Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
sit PC -- switch -- eth1:server:eth0 -- LAN port:ADSL modem:WAN port -- internet
sit PC -- switch -- eth1:server:eth0
.............switch -- LAN port:ADSL modem:WAN port -- internet
No, abych to řekl takto: když překopu firewall tak, aby bral, že modem je na eth1 (vnitřní, a tam ho také připojím) a směroval internet tam, tak funguje jak modem (ping, rozhraní), tak i internet (ale v tom případě je server jen jako stanice, protože modem pak funguje jako DHCP i jako NAT, atd.), to jsem ještě nepsal (alespoň myslím). Potíž je, když ho dám na eth0. Tam pak nejde nic od modemu (včetně) dál.
Pokud pominu, že síťová karta eth0 funguje pouze jednosměrně (snad ne, je nová a údajně Linux compatible), a firewall nic nezadržuje (žádné DROP packety tam nevidím), tak možná dělá problémy to, že modem není plně vypnutý (funguje kromě bridge ještě jako něco dalšího), a má tudíž stejnou WAN adresu jako síťová karta na serveru, navíc jeho LAN adresa má jinou masku než ta síťovka, která jej volá.
Takže třeba on data dostane, ale pošle je na jinou WAN adresu. Nebo je to třeba tím, že ta síťovka má jako bránu počítač toho poskytovatele a ne modem, takže dotaz na 192.168.1.1 dojde k ISP a ten ho zahodí. Pak ale nechápu, proč nemohu pingnout ani tu bránu.
Možná, že kdybych na vnější síťové kartě nastavil např. adresu 192.168.1.129, a masku končící na 0, tak bych se dostal normálně na modem a i internet. Ale je tu jedna věc: pokud bych se tak k modemu dostal a nakonfiguroval ho jen jako bridge (bez adres, bez NATu, DHCP, firewallu), tak bych pak zase musel změnit LAN adresu eth0 na tu z WAN, abych se dostal zvenčí na server (to je také jediný důvod celé této snahy). To mi ale nepřijde jako moc standardní způsob (když budu chtít zase nastavit modem, tak bych zase musel měnit IP, masku i bránu?).
Možná, že by pomohlo, kdybych na tu vnější síťovou kartu vytvořil alias, který bude mít adresu jako v LAN a masku jako modem, a požadavky přímo na modem směrovat na tuto adresu, zatímco požadavky na internet na tu veřejnou.
Můj problém bude asi v tom, že ten modem je stylem "proč to dělat jednoduše, když to jde složitě". Jde vypnout všechno kromě routování. Nebo je dost složité se k němu dostat. Přijde mi ale zvláštní, že pokud modem hlásí, že routuje a bridguje současně, že se nejde pingnout ani na počítače za ním, což by snad u bridge mělo jít (resp., když pingnu např. bránu, tak se zdá, že po lince přicházejí odpovědi ACK, ale už se nedostanou ani na moji síťovku - tady to bude asi fakt kolize adres, že ty odpovědi "sežere" WAN rozhraní modemu?).
Přiznám se, že v tom mám trochu nepořádek.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz