Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Kdysi (cca 2 roky) jsem řešil podobný problém, ale se simulátorem EPROM SIMEPROM-01B. Volal jsem do Elnecu, kde mi řekli, že o Linuxové programy nemají zákazníci zájem a proto je nedělají. Byli ovšem velmi vstřícní a poskytli mi schema zapojení simulátoru a kousek zdrojového kódu, který komunikuje se simulátorem přes paralelní port.
Napsal jsem si tedy vlastní ovládací program do Linuxu, který celou dobu úspěšně používám. Bohužel jsem se nedostal k tomu, abych jej publikoval (GPL). Ani nevím, jestli Elnec dovolí publikovat schema simulátoru nebo alespoň ten můj Linuxový program pod GPL. Musím tam zavolat... Dlužím jim poděkování a snad i můj výtvor...
Co z toho plyne? S programátorem jsem poradil snad jen toto: napsat si svůj vlastní ovládací program
. Doufejme, že budou vstřícní i v tomto případě.
Spustit editor a začít psát
:
#include<stdio.h>
...
Je třeba zjistit jak se programátor ovládá po paralelním portu. Tipuji, že to bude sériový přenos pro několik posuvných registrů vedle sebe (adresa_lo, adresa_hi, data). Pak další bity pro hodiny, řízení programovacího napětí apod. No a samozřejmě je třeba dodržet programovací algoritmus Atmelu. Nevím jestli tento programátor v sobě má CPU, to by pak komunikace i vlastní programování vypadalo asi jinak...
Víc se bez podrobnějších informací zjistit nedá.
Jenze nevim , jakym zpusobem komunikuje programator s PC ! Firma Elnec zdrojaky zatim neuvolnila a asi neuvolni .
Vim , ze jede pres LPT1 .
Umim oladat LTP1 , ale jen pod widlema ( Delphi 3) , ale ne v Linuxu
.Widle jsem vyhodil , uz me rtvaly , ted jen svobodny LINUX !!!
A to je vse , co vim o tom programatoru ....
Teď už mohu doporučit jen google s dotazem na atmel linux programmer nebo jiným
Snad se najde inspirace pro nový program...
A pak programátor rozebrat a měřit a zjišťovat... Nebo zkusit dohodnout s Elnecem spolupráci, i když pochybuji, že dají do placu programovací algoritmy na kterých (určitě podle dostupných katalogových údajů) pracovali a pracují už mnoho let.
Tiskni
Sdílej: