledne archivace dat a moznych pouzitych medii, na netu jsem nasel stare diskuze, ktere nikam nevedly a mezi clanky zadne odborne a vecne informace.
Cil je dlouhodoba zaloha fotek a videi a to na +10let, je mi jedno ze ta technologie za 10 let nemusi existovat, za tu dobu se to muze prekopirovat na novou kdyz se odsvedci, a do te doby uchovavat stary hw ktery to jeste precte.
Do uvahy prichazi DVD-RAM, HDD/externi HDD, SSD a flash, kazdy ma sve vyhody i nevyhody, jde mi hlavne o poruchovost a schopnost pametove bunky uchovat informaci, at udrzenim si naboje nebo "nevysvicenim" sluncem na cdromu atd.
Magneticke pasky vylucuji z duvodu porizovaci ceny dnesnich modernich archivacnich hw a pasek, potrebuji to pro soukome ucely.
DVD-RAM
Co jsem vycetl tak jeho teoreticka doba uchovani hodnoty je kolem 30 let, nejvetsi problemy jsou hlavne poskrabani (irelevantni pro skladovani treba v trezoru), vysviceni dat (medium bude stejne porad v temnu v supliku) a docetl jsem se, ze problem byva hlavne v cdromkach ktere nedokazou po delsi dobe cd nacist a precist (hlavne LG jsem cetl reakce).
HDD/externi HDD
Nikde jsem nenasel informaci jak dlouho vydrzi ma magneticke plotne uchovana hodnota, je to osvedcene rychle a velkokapacitni medium, ktere ale starne pri zaukotvovani ctecich hlav, ma metody realokace vadnych sektoru (u WD black automaticke pri poklesu napeti hodnoty i kdyz jde jeste precist) atd. O disku neni problem zjistit hodne informaci o stavu pres S.M.A.R.T., tim se stava co se kontroly stavu tyce podle me nejlepsi. A jestli je rozdil mezi externim (tzn ma vlastni hw a fw pro pripojeni pres usb jeste navic) a internim diskem ktery pripojim primo do mb (samozrejme z externiho jde ten disk vyjmout a pripojit taky naprimo). A taky rozdil mezi 2.5" a 3.2" (nevim jestli plotny jsou stejne jemne, jestli radsi vetsi "drsnost/prostor" na bit atd). RAID asi neprichazi v uvahu protoze to je reseni pri stale potrebe pristupu na disk, zde mluvime tak jednou rocne doplneni dat nez bude disk plny, nasledne uchovani pro dalsi generace :).
Flash disk
Nejlepsi na uskladneni, bohuzel ale vyrabene maximalne masove pro konzumni spolecnost, aby byla nejmensi cena, setkal jsem se se spousty flashek, ktere krachli a to treba i Corsair Survivor, ktery je marketingove delany na nejvetsi fyzickou odolnost ale uvnitr mi sam od sebe umrelo pametove medium (vylozene ten flash svab), elektronika normalne fungovala, flash se pripojil, vsechno. O uchovani naboje jsem slysel rozporuplne nazory (4roky-10let), ale nikde se uz nepsalo jestli pri opakovem pripojovani nebo fakt 4 roky bez napeti. Nasel jsem tohle: Sandisk memory vault , ale zase nikdo negarantuje ze ty data tam budou za 100 let ale stacilo by klidne tech 10 :), ale kdo garantuje aspon to.
SSD
Docela nova technologie postavena na flash pametich (je v ni nejaky rozdil ssd vs flash?), problemy se snizenim rychlosti zapisu pri preplnenim media kvuli zpusobu prepisu celeho sektoru atd, ktere pro archivaci dat nejsou ale podstatne.
Problem vidim spis v technologii v souvislosti s Flash disky, ale kdo vi co v tomhle nam budocnost prinese.
Urcite se bude zalohovat minimalne na dva druhy medii, ale nerad bych abych za 10 let nenasel data ani na jednom druhu.
Byl bych vdecny za jakekoliv vyzkumne prace (treba i diplomky a klidne v anglictine), nebo nejake testy velkych korporaci, ktere ale disky nevyrabeji (kvuli "nase disky jsou vlastne ty nejlepsi"). Nejlepsi by byly i zkusenosti adminu, ktere dnes a denne litaji kolem diskovych poli a resi existenci firemniho zlata s docela velkym rozpoctem :).
Pokud jsem se v necem mylil pri zhrnuti, prosim vyvedte me z omylu :)
Řešení dotazu:
ja by som povedal ze akakolvek kombinacia horeuvedeneho ale min. 2 (lepsie 3) komponenty.
D.
pokud je magnetizmus zavisly na case, tak resetuji counterI když z disku jenom čtete?
Tiskni
Sdílej: