Byla vydána (𝕏) nová verze 24.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 24.7 je Thriving Tiger. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Binarly REsearch upozorňuje na bezpečnostní problém PKFail (YouTube) v ekosystému UEFI. Stovky modelů zařízení používají pro Secure Boot testovací Platform Key vygenerovaný American Megatrends International (AMI) a jeho privátní část byla při úniku dat prozrazena. Do milionů zařízení (seznam v pdf) po celém světě tak útočníci mohou do Secure Bootu vložit podepsaný malware. Otestovat firmware si lze na stránce pk.fail. Ukázka PoC na Linuxu na Windows na YouTube.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.2 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je rodičovská kontrola.
Společnost OpenAI představila vyhledávač SearchGPT propojující OpenAI modely umělé inteligence a informace z webů v reálném čase. Zatím jako prototyp pro vybrané uživatele. Zapsat se lze do pořadníku čekatelů.
Distribuce Linux Mint 22 „Wilma“ byla vydána. Je založená na Ubuntu 24.04 LTS, ale s desktopovým prostředím Cinnamon (aktuálně verze 6.2), příp. MATE nebo Xfce, balíkem aplikací XApp, integrací balíčků Flatpak a dalšími změnami. Více v přehledu novinek a poznámkách k vydání.
Příspěvek na blogu Truffle Security: Kdokoli může přistupovat ke smazaným a privátním repozitářům na GitHubu.
Byla vydána nová verze 14 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Vypíchnout lze podporu rozšíření v Lua.
Byla vydána verze 1.80.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Apple oznámil, že v beta verzi spustil své Apple Maps na webu. Podporován je také webový prohlížeč Chrome. Ne však na Linuxu.
Portál Stack Overflow po roce opět vyzpovídal své uživatele, jedná se především o vývojáře softwaru, a zveřejnil detailní výsledky průzkumu. Průzkumu se letos zúčastnilo více než 65 tisíc vývojářů. Z Česka jich bylo 710. Ze Slovenska 246.
#!/usr/bin/perl -w use strict; open(FAJL,$ARGV[0]); my @lines = < FAJL > close(FAJL); my $i; my $vyskyt=0; for ( $i=0; $i<(scalar @lines)-1; $i++ ) { $vyskyt += ($lines[$i] =~ tr/msgstr/msgstr/); } print $vyskyt."\n";Ako vstup je pouzity po subor pre lokalizaciu isteho programu. Subor ma 3265 riadkov. Retazec msgstr sa vyskytuje na riadku maximalne jedenkrat, navyse sa nevyskytuje na kazdom riadku a v pocte riadkov su zahrnute aj prazdne riadky. Kazdopadne pocet msgstr nema sancu prekrocit hranicu 3265 vyskytov. Pocet vyskytov by sa mal pohybovat niekde v rozpati 600-700 vyskytov. Avsak po spusteni skriptiku mi to hodi cislo 20850 vyskytov. Cim je to sposobene?
$vyskyt += ($lines[$i] =~ /msgstr/);
a melo by to fungovat.
=~ /msgstr/
je to iste ako =~ m/msgstr/
?
tr
není s
ani m
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; undef $/; my $vyskyt=0; $_ = <>; $vyskyt++ while m/msgstr/g; print $vyskyt,"\n";Trošku zkušenější třeba takto
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; undef $/; print scalar @{[<> =~ m/msgstr/g]}, "\n";
#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; my $vyskyt = 0; $vyskyt += @{[m/msgstr/g]} while <> ; print $vyskyt,"\n";Nebo dokonce jako onliner
perl -ne '$vyskyt += @{[m/msgstr/g]}; END{print $vyskyt,"\n"}'
=~ /msgstr/
to iste ako =~ m/msgstr/
? Odpoviem si sam, je.
btw, ešte môžeš skúsiť nasledovné:
$vyskyt = grep { m/msgstr/ } <>; # alebo print scalar grep { m/msgstr/ } <>;
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
Inak možno použiť i nasledovnú konštrukciu:Máš bod$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $. - 1, "\n";
undef $/; print -1 + scalar split (/msgstr/, <>), "\n";
scalar
je tam zbytečné, protože + to přepne do skalárního kontextu. Použít split mě nenapadlo a přitom je to tak hezké perl -ne '$a+=-1+split/msgstr/; END{print "$a\n"}'Ale když už jsme u toho splitu, tak hezčí by bylo
perl -Fmsgstr -ane '$a+=-1+@F; END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=@F-1;END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print "$a\n"}'
perl -e'undef$/;print-1+split("msgstr",<>),"\n"'a nejkratší varianta se čtením po řádcích
perl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print"$a\n"}'
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
perl -ne'BEGIN{$/=shift}END{print$.-1,"\n"}' msgstrrozdiel oproti nižšie spomenutému grep-u je v počítaní výskytov a nie riadkov s výskytom
v porovnani so split, resp s $/ má najkratší variant nevýhodu v tom, že hľadaný reťazec nemôže obsahovať new-line ... takže o tri znaky viac
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
grep -c msgstr
$count +=($sentence =~ tr/*/*/)
. Zhodou okolnosti som pracoval na preklade isteho softu a zacalo mi v hlave vrtat(zo zvedavosti) ako by sa dalo v perle realizovat spocitanie vyskytu vybraneho retazca v urcitom subore, vyuzitim zmienovanej konstrukcie. Neslo mi o to aby to bolo naj a ani o to aby som spocital pocet retazcov v preklade. Tie sa daju lahko spocitat cez msgfmt --statistics your.po
a netreba ani nic programovat. Potom si sa objavil ty a prisiel so svojimi minimalistickymi rieseniami, coz je fajn aspon sa nieco priucim. S preliezania webu a citania programov mam vsak skusenost taku, ze riesenia tvojho druhu sa moc nepouzivaju. Preco? Stale vsak uplne nerozumiem ako perl tie znaky pocita. Moj odhad je taky, ze obsah zatvorky vyhodnoti ako boolean a ten potom vrati ako 1 alebo 0. A pretoze ked v '$sentence' najde '*' vrati true co je 1 je mozne tohoto faktu vyuzit napriklad na urcenie poctu znakov v retazci. Mam pravdu, alebo sa mylim?
tr/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds y/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds Transliterates all occurrences of the characters found in the search list with the corresponding character in the replacement list. It returns the number of characters replaced or deleted. If no string is specified via the =~ or !~ operator, the $_ string is transliterated. (The string specified with =~ must be a scalar variable, an array element, a hash element, or an assignment to one of those, i.e., an lvalue.)
odpoveď na otázku "prečo" je jednoduchá ... drvivá vačšina programátorov sa zastaví pri prvom funkčnom riešení. A ako vidíš aj z tejto diskusie, riešenie iterovalo v niekoľkých krokoch. Nevraviac o tom, že tu sú vypísané asi všetky kroky, podľa toho, kto si kedy na akú vlastnosť spomenul
Tiskni
Sdílej: