Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Na WhatsAppu budou postupně v průběhu následujících měsíců zavedena uživatelská jména. Telefonní čísla tak mohou zůstat soukromá. Aktuálně si lze uživatelské jméno rezervovat.
na programovanie ten ma pomalu grafikuTo programuješ hry nebo nějaké 3D simulace? Mně teda Vim chodil i na s3virge
.
a CPU (intel i3)No tak pak už jsou výš jenom i5 a i7. Zkus třeba cpubenchmark.net, docela blbuvzdorné pro člověka, co se v tom neorientuje. Ale pokud ti nestačí i3, tak bych viděl bottleneck někde jinde. Buď máš domrvené prostředí (grafická odezva) nebo pokud ti třeba dlouho trvá kompilace, tak to urychlíš spíš SSDčkem.
Jenom bych poznamenal, že není iX (tedy např. i3) jako iX. Na trhu je totiž "2. generace" (Sandy Bridge) a "3. generace" (Ivy Bridge). Ale lze i narazit na ležáky, který mají ještě něco staršího.
integrovana grafika nestiha GNOME3
Nemyslím si, že by to byla chyba integrované grafiky, spíš jejích ovladačů v kombinaci s GNOME Shellem. GNOME 3 jsem párkrát zkoušel na systému se starší generací Intelu, kde mi KDE Plasma Workspace funguje naprosto v pohodě, a byl jsem nemile překvapen. Poprvé celé prostředí lagovalo k nepoužitelnosti. Naposledy byly pro změnu efekty perfektně plynulé, jenže se šíleně sekalo posouvání v některých aplikacích jako Wireshark.
Kde jsou ty časy, kdy pevný disk měl 100MB a paměti bylo 8MB. Kupodivu to tu práci odvedlo také a dokonce zhruba stejně rychle jako současné stroje se současným SW.
Napsat dopis nebo vyplnit tabulku asi bude trvat na dnešním HW s dnešním SW stejně jako tehdy. Je ale dost oblastí, kde bych si to srovnávat nedovolil. 8MB/100MB odpovídá tak roku 1992-1994.
Na takovém počítači jsem v té době bastlil logiku ve schématech nebo ABEL/CUPL pro nějaké GAL/PALCE a první CPLD a FPGA. Dát dohromady těch pár hradel trvalo fakt hodně dlouho, komfort příšerný. Dnes na trochu lepším notebooku s dnešním SW dám za stejnou dobu dohromady obvod 1000x složitější s nesrovnatelným uživatelským komfortem. Výsledek je spolehlivější a odladěnější, vpodstatě si můžu být jistý, že bude napoprvé 100% fungovat.
Prostě chci říct, že bych pokrok za posledních 18-20 let nepodceňoval jenom proto, že 90% uživatelů žádné zlepšení nepozná nebo nepotřebuje.
Napsat dopis nebo vyplnit tabulku asi bude trvat na dnešním HW s dnešním SW stejně jako tehdy.Od startu PC po tisk dopisu, to trvalo dříve zaručeně kratší dobu - v této oblasti tedy jdeme opačným směrem.
Od spuštění textového editoru po tisk dopisu to trvalo obvykle kratší dobu - v této oblasti stagnujeme.No, nevím jak u tebe, ale tohle je imho závislé hlavně na tiskárně. Po odeslání tiskové úlohy (trvá samo o sobě tak 10 vteřin) se některé začnou dvě minuty čistit, jiné (tiskárna u nás v práci) tisknou okamžitě a pak to do 20 vteřin je vytištěné.
Spuštění vývojového prostředí napsaní jednoduchého C-prográmku a kompilace, obvykle trvalo kratší dobu - v této oblasti tedy stagnujeme.Možná by bylo vhodné také srovnávat IDE se stejnými schopnostmi. Pochybuji, že tenkrát něco dosahovalo schopností eclipse.
No, nevím jak u tebe, ale tohle je imho závislé hlavně na tiskárně.Vlastní tisk je konstanta nemající s výkonem PC nic společného, ale v důsledku stará 9-ti jehla vytiskne jednostránkový dokument zaručeně dřív než HP Photosmart 4200, myšleno od zapnutí.
Možná by bylo vhodné také srovnávat IDE se stejnými schopnostmi. Pochybuji, že tenkrát něco dosahovalo schopností eclipse.
Vlastní tisk je konstanta nemající s výkonem PC nic společného, ale v důsledku stará 9-ti jehla vytiskne jednostránkový dokument zaručeně dřív než HP Photosmart 4200, myšleno od zapnutí.Jak píšu - záleží na tiskárně. V práci máme Officejet 6000 a ta tiskne prakticky okamžitě po zapnutí, přičemž černobílou stránku dává tak za 5 vteřin.
Proč ?, jde o výsledek. A jinak pochybuješ nesprávně, do některých „schopností“ Eclipse ani nemůže dorůst.Opravdu? Takže dřívější IDE si dávaly refactoring a doplňování bylo na úrovni, kdy IDE píše půl kódu za tebe?
Opravdu? Takže dřívější IDE si dávaly refactoring a doplňování bylo na úrovni, kdy IDE píše půl kódu za tebe?¡Opravdu ano!
Tak znovu: „Od startu PC po tisk dopisu“, vlastní tisk je až za tím, tedy je irelevantní.To jsem pravděpodobně přehlédl, nebo ignoroval. BTW: Třeba můj EEE už jsem nerestartoval několik měsíců a z RAM najede do pěti vteřin.
Info: 24-jehla, startuje <2sec a v konceptu mohla/může dávat stranu i za 2secCo se samotné technologie týče, imho jsou jehličkové tiskárny ze všech uvedených nejpomalejší. Otázkou spíš je, co u těch ostatních všechno dělá firmware před tím, než tiskárna konečně začne tisknout.
jednoduchý prográmek si představuju maximálně do 100 efektivních řádků.K tomu není zapotřebí startovat eclipse, ale něco srovnatelně jednoduššího, třeba vim bez pluginů. Jinak už jsem se nějak ztratil o tom, o čem to vlastně diskutujeme. O tom, že SW je čím dál větší bloat? To třeba zrovna v případě opensource imho moc neplatí. Že dřívější počítače byly rychlé a práce na nich víc odsypávala? Proč potom všichni používáme moderní stroje a ne staré krámy?
V tom případě je Eclipse zbytečné a Vim se hodí na vše. Pokud je program nebo některá z jeho vrstev delší než zmíněných 100 řádek, je na zvážení, zda byl zvolen vhodný programovací jazyk.jednoduchý prográmek si představuju maximálně do 100 efektivních řádků.K tomu není zapotřebí startovat eclipse, ale něco srovnatelně jednoduššího, třeba vim bez pluginů.
Co se samotné technologie týče, imho jsou jehličkové tiskárny ze všech uvedených nejpomalejšíNejsou. Která jiná tiskárna dá v textu 30 stran ve třech kopiích (tedy 90 stran) za minutu? - zas je tom, 'co' se tiskne.
Nejsou. Která jiná tiskárna dá v textu 30 stran ve třech kopiích (tedy 90 stran) za minutu? - zas je tom, 'co' se tiskne.Tak pokud tiskneš přes kopírák, bude jehličková skutečně nejrychlejší. Jak se to ovšem podepíše na kvalitě tisku, to si radši ani netroufám odhadovat. Jinak dají se sehnat tiskárny zvládající i 120 stran za minutu, ale už je to jiná cenová kategorie.
.
.
Tiskni
Sdílej: