Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
#!/usr/bin/perl -w
use strict;
open(FAJL,$ARGV[0]);
my @lines = < FAJL >
close(FAJL);
my $i;
my $vyskyt=0;
for ( $i=0; $i<(scalar @lines)-1; $i++ ) {
$vyskyt += ($lines[$i] =~ tr/msgstr/msgstr/);
}
print $vyskyt."\n";
Ako vstup je pouzity po subor pre lokalizaciu isteho programu. Subor ma 3265 riadkov. Retazec msgstr sa vyskytuje na riadku maximalne jedenkrat, navyse sa nevyskytuje na kazdom riadku a v pocte riadkov su zahrnute aj prazdne riadky. Kazdopadne pocet msgstr nema sancu prekrocit hranicu 3265 vyskytov. Pocet vyskytov by sa mal pohybovat niekde v rozpati 600-700 vyskytov. Avsak po spusteni skriptiku mi to hodi cislo 20850 vyskytov. Cim je to sposobene?
$vyskyt += ($lines[$i] =~ /msgstr/);
a melo by to fungovat.
=~ /msgstr/ je to iste ako =~ m/msgstr/?
tr není s ani m#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; undef $/; my $vyskyt=0; $_ = <>; $vyskyt++ while m/msgstr/g; print $vyskyt,"\n";Trošku zkušenější třeba takto
#!/usr/bin/env perl
use warnings;
use strict;
undef $/;
print scalar @{[<> =~ m/msgstr/g]}, "\n";#!/usr/bin/env perl
use warnings;
use strict;
my $vyskyt = 0;
$vyskyt += @{[m/msgstr/g]} while <> ;
print $vyskyt,"\n";
Nebo dokonce jako onliner
perl -ne '$vyskyt += @{[m/msgstr/g]}; END{print $vyskyt,"\n"}'=~ /msgstr/ to iste ako =~ m/msgstr/? Odpoviem si sam, je.
btw, ešte môžeš skúsiť nasledovné:
$vyskyt = grep { m/msgstr/ } <>;
# alebo
print scalar grep { m/msgstr/ } <>;
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
Inak možno použiť i nasledovnú konštrukciu:Máš bod$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
Ale správně to má být
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $. - 1, "\n";
TIMTOWDI ...
undef $/; print -1 + scalar split (/msgstr/, <>), "\n";
scalar je tam zbytečné, protože + to přepne do skalárního kontextu. Použít split mě nenapadlo a přitom je to tak hezké
Jako one liner a bez načítání všeho naráz to pak může být třebaperl -ne '$a+=-1+split/msgstr/; END{print "$a\n"}'Ale když už jsme u toho splitu, tak hezčí by byloperl -Fmsgstr -ane '$a+=-1+@F; END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=@F-1;END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print "$a\n"}'
perl -e'undef$/;print-1+split("msgstr",<>),"\n"'a nejkratší varianta se čtením po řádcíchperl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print"$a\n"}'
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
((
perl -ne'BEGIN{$/=shift}END{print$.-1,"\n"}' msgstr
rozdiel oproti nižšie spomenutému grep-u je v počítaní výskytov a nie riadkov s výskytom
)
)
v porovnani so split, resp s $/ má najkratší variant nevýhodu v tom, že hľadaný reťazec nemôže obsahovať new-line ... takže o tri znaky viac
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
grep -c msgstr
$count +=($sentence =~ tr/*/*/). Zhodou okolnosti som pracoval na preklade isteho softu a zacalo mi v hlave vrtat(zo zvedavosti) ako by sa dalo v perle realizovat spocitanie vyskytu vybraneho retazca v urcitom subore, vyuzitim zmienovanej konstrukcie. Neslo mi o to aby to bolo naj a ani o to aby som spocital pocet retazcov v preklade. Tie sa daju lahko spocitat cez msgfmt --statistics your.po a netreba ani nic programovat. Potom si sa objavil ty a prisiel so svojimi minimalistickymi rieseniami, coz je fajn aspon sa nieco priucim. S preliezania webu a citania programov mam vsak skusenost taku, ze riesenia tvojho druhu sa moc nepouzivaju. Preco? Stale vsak uplne nerozumiem ako perl tie znaky pocita. Moj odhad je taky, ze obsah zatvorky vyhodnoti ako boolean a ten potom vrati ako 1 alebo 0. A pretoze ked v '$sentence' najde '*' vrati true co je 1 je mozne tohoto faktu vyuzit napriklad na urcenie poctu znakov v retazci. Mam pravdu, alebo sa mylim?
tr/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds
y/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds
Transliterates all occurrences of the characters found in the
search list with the corresponding character in the replacement
list. It returns the number of characters replaced or deleted.
If no string is specified via the =~ or !~ operator, the $_
string is transliterated. (The string specified with =~ must
be a scalar variable, an array element, a hash element, or an
assignment to one of those, i.e., an lvalue.)
odpoveď na otázku "prečo" je jednoduchá ... drvivá vačšina programátorov sa zastaví pri prvom funkčnom riešení. A ako vidíš aj z tejto diskusie, riešenie iterovalo v niekoľkých krokoch. Nevraviac o tom, že tu sú vypísané asi všetky kroky, podľa toho, kto si kedy na akú vlastnosť spomenul
Tiskni
Sdílej: