Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Kdysi (cca 2 roky) jsem řešil podobný problém, ale se simulátorem EPROM SIMEPROM-01B. Volal jsem do Elnecu, kde mi řekli, že o Linuxové programy nemají zákazníci zájem a proto je nedělají. Byli ovšem velmi vstřícní a poskytli mi schema zapojení simulátoru a kousek zdrojového kódu, který komunikuje se simulátorem přes paralelní port.
Napsal jsem si tedy vlastní ovládací program do Linuxu, který celou dobu úspěšně používám. Bohužel jsem se nedostal k tomu, abych jej publikoval (GPL). Ani nevím, jestli Elnec dovolí publikovat schema simulátoru nebo alespoň ten můj Linuxový program pod GPL. Musím tam zavolat... Dlužím jim poděkování a snad i můj výtvor...
Co z toho plyne? S programátorem jsem poradil snad jen toto: napsat si svůj vlastní ovládací program
. Doufejme, že budou vstřícní i v tomto případě.
Spustit editor a začít psát
:
#include<stdio.h>
...
Je třeba zjistit jak se programátor ovládá po paralelním portu. Tipuji, že to bude sériový přenos pro několik posuvných registrů vedle sebe (adresa_lo, adresa_hi, data). Pak další bity pro hodiny, řízení programovacího napětí apod. No a samozřejmě je třeba dodržet programovací algoritmus Atmelu. Nevím jestli tento programátor v sobě má CPU, to by pak komunikace i vlastní programování vypadalo asi jinak...
Víc se bez podrobnějších informací zjistit nedá.
Jenze nevim , jakym zpusobem komunikuje programator s PC ! Firma Elnec zdrojaky zatim neuvolnila a asi neuvolni .
Vim , ze jede pres LPT1 .
Umim oladat LTP1 , ale jen pod widlema ( Delphi 3) , ale ne v Linuxu
.Widle jsem vyhodil , uz me rtvaly , ted jen svobodny LINUX !!!
A to je vse , co vim o tom programatoru ....
Teď už mohu doporučit jen google s dotazem na atmel linux programmer nebo jiným
Snad se najde inspirace pro nový program...
A pak programátor rozebrat a měřit a zjišťovat... Nebo zkusit dohodnout s Elnecem spolupráci, i když pochybuji, že dají do placu programovací algoritmy na kterých (určitě podle dostupných katalogových údajů) pracovali a pracují už mnoho let.
Tiskni
Sdílej: