Multiplatformní multimediální knihovna SDL (Simple DirectMedia Layer) byla oficiálně vydána v nové major verzi 3 (3.2.0). Změny jsou popsány v README pro migraci aplikací z SDL 2 na SDL 3.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 9.0 vydáno v nové stabilní verzi 10.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je nová architektura ARM64EC a podpora High DPI škálování.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil nástroj deduplidog pro odstranění duplicitních souborů.
Společnost DeepSeek představila (𝕏) AI model DeepSeek-R1 (Hugging Face) srovnatelný s OpenAI o1 a uvolnila jej pod open source licencí MIT, tj. zdarma i pro komerční použití.
GKrellM (GNU Krell Monitors, Wikipedie), tj. grafická aplikace pro sledování systémů a různých událostí, byla po pěti a půl letech vydána v nové verzi 2.4.0. Přehled novinek na Gitea.
Americká první dáma Melania Trumpová vydala v předvečer manželovy inaugurace vlastní kryptoměnu. Jmenuje se $Melania. Donald Trump vydal vlastní kryptoměnu $Trump den před manželkou.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 16.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.12 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.13. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Odstraněn byl souborový systém ReiserFS.
19. ledna 2038 přeteče hodnota time_t na 32bitových systémech, na vyřešení problému roku 2038 (Y2K38) tedy zbývá 13 let. Např. Debian v uplynulém roce přešel na 64bitový čas. Bernhard Wiedemann z openSUSE sdílí chyby v sestavení rozšířeného softwaru.
Byla vydána druhá opravná verze 21.2 v dubnu loňského roku vydané verze 21 multimediálního centra Kodi (dříve XBMC, Wikipedie) s kódovým označením Omega.
na programovanie ten ma pomalu grafikuTo programuješ hry nebo nějaké 3D simulace? Mně teda Vim chodil i na s3virge .
a CPU (intel i3)No tak pak už jsou výš jenom i5 a i7. Zkus třeba cpubenchmark.net, docela blbuvzdorné pro člověka, co se v tom neorientuje. Ale pokud ti nestačí i3, tak bych viděl bottleneck někde jinde. Buď máš domrvené prostředí (grafická odezva) nebo pokud ti třeba dlouho trvá kompilace, tak to urychlíš spíš SSDčkem.
Jenom bych poznamenal, že není iX (tedy např. i3) jako iX. Na trhu je totiž "2. generace" (Sandy Bridge) a "3. generace" (Ivy Bridge). Ale lze i narazit na ležáky, který mají ještě něco staršího.
integrovana grafika nestiha GNOME3
Nemyslím si, že by to byla chyba integrované grafiky, spíš jejích ovladačů v kombinaci s GNOME Shellem. GNOME 3 jsem párkrát zkoušel na systému se starší generací Intelu, kde mi KDE Plasma Workspace funguje naprosto v pohodě, a byl jsem nemile překvapen. Poprvé celé prostředí lagovalo k nepoužitelnosti. Naposledy byly pro změnu efekty perfektně plynulé, jenže se šíleně sekalo posouvání v některých aplikacích jako Wireshark.
Kde jsou ty časy, kdy pevný disk měl 100MB a paměti bylo 8MB. Kupodivu to tu práci odvedlo také a dokonce zhruba stejně rychle jako současné stroje se současným SW.
Napsat dopis nebo vyplnit tabulku asi bude trvat na dnešním HW s dnešním SW stejně jako tehdy. Je ale dost oblastí, kde bych si to srovnávat nedovolil. 8MB/100MB odpovídá tak roku 1992-1994.
Na takovém počítači jsem v té době bastlil logiku ve schématech nebo ABEL/CUPL pro nějaké GAL/PALCE a první CPLD a FPGA. Dát dohromady těch pár hradel trvalo fakt hodně dlouho, komfort příšerný. Dnes na trochu lepším notebooku s dnešním SW dám za stejnou dobu dohromady obvod 1000x složitější s nesrovnatelným uživatelským komfortem. Výsledek je spolehlivější a odladěnější, vpodstatě si můžu být jistý, že bude napoprvé 100% fungovat.
Prostě chci říct, že bych pokrok za posledních 18-20 let nepodceňoval jenom proto, že 90% uživatelů žádné zlepšení nepozná nebo nepotřebuje.
Napsat dopis nebo vyplnit tabulku asi bude trvat na dnešním HW s dnešním SW stejně jako tehdy.Od startu PC po tisk dopisu, to trvalo dříve zaručeně kratší dobu - v této oblasti tedy jdeme opačným směrem.
Od spuštění textového editoru po tisk dopisu to trvalo obvykle kratší dobu - v této oblasti stagnujeme.No, nevím jak u tebe, ale tohle je imho závislé hlavně na tiskárně. Po odeslání tiskové úlohy (trvá samo o sobě tak 10 vteřin) se některé začnou dvě minuty čistit, jiné (tiskárna u nás v práci) tisknou okamžitě a pak to do 20 vteřin je vytištěné.
Spuštění vývojového prostředí napsaní jednoduchého C-prográmku a kompilace, obvykle trvalo kratší dobu - v této oblasti tedy stagnujeme.Možná by bylo vhodné také srovnávat IDE se stejnými schopnostmi. Pochybuji, že tenkrát něco dosahovalo schopností eclipse.
No, nevím jak u tebe, ale tohle je imho závislé hlavně na tiskárně.Vlastní tisk je konstanta nemající s výkonem PC nic společného, ale v důsledku stará 9-ti jehla vytiskne jednostránkový dokument zaručeně dřív než HP Photosmart 4200, myšleno od zapnutí.
Možná by bylo vhodné také srovnávat IDE se stejnými schopnostmi. Pochybuji, že tenkrát něco dosahovalo schopností eclipse.
Vlastní tisk je konstanta nemající s výkonem PC nic společného, ale v důsledku stará 9-ti jehla vytiskne jednostránkový dokument zaručeně dřív než HP Photosmart 4200, myšleno od zapnutí.Jak píšu - záleží na tiskárně. V práci máme Officejet 6000 a ta tiskne prakticky okamžitě po zapnutí, přičemž černobílou stránku dává tak za 5 vteřin.
Proč ?, jde o výsledek. A jinak pochybuješ nesprávně, do některých „schopností“ Eclipse ani nemůže dorůst.Opravdu? Takže dřívější IDE si dávaly refactoring a doplňování bylo na úrovni, kdy IDE píše půl kódu za tebe?
Opravdu? Takže dřívější IDE si dávaly refactoring a doplňování bylo na úrovni, kdy IDE píše půl kódu za tebe?¡Opravdu ano!
Tak znovu: „Od startu PC po tisk dopisu“, vlastní tisk je až za tím, tedy je irelevantní.To jsem pravděpodobně přehlédl, nebo ignoroval. BTW: Třeba můj EEE už jsem nerestartoval několik měsíců a z RAM najede do pěti vteřin.
Info: 24-jehla, startuje <2sec a v konceptu mohla/může dávat stranu i za 2secCo se samotné technologie týče, imho jsou jehličkové tiskárny ze všech uvedených nejpomalejší. Otázkou spíš je, co u těch ostatních všechno dělá firmware před tím, než tiskárna konečně začne tisknout.
jednoduchý prográmek si představuju maximálně do 100 efektivních řádků.K tomu není zapotřebí startovat eclipse, ale něco srovnatelně jednoduššího, třeba vim bez pluginů. Jinak už jsem se nějak ztratil o tom, o čem to vlastně diskutujeme. O tom, že SW je čím dál větší bloat? To třeba zrovna v případě opensource imho moc neplatí. Že dřívější počítače byly rychlé a práce na nich víc odsypávala? Proč potom všichni používáme moderní stroje a ne staré krámy?
V tom případě je Eclipse zbytečné a Vim se hodí na vše. Pokud je program nebo některá z jeho vrstev delší než zmíněných 100 řádek, je na zvážení, zda byl zvolen vhodný programovací jazyk.jednoduchý prográmek si představuju maximálně do 100 efektivních řádků.K tomu není zapotřebí startovat eclipse, ale něco srovnatelně jednoduššího, třeba vim bez pluginů.
Co se samotné technologie týče, imho jsou jehličkové tiskárny ze všech uvedených nejpomalejšíNejsou. Která jiná tiskárna dá v textu 30 stran ve třech kopiích (tedy 90 stran) za minutu? - zas je tom, 'co' se tiskne.
Nejsou. Která jiná tiskárna dá v textu 30 stran ve třech kopiích (tedy 90 stran) za minutu? - zas je tom, 'co' se tiskne.Tak pokud tiskneš přes kopírák, bude jehličková skutečně nejrychlejší. Jak se to ovšem podepíše na kvalitě tisku, to si radši ani netroufám odhadovat. Jinak dají se sehnat tiskárny zvládající i 120 stran za minutu, ale už je to jiná cenová kategorie.
Tiskni Sdílej: