Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Znovu vítejte u mého návodu, jak se ze světa Windows přenést do světa Linuxu. Minule jsme jakžtakž dostali vůbec do systému a získali přístup ke všem datům, která jste si ve Windows vytvořili. Doteď se prakticky jednalo jen o čistě pracovní činnost. Dnes se spíše zaměříme na činnost herní, zábavní, ale také kompatibilní (jak využívat stávající DOS či Windows programy pod prostředím, které je absolutně nepodporuje). Zase to bude metodou pokus omyl, takže než začnete cokoliv dělat, pročtěte si celý článek. Ne všechno se mi totiž na rozdíl od minulého dílu podařilo dovést ke 100% spokojenosti. Jen jedna poznámka: pokud tento článek čtete kdekoliv jinde než na Engine či na mé HP, asi neuvidíte obrázky a přídavné soubory.
Co se týče videa, hudby a zvuků, našel jsem MPLAYER, ale zatím mi nejde spustit (nemůžu do něj dostat SKIN, prý je poškozen archiv - sice jsem teď měnil CFG a ještě to nezkoušel spustit, ale uvidíme příště), podle návodu jsem také z Internetu stáhl XMMS přehrávač a v konzoli zadal:
Pak jsem v Bootu znovu spustil 1. možnost Linuxu. Zase několik textových hlášek a pak už naběhl grafický režim. Ozval se zvuk bubínku (automatická instalace zvukovky), ale na černé obrazovce byl jen kulatý kurzor myši (a obrazovka zabrala jen asi 1/2 monitoru, asi nějaké rotzlišení 640x480 nebo 1024x768 s divnou frekvencí, protože AEditor mi s 800x600 jede přes 3/4 monitoru jakožto DOSová aplikace). Pak se to už přeplo na celou obrazovku, ale monitor zůstal černý. Jen kontrolka disku sem tam (po 10 vteřinách) krátce problikla. Dal jsem tvrdý reset (na nic jiného to nereagovalo), dal Recovery, ale tam nevím, co s tím, tak zase GUI a dopadlo to stejně. A myslím, že se už neozval ani ten bubínek. Teď ještě zjistit, v čem je problém. Zeptám se na fóru a až na to přijdu, budeme pokračovat.
Takže, vložil jsem instalační CD do mechaniky a nabootoval z něj. Objevilo se grafické logo a výzva, zda chcete instalovat GUI nebo jen server. Pro grafické rozhraní stiskněte pouze Enter. Pak si vyberete jazyk (češtinu) a českou klávesnici. Některé hlášky ale přesto zůstanou v angličině, ale není jich zase tolik. Pak začne rozpoznávání HW (CD-ROMy a síť). Je to několik obrazovek a je to plně automatické.
Počítač je P2 350 MHz 128 MB RAM. Nic moc, ale na Windows 98SE to jakžtakž stačí, takže by tam snad Linux mohl také nějak běžet. Disk bude nový, snad i rychlý, ale... samotná instalace měla být rychlá, což nebyla. Jen 30 minut jsem dával do PC nový disk (40 GB, BIOS mi ho hlásí jako EIDE). Asi byl vadný šuplík (to je vůbec kravina, lepší nepoužívat), tak jsem to připojil přímo. Původně jsem měl myslím na Sec jako primár CD-ROM, ale teď tam je disk a zdá se, že to ničemu nevadí. Ale trvalo to (a těch nadávek, co se ze mě linulo - proč je CPU Pentium 2 tak blbě dané, že blokuje disky? A proč má case všude plechové kryty, jejichž jediná funkce je, že zakrývají kabely, ke kterým se vůbec nedostanete?).
Toto je rozsekaný dokument Přechod z Windows
Protože se všude rozmáhá operační systém Linux a jako programátor, který si sehnal Free Pascal, který umožňuje současně programovat pro DOS, Linux, Windows (a další), a který by si výsledky své práce rád ověřoval (a jako uživatel, který Linux nikdy neviděl a chtěl by ho zkusit), tak jsem si rozhodl, že si ho také seženu (když je zadarmo). Původně jsem ho chtěl dát na nový počítač, ale ten se mi teď nechce kupovat (snad jindy, asi to bude už notebook), tak jsem si koupil nový disk (za 1300 Kč). Trvalo ale 5 dnů, než došel! Zmetci. Z internetu jsem si stáhl nějaký ten menší balík Linuxu (525 MB) a vypálil ISO obraz na CD-R. A můžeme začít s instalací (pokud jste začátečník, můžete si přečíst, co vše Vás může potkat a jak se to dá vyřešit).