Apple představil nový iPad mini, iMac s čipem M6, 14palcový MacBook Pro s čipem M6 a MacBook Pro s PROLED XDR displejem – první Mac s dotykovým ovládáním.
Nedávno představený projekt mapSTL.com řeší budoucnost. 𝕏: "Netušil jsem, kolik patentů na generování map existuje. Existují patenty na generování fantasy map 🫣. Cokoliv je na 3D tiskárnu a tvoří to produkt, bude to mít patenty. Tak bacha na to!" … více »
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.4 (𝕏). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla objevena zranitelnost Tailworm v Tailscale a Headscale umožňující lokální eskalaci práv přihlášeného uživatele. Následně byla v Tailscale v opravené verzi 1.104.4+ změněna architektura aplikace. Viz příspěvek na blogu Tailscale.
Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »...
Takže, Linux s X serverem a grafickým prostředím používá také okénka, menu, myš, ikony, posuvníky, atd. Na rozdíl od Windows ale můžete otevírat další okna nebo akce kdykoliv, a to i když je kurzor ve stavu "pracuje se", prodleva je stejná (tedy ne jako ve Windows, kde jste dali spustit program a mezitím žádná další ikona skoro vůbec nereagovala - mluvím o Windows 98 na P350; že to XP umí (pokud to umí) na 2 GB CPU není nic extra). Na rozdíl od Windows může mít každý uživatel až 4 pracovní plochy, tj. je možné si otevřít např. 3 okna, a když už se nevejdou, nebo je při tom přepínání zmatek, kliknete vpravo dole na jinou plochu a otevřete si další okna. Lišty jsou dvě. Nahoře jsou hodiny, zvuk a hlavní menu (včetně ikon rychlé volby) a dole jsou plochy, ikona pro schování všech oken, a jako ve Windows naběhnutá okna v aktuální ploše (jejich symboly a jména). Každé okno má tlačítko minimalizovat, maximalizovat a zavřít, takže uživatel Windows se naučí v GUI dělat asi tak za 5 minut a za 1 hodinu už budete mít kompletně všechno nastavené. Co se týče programů, je jich tam hromada. Např. spořiče, jen těch nainstalovaných jsou desítky. Navíc si můžete kdykoliv změnit vzhled systému (jako v XP), přepnutí trvá asi 1 vteřinu (obrázek na ploše je samozřejmostí). V aplikacích zde najdete Open Office, asi 5 programů na grafiku, 7 (asi) na video a zvuky, asi 12 systémových nástrojů (terminál, editor "registru"), pak textové nástroje (asi také 5), a pak ty "normální", jako mapa znaků, atd. (ukážu to na obrázcích, až se mi podaří namountovat (připojit) disky s FAT32). Spustit můžete cokoliv stejně jako ve Windows přes Spustit program. Novinka je plocha. Pokud vložíte CD, objeví se mechanika CD-ROM na ploše (a dost často nemůžete CD vysunout přes tlačítko na mechanice, jen stiskem na ploše/ikoně Vysunout). Co se týče správy zařízení, nevím, jak to chodí, ale nainstalovalo se mi kompletně všechno (2 grafické karty, zvuková karta, síťová karta, modem, CD-ROM a vypalovačka) automaticky, ani jsem o tom nevěděl. Zvuky 100% hrají. Také je škoda, že GRUB nenabízí jako primární volbu Windows, ale jen Linux (ale to určitě někde půjde nastavit).
Největší problémy asi budete mít se systémem souborů v Linuxu. Všechna zařízení (včetně disků, USB, Flashů, CD, atd.) se totiž umisťují do kořenového adresáře jako složky, odkud je můžete otevřít, atd. Prostě se vším (i se zvukovou kartou) se v Linuxu pracuje jako se soubory. V Ubuntu je to trochu zjednodušené, že alespoň na disketu a CD mechaniky se dostanete z Počítače, kde je také Systém souborů. V něm je už spousta tajemných adresářů, které zatím ani já nechápu, ale snad se to časem naučím (na Internetu je spousta návodů, pro začátečníky, kteří si už prohlédli www.ubuntu.cz tu je ještě www.abclinuxu.cz). Každý uživatel má svůj vlastní prostor a své vlastní soubory, u kterých si můžete vždy nastavit, jaká práva budete mít Vy, jaká Vaše skupina a jaká všichni ostatní (většinou můžou všichni číst, ale zapisovat jen Vy). Docela mne štve, že se nedají "Windows" disky připojit normálně přes nějakou ikonu, ale je to nutné udělat příkazy, resp. přes startovací skripty. Ale i s tím Vám poradím (až se to povede). Zatím jsem si zjistil, že první disk (původní) má partition 6.2 GB FAT32 (0) a 1.2 GB FAT32 (1), druhý disk má 2.1 GB EXT3 (0), 10 GB FAT32 (1), 1 GB SWAP (2), 6 GB FAT32 (3) a necelých 20 GB FAT32 (4). Nejprve se musí (např. v adresáři /mnt) vytvořit adresář, na který se připojí (namapuje, jak chcete) další disk (nebo zařízení), v našem případě se pokusím o C, D a G, což jsou disky A0,A1 a B4 (asi).
Natípal jsem pár obrázků (ty ale uvidíte jen na mých stránkách v sekci Download), takže se můžete podívat, jak to všechno (na ABCLinuxu je ale bohužel neuvidíte) vypadá (přenášel jsem to přes 3.5" disketu, protože se mi zatím nedaří mountovat disky a veškerá (95%) nápověda je bohužel jen anglicky a navíc zatím nevím, kde co hledat). No, jaké mám další poznatky? Vypadá to jako Windows, ale není to Windows. Jistě jste si už všimli spuštěných více ploch (aplikace můžete mezi nimi i přenášet, a to i jen některá jejich okna). Některé aplikce (GIMP) jsou sice možná trochu zmatenější, ale to určitě není chyba systému. Nastavení v Open Office je sdružené, takže z jedné aplikace můžete nastavit všechny (pro začátek alespoň tak nějak, jak si myslíte, že by to mohlo chodit). U většiny oken si můžete nastavit jejich rozměry (a to i u těch, u kterých nelze dát Maximalizovat, s čímž má problémy i Windows). Co se týče rychlosti, tak ta je srovnatelná s Windows 98 na stejném stroji. Např. GIMP se startujte asi 15 vteřin (jako PhotoShop), Open Office sice startuje déle než MS Office, ale jakmile máte jednu aplikaci spuštěnou, ostatní už nabíhají velmi rychle. Ono popravdě, je to jako Windows XP, máte zde grafické styly a navíc u každého souboru je pokročilé nastavení práv. Uvědomme si, že toto je P2 350 MHz a z vlastní zkušenosti vím, že na 2 GB CPU se stejnou RAM (128 MB) běží Windows XP (s vypnutou veškerou grafikou) ještě pomaleji (např. otevřít Tento Počítač trvá někdy až 5 vteřin)! Pro každou složku si můžete nastavit i vlastní pozadí (a k souborům navíc i 2. ikonky, např. že to je Váš oblíbený). Co se týče bezpečnosti, mohly by na tom tyto dva OS být stejně, takže rychlostně Linux vede. Spoustě věcí se ale budete muset naučit (nehledě na to, že pokud budete chtít, aby na Vás mluvil "Word" česky, musíte si stáhnout z Internetu český balíček - pokud máte ale doma ADSL, resp. jakýkoliv Internet, Správce balíčků to udělá za Vás), je to prostě prakticky jiný systém. Zatím vidím u Linuxu jediný rozdíl oproti Windows: nepamatuje si nastavení velikosti některých oken (jako MsW3.11). Nevím, jestli je to naschvál, nebo se to dá úpravou některých CFG souborů upravit (v Nápovědě jich máte popsáno spoustu), ale docela to naštve. Na ploše se Vám objeví i vsunutá disketa (až ji použijete, navíc se používá spožděný zápis!), kterou můžete odpojit (proč tam ale není i GUI volba pro připojení dalších disků?), ona Plocha vůbec funguje trochu jinak (a Koš je umístěn na dolní liště). Také se ještě pokusím o aktivaci druhého monitoru (pokud to nějak jde, Windows s tím má problémy: sice mi ATi kartu nabízí, ale když si ji zapojím, tak na druhém monitoru vidím jen vodorovné barevné čáry a mezi nimi se hýbe čtvereček přesně podle kurzoru, ale to přeci není vhodné k práci!). Vidím, že jsem zase napsal nějakou tu zmatenou recenzi, ale to víte, jsem laik (ať už na Linux, tak na psaní), takže to jde tak (v pořadí), jak jsem se k tomu dostal.
Tiskni
Sdílej: