Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Kdysi (cca 2 roky) jsem řešil podobný problém, ale se simulátorem EPROM SIMEPROM-01B. Volal jsem do Elnecu, kde mi řekli, že o Linuxové programy nemají zákazníci zájem a proto je nedělají. Byli ovšem velmi vstřícní a poskytli mi schema zapojení simulátoru a kousek zdrojového kódu, který komunikuje se simulátorem přes paralelní port.
Napsal jsem si tedy vlastní ovládací program do Linuxu, který celou dobu úspěšně používám. Bohužel jsem se nedostal k tomu, abych jej publikoval (GPL). Ani nevím, jestli Elnec dovolí publikovat schema simulátoru nebo alespoň ten můj Linuxový program pod GPL. Musím tam zavolat... Dlužím jim poděkování a snad i můj výtvor...
Co z toho plyne? S programátorem jsem poradil snad jen toto: napsat si svůj vlastní ovládací program
. Doufejme, že budou vstřícní i v tomto případě.
Spustit editor a začít psát:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.11.2005 06:52
#include<stdio.h>
...
Je třeba zjistit jak se programátor ovládá po paralelním portu. Tipuji, že to bude sériový přenos pro několik posuvných registrů vedle sebe (adresa_lo, adresa_hi, data). Pak další bity pro hodiny, řízení programovacího napětí apod. No a samozřejmě je třeba dodržet programovací algoritmus Atmelu. Nevím jestli tento programátor v sobě má CPU, to by pak komunikace i vlastní programování vypadalo asi jinak...
Víc se bez podrobnějších informací zjistit nedá.
Jenze nevim , jakym zpusobem komunikuje programator s PC ! Firma Elnec zdrojaky zatim neuvolnila a asi neuvolni .
Vim , ze jede pres LPT1 .
Umim oladat LTP1 , ale jen pod widlema ( Delphi 3) , ale ne v Linuxu
.Widle jsem vyhodil , uz me rtvaly , ted jen svobodny LINUX !!!
A to je vse , co vim o tom programatoru ....
Teď už mohu doporučit jen google s dotazem na atmel linux programmer nebo jiným Snad se najde inspirace pro nový program...
A pak programátor rozebrat a měřit a zjišťovat... Nebo zkusit dohodnout s Elnecem spolupráci, i když pochybuji, že dají do placu programovací algoritmy na kterých (určitě podle dostupných katalogových údajů) pracovali a pracují už mnoho let.
Tiskni
Sdílej:
