Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
To by pak mohlo být např. toto. Možná (možná ne) existuje ale i přímo Fedoří řešení.
server : 192.168.1.10 (název třeba server)
klient : 192.168.1.37 (název třeba klient)
uživatel: lojza
Přihlásíš se z klientské stanice přes SSH na server pod daným uživatelem. Jak se objeví prompt spustíš vncserver (příkazem vncserver). Pokud ho spouštíš poprvé, bude žádat o nastavení hesla. Heslo nemusí být totožné s tím, co je v /etc/passwd. Heslo se dá kdykoliv změnit příkazem vncpasswd.
Pokud vše proběhne korektně, tak se v domácím adresáři daného uživatele založí podadresář .vnc, se kterým pracuje vncserver. V tomto adresáři je k dipozici skript xstartup, který slouží ke konfiguraci serveru. Například pro KDE by mohl vypadat třeba takto:
#!/bin/sh [ -x /etc/vnc/xstartup ] && exec /etc/vnc/xstartup [ -r $HOME/.Xresources ] && xrdb $HOME/.Xresources startkde &
Tím je vše připraveno na první přihlášení. Je potřeba si pamatovat číslo desktopu, na kterým vnc jede. Po zadání příkazu vncserver se objeví tato hláška:
New 'server:1 (lojza)' desktop is server:1
Starting applications specified in /home/lojza/.vnc/xstartup
Log file is /home/lojza/.vnc/server:1.log
Na server se ze stanice klient přihlašuje pomocí příkazu vncviewer. V tomto konkrétním případě to bude vypadat asi takto:
[lojza@klient ~]$ vncviewer 192.168.1.10:1
[lojza@klient ~]$ vncviewer server:1
Nutno podotknout, že vncserver poskytuje své služby na portech 5901 (pro viewer) resp. 5801 (pro přístup přes web. klienta), proto by bylo více než vhodné, mít tyto porty uvolněny pro přístup z příslušných počítačů skrz firewall. Blokované porty na firewallu mají značný sklon k vytváření adrenalinových scén při experimentování (nejen) s VNC
Tiskni
Sdílej: