Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
RPi jsem jen tak zkoušel, jestli by zvládlo alespoň 1 stream a nezvládne (1fps).Pokud mu jde i o ukládání, doporučil bych nějakou desku podobnou Raspberry, co má SATA port.
Co vím, tak rpi + eth = usb, takže jakékoli větší datové toky silně zatíží CPU a celý výkon jde do kelu ...To nic nemění na tom, že s Raspberry verze 1 jsem streamoval z USBčka do sítě 32 Mb/s s poloviční zátěží CPU. RPi2 mi saturuje stovkový ethernet. Píšou to i v tom benchmarku, přenos na USB disk má plnou rychlostí stovkového ethernetu. Naopak to, že tazatel píše rychlost ve framech za sekundu asi znamená, že se to snaží překódovávat.
Mám RPi model BTedy prehistorický jednojádrový ARMv6.
A když vezmu ffmpeg bez různých parametrů, tak ukládání videa buď za pár vteřin spadne nebo běží, ale ukládá 1fps ...Neukládáš to, překódováváš to. Čisté ukládání to musí dát (jak už jsem psal, streamoval jsem na starém RPi rtl-sdr, tedy 32 Mb/s). Oproti tomu encoding je extrémně náročný, například moje i3-2350M zvládá fullhd jenom 10 fps, co má pak asi dělat Raspberry? Zrychlení u x264 lze dosáhnout pomocí
-preset ultrafast, za cenu zvýšení bitrate. Bylo by potřeba zkusit, jestli je lepší x264 s presetem ultrafast, nebo kodek do nějakého jednoduššího formátu (MPEG-4 Part 2, MPEG2, MPEG1).
Dále pár lidí na internetu tvrdí, že umí používat hardwarový H.264 kodér v RPi pro vlastní streamy. A pak tvrdí, že při použití NEON instrukcí (které jsou jenom v RPi2) se to o řád zrychlilo.
Pokud budeš používat RPi2, dej si pozor, ať máš kritický software zkompilovaný pro ARMv7, nejlépe i s NEON vektory. Raspbian je pro ARMv6.
Tiskni
Sdílej: