Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
To by pak mohlo být např. toto. Možná (možná ne) existuje ale i přímo Fedoří řešení.
server : 192.168.1.10 (název třeba server)
klient : 192.168.1.37 (název třeba klient)
uživatel: lojza
Přihlásíš se z klientské stanice přes SSH na server pod daným uživatelem. Jak se objeví prompt spustíš vncserver (příkazem vncserver). Pokud ho spouštíš poprvé, bude žádat o nastavení hesla. Heslo nemusí být totožné s tím, co je v /etc/passwd. Heslo se dá kdykoliv změnit příkazem vncpasswd.
Pokud vše proběhne korektně, tak se v domácím adresáři daného uživatele založí podadresář .vnc, se kterým pracuje vncserver. V tomto adresáři je k dipozici skript xstartup, který slouží ke konfiguraci serveru. Například pro KDE by mohl vypadat třeba takto:
#!/bin/sh [ -x /etc/vnc/xstartup ] && exec /etc/vnc/xstartup [ -r $HOME/.Xresources ] && xrdb $HOME/.Xresources startkde &
Tím je vše připraveno na první přihlášení. Je potřeba si pamatovat číslo desktopu, na kterým vnc jede. Po zadání příkazu vncserver se objeví tato hláška:
New 'server:1 (lojza)' desktop is server:1
Starting applications specified in /home/lojza/.vnc/xstartup
Log file is /home/lojza/.vnc/server:1.log
Na server se ze stanice klient přihlašuje pomocí příkazu vncviewer. V tomto konkrétním případě to bude vypadat asi takto:
[lojza@klient ~]$ vncviewer 192.168.1.10:1
[lojza@klient ~]$ vncviewer server:1
Nutno podotknout, že vncserver poskytuje své služby na portech 5901 (pro viewer) resp. 5801 (pro přístup přes web. klienta), proto by bylo více než vhodné, mít tyto porty uvolněny pro přístup z příslušných počítačů skrz firewall. Blokované porty na firewallu mají značný sklon k vytváření adrenalinových scén při experimentování (nejen) s VNC
Tiskni
Sdílej: