Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Znovu vítejte u mého návodu, jak se ze světa Windows přenést do světa Linuxu. Minule jsme jakžtakž dostali vůbec do systému a získali přístup ke všem datům, která jste si ve Windows vytvořili. Doteď se prakticky jednalo jen o čistě pracovní činnost. Dnes se spíše zaměříme na činnost herní, zábavní, ale také kompatibilní (jak využívat stávající DOS či Windows programy pod prostředím, které je absolutně nepodporuje). Zase to bude metodou pokus omyl, takže než začnete cokoliv dělat, pročtěte si celý článek. Ne všechno se mi totiž na rozdíl od minulého dílu podařilo dovést ke 100% spokojenosti. Jen jedna poznámka: pokud tento článek čtete kdekoliv jinde než na Engine či na mé HP, asi neuvidíte obrázky a přídavné soubory.
Co se týče videa, hudby a zvuků, našel jsem MPLAYER, ale zatím mi nejde spustit (nemůžu do něj dostat SKIN, prý je poškozen archiv - sice jsem teď měnil CFG a ještě to nezkoušel spustit, ale uvidíme příště), podle návodu jsem také z Internetu stáhl XMMS přehrávač a v konzoli zadal:
Pak jsem v Bootu znovu spustil 1. možnost Linuxu. Zase několik textových hlášek a pak už naběhl grafický režim. Ozval se zvuk bubínku (automatická instalace zvukovky), ale na černé obrazovce byl jen kulatý kurzor myši (a obrazovka zabrala jen asi 1/2 monitoru, asi nějaké rotzlišení 640x480 nebo 1024x768 s divnou frekvencí, protože AEditor mi s 800x600 jede přes 3/4 monitoru jakožto DOSová aplikace). Pak se to už přeplo na celou obrazovku, ale monitor zůstal černý. Jen kontrolka disku sem tam (po 10 vteřinách) krátce problikla. Dal jsem tvrdý reset (na nic jiného to nereagovalo), dal Recovery, ale tam nevím, co s tím, tak zase GUI a dopadlo to stejně. A myslím, že se už neozval ani ten bubínek. Teď ještě zjistit, v čem je problém. Zeptám se na fóru a až na to přijdu, budeme pokračovat.
Takže, vložil jsem instalační CD do mechaniky a nabootoval z něj. Objevilo se grafické logo a výzva, zda chcete instalovat GUI nebo jen server. Pro grafické rozhraní stiskněte pouze Enter. Pak si vyberete jazyk (češtinu) a českou klávesnici. Některé hlášky ale přesto zůstanou v angličině, ale není jich zase tolik. Pak začne rozpoznávání HW (CD-ROMy a síť). Je to několik obrazovek a je to plně automatické.
Počítač je P2 350 MHz 128 MB RAM. Nic moc, ale na Windows 98SE to jakžtakž stačí, takže by tam snad Linux mohl také nějak běžet. Disk bude nový, snad i rychlý, ale... samotná instalace měla být rychlá, což nebyla. Jen 30 minut jsem dával do PC nový disk (40 GB, BIOS mi ho hlásí jako EIDE). Asi byl vadný šuplík (to je vůbec kravina, lepší nepoužívat), tak jsem to připojil přímo. Původně jsem měl myslím na Sec jako primár CD-ROM, ale teď tam je disk a zdá se, že to ničemu nevadí. Ale trvalo to (a těch nadávek, co se ze mě linulo - proč je CPU Pentium 2 tak blbě dané, že blokuje disky? A proč má case všude plechové kryty, jejichž jediná funkce je, že zakrývají kabely, ke kterým se vůbec nedostanete?).
Toto je rozsekaný dokument Přechod z Windows
Protože se všude rozmáhá operační systém Linux a jako programátor, který si sehnal Free Pascal, který umožňuje současně programovat pro DOS, Linux, Windows (a další), a který by si výsledky své práce rád ověřoval (a jako uživatel, který Linux nikdy neviděl a chtěl by ho zkusit), tak jsem si rozhodl, že si ho také seženu (když je zadarmo). Původně jsem ho chtěl dát na nový počítač, ale ten se mi teď nechce kupovat (snad jindy, asi to bude už notebook), tak jsem si koupil nový disk (za 1300 Kč). Trvalo ale 5 dnů, než došel! Zmetci. Z internetu jsem si stáhl nějaký ten menší balík Linuxu (525 MB) a vypálil ISO obraz na CD-R. A můžeme začít s instalací (pokud jste začátečník, můžete si přečíst, co vše Vás může potkat a jak se to dá vyřešit).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz