Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Potřeboval bych naprogramovat MCU AT89C2051 a PIC16F84A. Když už si s MCU hraju, tak to jsou AT Mega (s těmi není problém), ale náhodou potřebuju v už vyvinutých zařízeních aktualizovat firmware a jsou v nich výše zmíněná MCU. Takže jiný typ prostě nepřichází v úvahu.
Je mi jasné, že k oběma budu potřebovat nějaký programátor, něco mám a případně vyrobím. Pokud se vejdu řádově do desítek až jednotek set Kč, tak to není problém. Ale mám podmínku, musí to fungovat s nějakým softem pro Linux, Wokenních programovacích aplikací jsou mraky ...
Jaký program a k němu příslušné zapojení programátoru mi doporučíte?
Pony Prog by nestačil ?
Z.H.
...je to sice ekvivalent PICe, ale není to PIC ...Cože?? Srovnáváš RISCový PIC s klasickou řadou procesorů Intel 51 a říkáš, že je to ekvivalent? No nic, jenom mě to zarazilo... Jinak Ti fandím, protože mně to kdysi taky zajímalo a začal jsem dokonce psát vlastní soft, ale skončilo to u přečtení signatury čipu (čili docela na začátku)...
Ano, Atmel vyrábí AT89C2051 jako náhradu za 8051. To že má uvnitř jinou architekturu je věc jiná, pokud se navenek chová stejně, nebo alespoň tak, že jím lze původní 8051 nahradit.
Single Cycle Core-AT89LP FamilyPotřeboval bych naprogramovat MCU AT89C2051V tom článku ale je napsané, jak ten procesor naprogramovat: Prostě připojíš ten MCU podle uvedené tabulky na LPT port počítače a pomocí uisp nebo avrdude nahraješ připravený program.
To je bohužel omyl. Z následujícícho textu to já chápu tak, že snadné programování se týká toho druhého dražšího čipu, který NENÍ AT89C2051. A já potřebuju pracovat (dočasně a jednorázově) právě s AT89C2051.
Za tu dvacku navíc však získáte obrovskou, opakuji OBROVSKOU výhodu - pro přeprogramování čipu nepotřebujete žádný zvláštní obvod (programátor), a navíc jej můžete přeprogramovat přímo za běhu. Nemusíte jej kvůli změně programu ani vytahovat z patice.AT90S2313 je totiž předchůdce čipů AVR AT Mega, které běžně používám. S tím problém není.
Tiskni
Sdílej: