Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
To by pak mohlo být např. toto. Možná (možná ne) existuje ale i přímo Fedoří řešení.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.11.2005 21:03
server : 192.168.1.10 (název třeba server)
klient : 192.168.1.37 (název třeba klient)
uživatel: lojza
Přihlásíš se z klientské stanice přes SSH na server pod daným uživatelem. Jak se objeví prompt spustíš vncserver (příkazem vncserver). Pokud ho spouštíš poprvé, bude žádat o nastavení hesla. Heslo nemusí být totožné s tím, co je v /etc/passwd. Heslo se dá kdykoliv změnit příkazem vncpasswd.
Pokud vše proběhne korektně, tak se v domácím adresáři daného uživatele založí podadresář .vnc, se kterým pracuje vncserver. V tomto adresáři je k dipozici skript xstartup, který slouží ke konfiguraci serveru. Například pro KDE by mohl vypadat třeba takto:
#!/bin/sh [ -x /etc/vnc/xstartup ] && exec /etc/vnc/xstartup [ -r $HOME/.Xresources ] && xrdb $HOME/.Xresources startkde &
Tím je vše připraveno na první přihlášení. Je potřeba si pamatovat číslo desktopu, na kterým vnc jede. Po zadání příkazu vncserver se objeví tato hláška:
New 'server:1 (lojza)' desktop is server:1
Starting applications specified in /home/lojza/.vnc/xstartup
Log file is /home/lojza/.vnc/server:1.log
Na server se ze stanice klient přihlašuje pomocí příkazu vncviewer. V tomto konkrétním případě to bude vypadat asi takto:
[lojza@klient ~]$ vncviewer 192.168.1.10:1
[lojza@klient ~]$ vncviewer server:1
Nutno podotknout, že vncserver poskytuje své služby na portech 5901 (pro viewer) resp. 5801 (pro přístup přes web. klienta), proto by bylo více než vhodné, mít tyto porty uvolněny pro přístup z příslušných počítačů skrz firewall. Blokované porty na firewallu mají značný sklon k vytváření adrenalinových scén při experimentování (nejen) s VNC
Tiskni
Sdílej:
