Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Nedostatečná a nekompletní podpora všech možností nejmodernějších grafických akcelelátorů v X11 bývá častým argumentem odpůrců plnohodnotnosti svobodných operačních systémů. Všechny snahy v této oblasti směřují k nátlaku na ATI a NVidia, aby vydávaly ke svým kartám ovladače pro X, a to stejných kvalit, jako jsou ty pro většinový proprietární systém. Řešíme, nakolik se úroveň podpory určité grafické karty v našem systému blíží její úrovni v tom mainstreamovém systému.
Co se ale, přijde mi, moc neřeší, je licence těch ovladačů. Nejsou svobodné, to teda nejsou. Existují vůbec nějaké projekty, nějaké snahy buď o vývoj alternativních ovladačů se svobodnou licencí, nebo o přesvědčování ATI a NVidia, aby liberalizovaly svoji licenční politiku? Nebo jsou všichni spokojeni se současnými licenčními podmínkami oficiálních ovladačů?
na druhou by neskodilo uvazovat smerem, ze nevadi, ze to je binarni vec, ale at je funkcni.Jenže ono to není funkční. Funguje to jenom na PC platformě. Jak k tomu přijdou ostatní?
vsechno nemuze byt svobodne.Všechno svobodné být sice nemůže, ale zrovna ovladače svobodné být musí takřka bezpodmínečně. Představ si tu pakárnu, kdybys těch binárních ovladačů potřeboval deset nebo dvacet a bez nich bys nerozejel ani DMA, USB, zvuk, myš nebo SATA. O nějakém embedded nasazení Linuxu už by se nedalo vůbec uvažovat. A to vůbec nemluvím o tom, že by takovejhle bastl sotva šel udržovat jakž takž stabilní.
Tiskni
Sdílej: