Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Kdysi (cca 2 roky) jsem řešil podobný problém, ale se simulátorem EPROM SIMEPROM-01B. Volal jsem do Elnecu, kde mi řekli, že o Linuxové programy nemají zákazníci zájem a proto je nedělají. Byli ovšem velmi vstřícní a poskytli mi schema zapojení simulátoru a kousek zdrojového kódu, který komunikuje se simulátorem přes paralelní port.
Napsal jsem si tedy vlastní ovládací program do Linuxu, který celou dobu úspěšně používám. Bohužel jsem se nedostal k tomu, abych jej publikoval (GPL). Ani nevím, jestli Elnec dovolí publikovat schema simulátoru nebo alespoň ten můj Linuxový program pod GPL. Musím tam zavolat... Dlužím jim poděkování a snad i můj výtvor...
Co z toho plyne? S programátorem jsem poradil snad jen toto: napsat si svůj vlastní ovládací program
. Doufejme, že budou vstřícní i v tomto případě.
Spustit editor a začít psát
:
#include<stdio.h>
...
Je třeba zjistit jak se programátor ovládá po paralelním portu. Tipuji, že to bude sériový přenos pro několik posuvných registrů vedle sebe (adresa_lo, adresa_hi, data). Pak další bity pro hodiny, řízení programovacího napětí apod. No a samozřejmě je třeba dodržet programovací algoritmus Atmelu. Nevím jestli tento programátor v sobě má CPU, to by pak komunikace i vlastní programování vypadalo asi jinak...
Víc se bez podrobnějších informací zjistit nedá.
Jenze nevim , jakym zpusobem komunikuje programator s PC ! Firma Elnec zdrojaky zatim neuvolnila a asi neuvolni .
Vim , ze jede pres LPT1 .
Umim oladat LTP1 , ale jen pod widlema ( Delphi 3) , ale ne v Linuxu
.Widle jsem vyhodil , uz me rtvaly , ted jen svobodny LINUX !!!
A to je vse , co vim o tom programatoru ....
Teď už mohu doporučit jen google s dotazem na atmel linux programmer nebo jiným
Snad se najde inspirace pro nový program...
A pak programátor rozebrat a měřit a zjišťovat... Nebo zkusit dohodnout s Elnecem spolupráci, i když pochybuji, že dají do placu programovací algoritmy na kterých (určitě podle dostupných katalogových údajů) pracovali a pracují už mnoho let.
Tiskni
Sdílej: