Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
rpm a apt-get, takže tam kousek o emerge taky patří.
kdyz upgradneme gcc nebo glibc ci jinou systemovou vecTo je pro sraby
, chodí to bez problémů (-* glibc s hard masked GCC) bez rekompilací.
... tohle mi prijde prilis hard-core ...Hard-core? Nejsou některé věci hard core právě proto, že k ním nemáme dostatečné znalosti? Podkud je nabydeme, věc se pak nebude jevit tak hard core. A když máte zdroj informací, stačí z něj nasávat (jako z láhve :) a budete nasosaní. Já osobně jsem začínal s Mandrake, ale protože se mi na nich pár věcí přeci nelíbilo, pustil jsem se jako totální lama (neschopen použít mount) do Debianu. Bylo to ze začátku dost tvrdé, ale přehouplo se to v absolutní spokojenost a plné odpoutání se od jistého komerčního systému. A o tom to je - IMHO není dobré soudit, co je a není hardcore. Nechť si každý zvolí to, na co se cítí.
Hard-core? Nejsou některé věci hard core právě proto, že k ním nemáme dostatečné znalosti? Podkud je nabydeme, věc se pak nebude jevit tak hard core.To je sice pravda, jenomze "ucebnice Linuxu" a souhrn manualu k jednotlivym distribucim nejsou totez. Nemela by se spis takova ucebnice venovat tomu, co se v distribucnich manualech neprobira (tj. jednak zaklady) a pak vysvetleni principu ruznych "hardcore" zalezitosti, ale nezavisle na distribucich? Protoze kopie manualu distribuci jednak nebudou nikdy dostatecne aktualni a hlavne se jich casem nashromazdi desitky (podle toho kolik je distribuci). Ucebnici "Linuxu" si predstavuju tak, ze jeji obsah pouzije clovek v (skoro) kazde distribuci, bud pri zakladni praci se systemem nebo pri jeho konfiguraci, a hlavne tehdy, kdyz distribucni nastroj nejak selze. Nebo ji pouzije k pochopeni toho, co distribucni konfiguracni nastroj dela. Tj. misto popisovani funkci a parametru emerge (a dublovani manualu na Gentoo.org) bych uvital spise popis toho, jak takovy balickovaci system funguje uvnitr... ale to je zase trochu moc hardcore do dilu pro zacatecniky (kteri se seznamuji se systemem).
Tiskni
Sdílej: