Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
#!/usr/bin/perl -w use strict; open(FAJL,$ARGV[0]); my @lines = < FAJL > close(FAJL); my $i; my $vyskyt=0; for ( $i=0; $i<(scalar @lines)-1; $i++ ) { $vyskyt += ($lines[$i] =~ tr/msgstr/msgstr/); } print $vyskyt."\n";Ako vstup je pouzity po subor pre lokalizaciu isteho programu. Subor ma 3265 riadkov. Retazec msgstr sa vyskytuje na riadku maximalne jedenkrat, navyse sa nevyskytuje na kazdom riadku a v pocte riadkov su zahrnute aj prazdne riadky. Kazdopadne pocet msgstr nema sancu prekrocit hranicu 3265 vyskytov. Pocet vyskytov by sa mal pohybovat niekde v rozpati 600-700 vyskytov. Avsak po spusteni skriptiku mi to hodi cislo 20850 vyskytov. Cim je to sposobene?
$vyskyt += ($lines[$i] =~ /msgstr/);
a melo by to fungovat.
=~ /msgstr/
je to iste ako =~ m/msgstr/
?
tr
není s
ani m
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; undef $/; my $vyskyt=0; $_ = <>; $vyskyt++ while m/msgstr/g; print $vyskyt,"\n";Trošku zkušenější třeba takto
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; undef $/; print scalar @{[<> =~ m/msgstr/g]}, "\n";
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; my $vyskyt = 0; $vyskyt += @{[m/msgstr/g]} while <> ; print $vyskyt,"\n";Nebo dokonce jako onliner
perl -ne '$vyskyt += @{[m/msgstr/g]}; END{print $vyskyt,"\n"}'
=~ /msgstr/
to iste ako =~ m/msgstr/
? Odpoviem si sam, je.
btw, ešte môžeš skúsiť nasledovné:
$vyskyt = grep { m/msgstr/ } <>; # alebo print scalar grep { m/msgstr/ } <>;
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
Inak možno použiť i nasledovnú konštrukciu:Máš bod$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $. - 1, "\n";
undef $/; print -1 + scalar split (/msgstr/, <>), "\n";
scalar
je tam zbytečné, protože + to přepne do skalárního kontextu. Použít split mě nenapadlo a přitom je to tak hezké perl -ne '$a+=-1+split/msgstr/; END{print "$a\n"}'Ale když už jsme u toho splitu, tak hezčí by bylo
perl -Fmsgstr -ane '$a+=-1+@F; END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=@F-1;END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print "$a\n"}'
perl -e'undef$/;print-1+split("msgstr",<>),"\n"'a nejkratší varianta se čtením po řádcích
perl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print"$a\n"}'
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
perl -ne'BEGIN{$/=shift}END{print$.-1,"\n"}' msgstrrozdiel oproti nižšie spomenutému grep-u je v počítaní výskytov a nie riadkov s výskytom
v porovnani so split, resp s $/ má najkratší variant nevýhodu v tom, že hľadaný reťazec nemôže obsahovať new-line ... takže o tri znaky viac
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
grep -c msgstr
$count +=($sentence =~ tr/*/*/)
. Zhodou okolnosti som pracoval na preklade isteho softu a zacalo mi v hlave vrtat(zo zvedavosti) ako by sa dalo v perle realizovat spocitanie vyskytu vybraneho retazca v urcitom subore, vyuzitim zmienovanej konstrukcie. Neslo mi o to aby to bolo naj a ani o to aby som spocital pocet retazcov v preklade. Tie sa daju lahko spocitat cez msgfmt --statistics your.po
a netreba ani nic programovat. Potom si sa objavil ty a prisiel so svojimi minimalistickymi rieseniami, coz je fajn aspon sa nieco priucim. S preliezania webu a citania programov mam vsak skusenost taku, ze riesenia tvojho druhu sa moc nepouzivaju. Preco? Stale vsak uplne nerozumiem ako perl tie znaky pocita. Moj odhad je taky, ze obsah zatvorky vyhodnoti ako boolean a ten potom vrati ako 1 alebo 0. A pretoze ked v '$sentence' najde '*' vrati true co je 1 je mozne tohoto faktu vyuzit napriklad na urcenie poctu znakov v retazci. Mam pravdu, alebo sa mylim?
tr/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds y/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds Transliterates all occurrences of the characters found in the search list with the corresponding character in the replacement list. It returns the number of characters replaced or deleted. If no string is specified via the =~ or !~ operator, the $_ string is transliterated. (The string specified with =~ must be a scalar variable, an array element, a hash element, or an assignment to one of those, i.e., an lvalue.)
odpoveď na otázku "prečo" je jednoduchá ... drvivá vačšina programátorov sa zastaví pri prvom funkčnom riešení. A ako vidíš aj z tejto diskusie, riešenie iterovalo v niekoľkých krokoch. Nevraviac o tom, že tu sú vypísané asi všetky kroky, podľa toho, kto si kedy na akú vlastnosť spomenul
Tiskni
Sdílej: