Dotaz: Je to pravda?

[debian+]

https://zive.aktuality.sk/clanok/146235/preco-nam-nestaci-ani-16-milionov-farieb-a-cierna-vyzera-na-videach-tak-zle/

Odpovědi

[debian+]

Ze jedna farba sa sklada z tolko bodov. Nie je to zmenou napatia?

[blog]

Blog!

admin: odstraněny kopie komentáře (může to být vtipné, ale ne v poradně, prosím)

[debian+]

Na co, necakam diskusia z 300 komentami a forum je dostanes otazku a odpoved. Prispevok nereprezentuje nejake moje dielo, nazor alebo postoj.

[PetebLazar]

Nakolik u tohoto obrázku při náhledu přes celou obrazovku pozorujete banding? https://www.monitos.cz/tmp/gradient_uncompressed8bit00087390.jpg

[PetebLazar]

A pak zkuste náhled ve 100% (případně fullscreen u FullHD monitoru) pro tento snímek. https://www.monitos.cz/tmp/gradient_uncompressed8bit00087390.tif

Pokud pozorujete v plynulosti gradientu rozdíl, jde tento pouze na vrub použitého formátu. Jde o úhlopříčný gradient 20ti nejtmavších šedých, takže pruhy jsou cca 100+ pixelů široké.

[Blaazen]

Ještě tam může hrát roli LCD, levné panely jsou někdy 6-bitové.

[Peter Golis]

Čo má byť pravda, že autor čerpal z externého zdroja? Alebo že ľudské zmysly nemajú lineárnu citlivosť? Alebo že všetci v populácii rozoznajú farby alebo že všetci v populácii vidia?

Nie, ten článok nie je pravdivý na 100%, ale na zbežné objasnenie témy je dostatočný.

[debian+]

Potom som upresnil otazkou: https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/454705#1

[Peter Golis]

Ach tak. Nie, to potom nie je pravda.

Farbu totižto definuje vlnová dĺžka na ktorej kmitá fotón ktorý sa dostane na senzor. V prípade človeka, na funkčný receptor sietnice ktorý je prepojený pomocou očného nervu s mezencefalonom v ktorom sa nachádza centrom zraku. Farbu nedefinuje počet bodov.

Ak sa pýtaš na bitovú hĺbku digitálnej reprezentácie farieb a ich zmesí, tak to skús preformulovať.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Problém je v jakém kontextu pojem barva chápete. Z hlediska fyziky máte pravdu, ale z hlediska fyziologie vnímání barev a z hlediska psychologie to už zdaleka pravda není: Zde totiž nelze vjem barvy jednoznačně ztotožnit s detekcí elektromagnetického vlnění o určité vlnové délce okem.

Narazíte už na jednoduchém případu, kdy různé elektromagnetické vlny mohou vyvolat stejný efekt ve vnímání - jednosložkové zelené světlo versus směs modré a žluté - oboje vyvolá vjem zelené. To samé při rychlém střídání modré a žluté, které vyvolává rovněž vjem zelené. A to nemluvím o případech, kdy vnímáte barvy bez světelného podnětu (sny, synestezie) nebo kdy vnímáte stejné barvy různě s ohledem na barevný kontext (barevný kontrast, barevná adaptace) a podobné efekty. Zajímavý je například přechod denního a nautického vnímání, kdy dochází ke změně barevného vnímání a změně citlivosti oka. Málo známá je také schopnost člověka vnímat polarizované světlo a rozpoznávat podle něj světové strany (za jasné oblohy se to může každý naučit).

Ale to podotýkám spíš jen na okraj jako upozornění, že problém zpracování i vnímání barev je opravdu velmi široký, komplikovaný a zajímavý.

[Peter Golis]

Ja farbu chápem, a tak isto chápem že pojem štvorček bol vybratý ako kvalitná blbosť ktorá nemá zmysel v danom kontexte.

Čo je to štvorček, je to impulz ktorý má rovnakú intenzitu ako trvanie? Alebo je to obrazový bod zobrazovacieho adaptéru ktorý svieti jednou farbou? Alebo je to superstruna ktorá je vymedzená kmitaním v priestore ktorý má pravé uhly a strany identických rozmerov? Otázky, samé otázky. Zle definovaná otázka nemôže mať zo svojej povahy správnu odpoveď.

[PetebLazar]

Myslím. že velká část zmiňovaného bandingu jde na vrub buď artefaktům vlivem ztrátového formátu (např. 4:2:0), ztrátové komprese(H.264/HEVC), odbytou tvorbou (například gradient v omezené škále), zvýrazněný bandingu vlivem opakovaného reencodingu při vysílání atd. Hovořit o nedostatku 8bit depth u SDR obrazu při vlastní prezentaci mi přijde trochu mimo, zvlášť když z výše uvedených důvodů nejsou (nemohou) být vlastně ani využity.

Například na svém UHD monitoru 8bit+FRC na výše odkazovaném 8bit .TIFu žádný banding při komplexním pohledu nepozoruji (při 100%/200%). JPG ho asi získal díky kompresi.

Co si vzpomínám tak se vždy udávalo, že člověk je schopen rozlišit cca 30 stupňů šedi (zkušený nákupčí látek prý více než dvojnásobek).

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Eskymáci rozpoznávají značný počet odstínů bílé a mají pro ně vlastní výrazy :)

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

BTW problém bílé je sám o sobě zajímavý, neboť bílá de fakto neexistuje, pouze odstíny šedi. Tento poznatek lze v podstatně extrapolovat i na černou, neboť dosáhnout černého vjemu je opět vlastně nemožné.

A vědeli jste, že oko je schopné detekovat i jednotlivé fotony? Dokonce je člověk vidí jako světelné vjemy (dokázaly to nějaké pokusy, nedokážu to teď ozdrojovat, ale šlo by to nejspíš vygooglit).

[debian+]

Pochopil som tak, ze pocet vyslanych fotonov urcuje intenzitu - jas, nie vyber farby. A v clanku hovori, ze jeden zobrazy farebny byt je zlozenu 24x3 farebnych bodov. Hm, asi myslel pixely v bajte. Bo zas zeby kazdy ten bod z 24 bodov mal rozne vahy? Nebolo by to extra zlozite?

[Peter Golis]

A to si tam kde čítal? Ja tam nič také nevidím.

Nepíšu že by tam bolo 24bit pre každý subpixel, tých 24bit je pre všetky tri subpixely. Teda na jeden subpixel 24bit palety ti vyjde cca 8 bitov a dohromady ti to namieša 2^24=16777216 farieb. Filmári majú 10bitov na kanál, teda 30bitovú RGB paletu ktorá má dohromady 2^10=1073741824 farieb.

Výber farby sa v tomto prípade robí miešaním hodnôt subpixelov ktoré sú vedľa seba. Teda ak máš naraz zapnuté subpixely pre Red a Blue, tak ti z toho vznikne Magenta (fialová). Podobne ako keby si sa hral s temperkami na výtvarke.

PS: myslím že by si to mal dať naozaj do blogu. Nikde tu nevidím technický problém.

[debian+]

Súčasné obrazovky štandardne fungujú tak, že sú zložené z jednotlivých obrazových bodov, pixelov. Každý pixel je ďalej rozdelený na niekoľko menších bodov, subpixelov.

MAs pravdu. Zmiatlo ma toto. Ale tam pise 3 - na RGB. A dalej rozobera stavy. Zle som precital.

[AfD 💙]

si to psal ty žejo ;D

[debian+]

Nie.

[Kit]

Možná by stačilo 16bitový vzorek před dalším zpracováním odmocnit (tím by vznikl 8bitový) a před reprodukcí naopak.

[Josef Kufner]

Potíž je, že pri reprodukci nakonec skončíš u tří lineárně řízených 8bit PWM se stále stejným problémem. Navíc odmocněním a zaokrouhlením ztratíš data.

[PetebLazar]

Panely(LCD) s HW kalibrací mají dnes typicky 12/14/16bit LUT, jedním z hlavních důvodů je snad právě snaha o omezení vlivu výpočetních chyb (zajištění dostatečné výpočetní přesnosti při modelaci výstupní křivky pro dosažení kalibračního cíle) při využití výstupní 8(10)bitové škály.

MicroLED je(zůstal) kdoví kde. Možná, že Dual-Cell od Hisense (dva panely .. "gray" FullHD a color UHD za sebou) kromě lepšího kontrastu u LCD ukáží cestu i k jemnější škále. Možná i funkce k dosažení lepší homogenity podsvícení aplikující bodovou kompenzaci jasu ohledem na pozici pixelu (konstrukční implicitní zónová nerovnoměrnost podsvícení).

[frr]

Mluvíte o gamma korekci? Ta se běžně používá. Kódování jasu do binárních dat (a třeba analogového VGA signálu) není lineární. Nějakou standardní charakteristickou úroveň gamma má obrazový signál (data) a počítá se s nějakou standardní gamma charakteristikou displejů/monitorů.

Další věc je, že barvy subpixelů u LCD jsou jiné, než barvy luminoforů u standardního televizního řetězce a později počítačových displejů na bázi katodových trubic. Takže je třeba navíc provádět "konverzi barevných prostorů" = ze systému červená/zelená/modrá na červenofialová/zelená/modrotyrkysová nebo tak něco. Tzn. jak namíchat tentýž odstín, když mám dvě různé sady základních barev. (Hint: barevné prostory se nebudou 100% překrývat.) Taky podle mého LCD dodnes nedosáhly dynamického rozsahu (kontrastu) co měly katodové trubice. Černá není opravdu černá, a zejména u černého konce rozsahu je nativní charakteristika tekutého krystalu hodně "strmá" na jednotkovou změnu vstupu, takže pokud se to budí cca lineárním signálem, je potřeba DAC a LUT o velké bitwise hloubce, aby to nevypadalo pruhovaně. (Netuším, zda se LCD budí lineárně výstupem DAC, nebo je tam nějaká analogová "kompenzace" pro lepší využití bitové hloubky, a jestli ty viditelné schody na černém konci gradientu nejsou právě projevem lineárního buzení DACem o nevelkém bitovém rozlišení.) K tomu si připočtěte závislost na úhlu pozorování u levných TN panelů... = sečteno podtrženo, převod 24bitového obrazového signálu (8 bitů na barevný kanál) na LCD panel je zřejmě barevná alchymie a výsledek přes všechnu snahu výrobce nemusí být dokonalý.