Na akci Made by Google 2026 (YouTube) bude oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
na programovanie ten ma pomalu grafikuTo programuješ hry nebo nějaké 3D simulace? Mně teda Vim chodil i na s3virge
.
a CPU (intel i3)No tak pak už jsou výš jenom i5 a i7. Zkus třeba cpubenchmark.net, docela blbuvzdorné pro člověka, co se v tom neorientuje. Ale pokud ti nestačí i3, tak bych viděl bottleneck někde jinde. Buď máš domrvené prostředí (grafická odezva) nebo pokud ti třeba dlouho trvá kompilace, tak to urychlíš spíš SSDčkem.
Jenom bych poznamenal, že není iX (tedy např. i3) jako iX. Na trhu je totiž "2. generace" (Sandy Bridge) a "3. generace" (Ivy Bridge). Ale lze i narazit na ležáky, který mají ještě něco staršího.
integrovana grafika nestiha GNOME3
Nemyslím si, že by to byla chyba integrované grafiky, spíš jejích ovladačů v kombinaci s GNOME Shellem. GNOME 3 jsem párkrát zkoušel na systému se starší generací Intelu, kde mi KDE Plasma Workspace funguje naprosto v pohodě, a byl jsem nemile překvapen. Poprvé celé prostředí lagovalo k nepoužitelnosti. Naposledy byly pro změnu efekty perfektně plynulé, jenže se šíleně sekalo posouvání v některých aplikacích jako Wireshark.
Kde jsou ty časy, kdy pevný disk měl 100MB a paměti bylo 8MB. Kupodivu to tu práci odvedlo také a dokonce zhruba stejně rychle jako současné stroje se současným SW.
Napsat dopis nebo vyplnit tabulku asi bude trvat na dnešním HW s dnešním SW stejně jako tehdy. Je ale dost oblastí, kde bych si to srovnávat nedovolil. 8MB/100MB odpovídá tak roku 1992-1994.
Na takovém počítači jsem v té době bastlil logiku ve schématech nebo ABEL/CUPL pro nějaké GAL/PALCE a první CPLD a FPGA. Dát dohromady těch pár hradel trvalo fakt hodně dlouho, komfort příšerný. Dnes na trochu lepším notebooku s dnešním SW dám za stejnou dobu dohromady obvod 1000x složitější s nesrovnatelným uživatelským komfortem. Výsledek je spolehlivější a odladěnější, vpodstatě si můžu být jistý, že bude napoprvé 100% fungovat.
Prostě chci říct, že bych pokrok za posledních 18-20 let nepodceňoval jenom proto, že 90% uživatelů žádné zlepšení nepozná nebo nepotřebuje.
Napsat dopis nebo vyplnit tabulku asi bude trvat na dnešním HW s dnešním SW stejně jako tehdy.Od startu PC po tisk dopisu, to trvalo dříve zaručeně kratší dobu - v této oblasti tedy jdeme opačným směrem.
Od spuštění textového editoru po tisk dopisu to trvalo obvykle kratší dobu - v této oblasti stagnujeme.No, nevím jak u tebe, ale tohle je imho závislé hlavně na tiskárně. Po odeslání tiskové úlohy (trvá samo o sobě tak 10 vteřin) se některé začnou dvě minuty čistit, jiné (tiskárna u nás v práci) tisknou okamžitě a pak to do 20 vteřin je vytištěné.
Spuštění vývojového prostředí napsaní jednoduchého C-prográmku a kompilace, obvykle trvalo kratší dobu - v této oblasti tedy stagnujeme.Možná by bylo vhodné také srovnávat IDE se stejnými schopnostmi. Pochybuji, že tenkrát něco dosahovalo schopností eclipse.
No, nevím jak u tebe, ale tohle je imho závislé hlavně na tiskárně.Vlastní tisk je konstanta nemající s výkonem PC nic společného, ale v důsledku stará 9-ti jehla vytiskne jednostránkový dokument zaručeně dřív než HP Photosmart 4200, myšleno od zapnutí.
Možná by bylo vhodné také srovnávat IDE se stejnými schopnostmi. Pochybuji, že tenkrát něco dosahovalo schopností eclipse.
Vlastní tisk je konstanta nemající s výkonem PC nic společného, ale v důsledku stará 9-ti jehla vytiskne jednostránkový dokument zaručeně dřív než HP Photosmart 4200, myšleno od zapnutí.Jak píšu - záleží na tiskárně. V práci máme Officejet 6000 a ta tiskne prakticky okamžitě po zapnutí, přičemž černobílou stránku dává tak za 5 vteřin.
Proč ?, jde o výsledek. A jinak pochybuješ nesprávně, do některých „schopností“ Eclipse ani nemůže dorůst.Opravdu? Takže dřívější IDE si dávaly refactoring a doplňování bylo na úrovni, kdy IDE píše půl kódu za tebe?
Opravdu? Takže dřívější IDE si dávaly refactoring a doplňování bylo na úrovni, kdy IDE píše půl kódu za tebe?¡Opravdu ano!
Tak znovu: „Od startu PC po tisk dopisu“, vlastní tisk je až za tím, tedy je irelevantní.To jsem pravděpodobně přehlédl, nebo ignoroval. BTW: Třeba můj EEE už jsem nerestartoval několik měsíců a z RAM najede do pěti vteřin.
Info: 24-jehla, startuje <2sec a v konceptu mohla/může dávat stranu i za 2secCo se samotné technologie týče, imho jsou jehličkové tiskárny ze všech uvedených nejpomalejší. Otázkou spíš je, co u těch ostatních všechno dělá firmware před tím, než tiskárna konečně začne tisknout.
jednoduchý prográmek si představuju maximálně do 100 efektivních řádků.K tomu není zapotřebí startovat eclipse, ale něco srovnatelně jednoduššího, třeba vim bez pluginů. Jinak už jsem se nějak ztratil o tom, o čem to vlastně diskutujeme. O tom, že SW je čím dál větší bloat? To třeba zrovna v případě opensource imho moc neplatí. Že dřívější počítače byly rychlé a práce na nich víc odsypávala? Proč potom všichni používáme moderní stroje a ne staré krámy?
V tom případě je Eclipse zbytečné a Vim se hodí na vše. Pokud je program nebo některá z jeho vrstev delší než zmíněných 100 řádek, je na zvážení, zda byl zvolen vhodný programovací jazyk.jednoduchý prográmek si představuju maximálně do 100 efektivních řádků.K tomu není zapotřebí startovat eclipse, ale něco srovnatelně jednoduššího, třeba vim bez pluginů.
Co se samotné technologie týče, imho jsou jehličkové tiskárny ze všech uvedených nejpomalejšíNejsou. Která jiná tiskárna dá v textu 30 stran ve třech kopiích (tedy 90 stran) za minutu? - zas je tom, 'co' se tiskne.
Nejsou. Která jiná tiskárna dá v textu 30 stran ve třech kopiích (tedy 90 stran) za minutu? - zas je tom, 'co' se tiskne.Tak pokud tiskneš přes kopírák, bude jehličková skutečně nejrychlejší. Jak se to ovšem podepíše na kvalitě tisku, to si radši ani netroufám odhadovat. Jinak dají se sehnat tiskárny zvládající i 120 stran za minutu, ale už je to jiná cenová kategorie.
.
.
Tiskni
Sdílej: