Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Znovu vítejte u mého návodu, jak se ze světa Windows přenést do světa Linuxu. Minule jsme jakžtakž dostali vůbec do systému a získali přístup ke všem datům, která jste si ve Windows vytvořili. Doteď se prakticky jednalo jen o čistě pracovní činnost. Dnes se spíše zaměříme na činnost herní, zábavní, ale také kompatibilní (jak využívat stávající DOS či Windows programy pod prostředím, které je absolutně nepodporuje). Zase to bude metodou pokus omyl, takže než začnete cokoliv dělat, pročtěte si celý článek. Ne všechno se mi totiž na rozdíl od minulého dílu podařilo dovést ke 100% spokojenosti. Jen jedna poznámka: pokud tento článek čtete kdekoliv jinde než na Engine či na mé HP, asi neuvidíte obrázky a přídavné soubory.
Protože tentokrát budeme potřebovat k přístupu Internet, tak těm, kteří nemají ADSL nebo Wifi, které se připojuje normálně přes síť LAN a tedy na něj již mají přístup od minula, ukážeme, jak v Linuxu zprovoznit tzv. Dial Up. Já osobně jsem zkoušel všechny balíčky stahovat přes ADSL u někoho jiného a nosit je domů, ale kvůli návaznostem se mi nikdy nepodařilo je rozchodit. Buď mi něco chybělo a nebo se po instalaci vůbec nic nestalo (a nebo jsem tehdy ještě nevěděl, jak to chodí). Takže, co nás čeká. Ideální je, pokud máte externí modem (interní se rozchozují špatně i s ovladači). Připojíte ho na COM port a pak si vytvoříte ručně v adresáři /etc/ soubor wvdial.conf (jeho strukuturu najdete tak, že si v konzoli napíšete man wvdial.conf, to platí ostatně pro všechno, co zde budeme brát - buď zapište jako parametr jméno programu nebo souboru). Do něj zapíšete hlavně inicializační řetězce modemu (můžete ponechat standardní), telefonní číslo, své jméno a heslo (jako obyčejný text, takže pokud Váš PC sdílí několik uživatelů, zakažte ostatním i jeho čtení). Příklad takového souboru můžete najít zde:
[Dialer Defaults]
Modem = /dev/ttyS0
Baud = 115200 ;nebo raději 57600
Init = ATZ
Init2 = AT S11=50
Phone = ATX3DT971100811
Username = xxxxxxxx@worldonline.cz
Password = xxxxxxx
[Dialer phone2]
Phone = 971100811
[Dialer shh]
Init3 = ATM0
[Dialer pulse]
Dial Command = ATX3DT
Ale myslím si, že nejdůležitější bude hlavně ta první část. V Čechách nezapomeňte, jak to je tam uvedené, namísto DT uvádět ATX3, jinak bude Váš modem čekat na oznamovací tón. Interní modem na COM3 by měl být jako /dev/ttyS2, ale ten vůbec Linux nebere. S ttyS1 (?) se alespoň pokouší domluvit, ale nedostává žádnou odpověď. Na internet se dostanete tak, že v konzoli napíšete pouhé WVDIAL. Odpojíte se v té samé konzoli stisknutím CTRL+C a nebo z jiné napsáním TERM WVDIAL, popř. jistějším KILL WVDIAL (nemusíte samozřejmě psát velká písmena). Ve Správci balíčků si dejte Zdroje a vložte tam všechny (3) ty, co tam jsou. Teď se Vám namísto asi 900 standardních objeví celkem asi 16.000 dalších, kde se dá doinstalovat XMMS, RAR, ARJ, ZOO, ACE, DOSBOX, MP3, MPEG1,2,4 přehrávače, MIDI a CD playery, NumLockX atd. Já jsem dal zatím 75 balíčků (45 MB) a to se stahovalo asi 2 hodiny (přes dial-up). Tímto bych poděkoval Oldovi za půjčení externího modemu Microcom DeskPorte 56 Voice a dlouhého sériového kabelu (protože mám krátký telefonní). Průměrná rychlost byla asi 5350 B/s.
Necháme tedy balíčky po výběru stahovat (vyberte si je ještě před připojením na Net a po připojení dáte jen Realizovat) a řekněme si ještě něco dalšího o mých experimentech. Jistě jste si všimli, že když pracujete s FAT32, je čeština v pořádku, ale jakmile se podíváte na disketu nebo na CD-ROM, ještě čeština špatně (v nejhorším případě tam nejsou ani dlouhé názvy souborů). Pokoušel jsem se to vyřešit editací souboru /etc/fstab, kde jsem upravil řádky tohoto typu:
/dev/fd0 /media/floppy0 auto rw,codepage=1250,iocharset=utf8,user,noauto 0 0
/dev/hdb /media/cdrom0 udf,iso9660 ro,codepage=1250,iocharset=utf8,user,noauto 0 0
Ale jediný výsledek byl ten, že disketa a obě CD-ROM byly nepřístupné, takže jsem to zase odmazal 
, ale třeba Vám to bude nějak fungovat.
Také se vyskytl menší problémek, že se Windows odmítá připojit k Linuxu po dlouhé minuty, ačkoliv ho pingnout může (ale nevidí v Ostatních počítačích), a Linuxu sám s ním už pracuje. Asi jde o to, v jakém pořadí PC naběhnou (pomalá Samba; sice jsem obnovoval disk s Linuxem ale to nemělo snad vadit, dokonce ani sám Linux nevidí sám sebe v Serverech). Podle Oldy jsem si tedy na počítači s Windows 98 editoval soubor HOSTS.SAM, kam dopíšete tyto řádky (samozřejmě podle adres a názvů Vašich počítačů):
IP_ADRESA NAZEV_POCITACE
(např. 192.168.1.1 MIREK)
Prý by to mělo dost zrychlit připojení. Po několika minutách se už DELL objevil i v Linuxu, takže to byla doba, kdy i Windows uviděl Linux počítač a mohl se k němu dostat. Co se týče připojení k Internetu, je lepší si udělat na Plochu (nebo do vlastního menu na liště) spouštěče. Do jednoho napíšete příkaz pro připojení (nemusíte to spouštět v terminálu, alespoň se Vám nic nebude psát na monitor) a do druhého příkaz pro odpojení. Na Internet se dostanete asi tak 3 vteřiny poté, co se načtou DNS servery. Fungoval Seznam, ABCLinuxu, atd. v pohodě a bez dalšího nastavování.
Mezi balíčky, které jsem našel (připojoval jsem se ještě asi 4x) byl i FESTIVAL, což by měl být program Text-2-Speech, tedy něco, co Vám přečte přes zvukovou kartu jakýkoliv TXT. Ve Windows nefungoval vůbec a jeho ekvivalenty měli sice program pro mluvení, ale ten vyžadoval speciálně formátovaný TXT, který vytvářel program, který se odmítal na všech OS Windows vůbec nainstalovat. V Linuxu sice jde (je ale textový, tedy se spouští v Terminálu), ale nemluví (nevím proč, protože slovníky má, ale možná to bude hlasitostí, viz. WINE a DOSBOX). S Oldovou spoluprací jsem se také z programu GAIM dostali i na ICQ. Stačilo vybrat správný program, jako své jméno zadat Vaše UIN, heslo z ICQ a jako Alias svou přezdívku. Stejné heslo raději ještě kromě nastavení zadejte i v přihlašovací obrazovce. V upřesnění musíte ještě zadat přihlašovací adresu jako login.icq.com. A bude to krásně chodit. Můžete si také nastavit své Outlook účty v Evolution a začít vybírat poštu.
Co se týče mých dalších zjištění, tak je to třeba to, že veškeré složky na panelech si můžete zamknout, abyste si s nimi omylem nehýbali. Díky žurnálovacímu systémů souborů je také prohledání celého disku velice rychlé (ale chvilku trvá než se dané soubory po vytvoření naindexují, ale to se naštěstí děje na pozadí - to je také jeden důvodů té blikající kontrolky disku). Pokud jste ještě Linux nenainstalovali, dejte mu alespoň 10 GB, aby Vám to místo pak někdy nechybělo. Můžete také mazat obsah adresáře /tmp/ (podle návodů), atd. Linux také umí hned číst i PDF formáty (a bez chyb, jako některé starší Windows aplikace). Standardní prohlížeč obrázků umí při Zoomu také provádět vyhlazování (pokud si to nevypnete; to neumí ani moje Windows modla - ACDSee32). Co se týče objevování ikon CD a disket na ploše, to si můžete klidně vypnout, stejně jako okamžitého prozkoumávání obsahu vložených výměnných médií. Pokud špatně vidíte, můžete si ve Správci souborů zapnout lupu a nechat si zvětšovat ikony (nejen místo pod kurzorem myši). Pokud chcete editovat nějaký CFG soubor, který vytvářel správce, nemusíte se kvůli tomu odhlašovat. Stačí v konzoli napsat sudo gedit /etc/soubor.conf a pak jen zadat heslo. Spustí se Vám editor a po uložení se to fakt změní. Co se týče přenosu čistého TXT mezi Windows a Linux, když uložíte soubory jako UTF8, ve Windows budete mít špatně češtinu. Když zvolíte v GEDITu ISO, čeština bude dobrá (jen znaky "č" a "ž" budou chybné, malé i velké, ty stačí nahradit), ale budou špatné řádky (jen jeden oddělovač na rozdíl od dvou ve Windows), ty ale stačí uložit v OpenOffice se dvěma oddělovači, nebo ve Windows načíst pomocí Vieweru Windows Commanderu, zkopírovat do Wordu a z něj zpět do TXT, už budou v pořádku. Nebo je jedno řešení, ke kterému se dostaneme až na konci článku (WINE). Pod Linuxem se namísto jednotek GB, kB a MB používají MiB, KiB a GiB. Jaký je mezi nimi rozdíl? Prakticky žádný. Jen kvůli pár lidem, co neustále používali (a u HDD se toho výrobci drží dál) pro výraz kB ne 1024, ale jen 1000 bytů, se zavedly ještě jednotky KiB (a podobné) speciální pro počítač (1024). Vzhledem k tomu, že ale všichni chytří vědí, že kB není 1000 ale 1024 (navzdory logice z desítkového světa), tak berte že MiB (Linux) = MB (Windows). Pokud už dost často používáte CD-RW a po vypálení tam stále na jiném počítači v CD-ROM vidíte původní data, Windows Vám v tom nepomůže (ten je uvidí také). Pokud máte ještě vypalovačku, vložte CD do ní (pak uvidíte jen ta nová a ne ta stará před vymazáním). Pokud jste si zadali heslo pro ROOT, tak jej od té doby budete muset zadávat i pro přihlášení do RECOVERY módu.
Co se týče těch balíčků, co jsem si nainstaloval, tak Num Lock se mi už zapíná i při startu (asi to souvisí i s tím nastavením ve startovacím skriptu, co jsem kdysi provedl). Některé balíčky jsem zase vyhodil (např. moje zvukovka nepodporuje v Linuxu (zatím) sekvencer, tedy ani MIDI). Spousta balíčků je jako FESTIVAL textových. Ale např. přehrávač KMID je grafický, takže ten se hodí (pokud Vám nevyhovuje ten stávající). Teď se podíváme na ty hlavní, které jsem nutně potřeboval. Ta první je emulátor DOSu, DOSBox. DOSemu se mi bohužel nenabízí, jinak by si vzal jeho, protože DOSbox je pomalý i na Oldově Celeronu 1.6 s 512 MB ve Windows XP. Ani tady to není jiné. Doom tam jde spustit, ale je to bída (mám pomalý procesor).
DOSBox standardně nemá v Linuxu po stáhnutí CFG soubor, takže si ho do /etc/ budete muset jako dosbox.conf vytvořit. Pak ho stačí spouštět jako DOSBOX -CONF /etc/dosbox.conf program, přičemž slovo "cesta k programu" je nepovinné (pak se Vám spustí DOS jako takový, můžete si ale v AUTOEXEC.BAT nastavit např. spuštění M602). Pokud vidíte příkazový řádek (příkazy jako CD, DEL, tady fungují, navíc jsou zde i některé externí příkazy, jako LH, DOSbox navíc emuluje (měl by) i XMS a EMS), můžete v pohodě pracovat jako v DOSu. Tedy pro spuštění nějaké aplikace se např. přepnete na disk C:, pak dáte CD HRY\DOOM a napíšete DOOM.EXE a už to jede. Ale Vaše disky se Vám nepřipojí sami od sebe. Musíte je namountovat. To se dělá příkazem MOUNT a funguje podobně jako v Linuxu, jen namísto adresáře zadáte písmeno. Můžete to opět zadat do AUTOBatu. U některých systémů ale můžete mít problémy s klávesnicí. Např. Vám nebude fungovat dvojtečka nebo tzv. "basleč" (zpětné lomítko). Stačí jen stisknout CTRL+F1 (někde dvakrát), kliknout na danou klávesu, dát ADD a stiknout na klávesnici to co potřebujete (bez SHIFTU případně). Pak dáte SAVE a EXIT. A už to bude fungovat i pro příští start. Chce to ale opravdu rychlejší počítač, i když čistě textové aplikace (Turbo Pascal) tady chodí parádně. A to nemluvím o možnosti hrát cokoliv v okně (i Dooma), ale Full Screen je rychlejší (ne o moc). Doom běží asi tak 5-10 fps max.. Pokud budete pracovat hlavně v okně, dejte v CONF souboru u OUTPUT volbu OVERLAY; OpenGL se strašně cuká i bez aplikací). Start Dooma trvá si 10 vteřin, což je asi 2x více než ve Windows (pokud Vám DOSbox nevyhovuje a umíte to s Linuxem trochu více, sežeňte si jiný emulátor, popř. emulátor celého PC, který je dost rychlý, že ani nepoznáte, že nejdete pod čistým OS). Mě DOSbox odmítá emulovat jak zvuk, tak hudbu (tedy alespoň pro Dooma). Nevím proč. Pokud budete potřebovat něco jako Windows Commander, můžete si stáhnout MC (jen textový), nebo Total, popř. Linux Commandera, a nebo využít funkcí dalšího emulátoru, ke kterému se dostaneme. V DOSboxu nedávejte Dynamic Core, u mně nešel Warcraft 2 (Doom byl asi tak o 3% rychlejší). Stejně tam ale nespustíte plynule (na P350) nic, co běží ve vyšším rozlišení než 320x200, pokud to není něco statického (prostě pomalý DOSbox). Tak jsem u DOSových her vypnul zvuk. Možná, že když vypnete i jeho emulaci, poběží hry o něco rychleji. DOSbox si také nevšimne změny na disku, kterou jste provedli až po jeho připojení, leda ho nějakým příkazem obnovíte (ten jsem ale zapomněl , smůla, no). Umí také emulovat VESU, třeba i pro 800x600, ale jen 256 barev (k čemu takové rozlišení, když se to zatím stejně neutáhne). No, co, je to ještě beta.
Teď přejdeme na další balíček. XMMS. Jedná se o přehrávač, který vypadá jako WinAmp a také se tak chová. Po instalaci se objeví i v nabídce. Mluví česky, i když má problémy s některými diakritickými znaky. Jako zvukový výstup u něj musíte (u mne) nastavit eSound, jinak se to při přehrávání kousne (OSS) nebo to napíše, že zvuková karta je obsazená (ALSA). Pak to bude přehrávat formáty jako WMA, MP3, WAV, MPEG1 a 2, OGG, MOD, S3M (ty si ale musíte asociovat) a Audio CD. XMMS si také samo přiřadí všechny své formáty na sebe. Pokud to neudělá, stačí u daného formátu dát "Otevřít s" a pak už Vám ho bude vždy nabízet (popř. ještě stačí dát Vlastnosti a ve stejné sekci si přidat XMMS a dát jako předvoleného). Start tohoto přehrávače trvá asi 3 vteřiny, takže je to v pořádku. Přehrávač MIDů také tedy nemám, protože nemám Sekvencer, ale kdybych ho měl, zvládl by to XMMS nebo standardní přehrávač hudby, co je v Ubuntu. Teď tedy máme hudbu, a zbývají nám filmy. Na ty existuje přehrávač MPLAYER nebo XINE (které by mělo Totemu dodat kodeky, ale asi to nefunguje). Protože MPLAYER mi nechodil a Xine jsem ruční instalací (i podle návodu, tj. stáhnout LIB, UI, kodeky, dát ./configure, make install, atd. - to hlásilo chybu i když jsem měl GCC 3.3 - v Ubuntu máte ale i verzi 4) nenainstaloval, podíval jsem se do Správce balíčků. Tam jsem ho našel. Má 5400 kB. Zatím co se mi stahoval, tak jsem si našel u MPLAYERu kodeky a ručně je rozbalil do nového adresáře /usr/lib/win32 (jsou to obyčejné DLL, atd. z Windows).
XINE se stáhl a nainstaloval v pohodě. V nabídce se ale objevil až za dlouho (nevím proč), takže jsem ho nejprve spustil příkazem XINE (pak jsem si udělal spouštěč). Nastavení je zde pro různé maniaky hodně. Prostředí vypadá jako u WinDVD, ale jde to. Zkoušel jsem přehrát DivX a krásně to hraje. Jen na začátku vypadl zvuk, ale po pauze to už hrálo krásně (a nikdy se to už nestalo). A také mi to jednou spadlo při přetáčení na jiné místo. Soubory WAV to také přehraje (i s efekty). Přeci jen to ještě není plná verze (jen 0.9.9?). AVI jsou stále přiřazené na Totem, který je ale stejně nepřehraje, takže jsem všechny myslitelné formáty přeasocioval na Xine. Startuje se asi 5 vteřin a co se týče filmu DivX, přehrávání je plynulé, bez výpadků zvuku, přetáčení je rychlejší než ve Windows a dokonce se ani zvuk nespožďuje. Jsou ale problémy s formátem WMV, protože se objeví jen první snímek a pak to vždy spadne (zmizí). Tak jsem si z adresáře WINDOWS zkopírovat asi 50 MB souborů typu DLL, atd., které měly v názvu WMV, QT, REAL, MPEG, DIVX, atd. do svého WIN32. Po asociaci to přehrálo MPEG1, Indeo a Cinepak AVI, soubory Real Media nebo dokonce i Quick Time! Dokonce to přehrává i některé soubory, které Windows přehrát odmítl (jediný problém s ASX, u kterého měl Windows alespoň obraz)! Teď už se chytly i ty WMV. Např. hudební video Bambiho to přehraje perfektně, obraz i zvuk. Ale Malé poníky to odmítne (při dvojím poklepáním ve Správci dostanete varování, prý je to ASF), když je ale otevřete přes pravé tlačítko myši a "Otevřít v", XINE je přehraje. Bohužel ale jen obraz (namísto zvuku to jednou za pár vteřin přehraje strašně rychlý zvuk asi po dobu 0.5 sec). Takže jediné vady jsou MIDI, zvuk u některých WMV a ASX. Také má XINE maličko problémy s češtinou, ale to asi všechny programy. Alespoň, že má české OSD. A teď poslední důležitý balíček. Emulátor Windows.
Není to emulátor celého počítače, kam si můžete Windows nainstalovat jako další OS, ale je to čistě už zabudování Windows do Linuxu, takže už po kliknutí na EXE soubory nedostanete hlášku, že to nejde otevřít, ale spustí se to jako normální aplikace! Balíček WINE má si 15 MB (po instalaci zabere 50 MB, takže mi nechal už "jen" 270 MB ze 2 GB, kam jsem Linux dával, Red Hat z DVD by se tam rozhodně nevešel). WINE sice můžete nainstalovat jako ROOT, ale nastavit ho musíte jako obyčejný uživatel. Prostě spustíte WINE v konzoli a pak dáte Configure. U každého okna, které se objeví později v provozu dejte "příště nezobrazovat". Pokud máte Windows už na disku, dejte WINE možnost, aby si nahrálo jeho registry (pokud mu to povolíte, bude do nich i zapisovat nastavení aplikací - ale nemusíte se toho bát). Pokud to nepovolíte, vytvoří se falešný oddíl. Pak si nastavíte, pod jaká písmena se mají připojit disky, pod co porty, jak simulovat síť, a další věci. Toto nastavení se pak uloží do /home/uzivatel/.wine/config. Nastavíte si ještě, jak má Windows vypadat (jestli jako 95,98 nebo 3.11) a jak má vypadat okno. Já jsem dal původně DeskTop 800x600, ale po prvním zhlédnutí jsem dal tu první možnost. Tím se programy plně integrují a dají se lépe ovládat (Maximalizace). Teď stačí u každého EXE dát u Asociace přidat vlastní příkaz, kam napíšete pouze WINE a máte to hotové. Když teď kliknete na jakýkoliv EXE (Dosové nedoporučuji!), rovnou se Vám spustí jako kdybyste byli ve Windows. ZDooma jsem zkoušel jako prvního. Spustil se mi zase bez zvuku, ale rychlostně běžel stejně dobře (popř. o pár % pomaleji) jako ve Windows (max. se jednou za 10 vteřin maličko trhnul, ale neznatelně). Přepnul si plochu na 640x480, ale po ukončení ji zase obnovil. Jen při jeho běhu nešlo používat myš mimo okno pro Linux. Pak jsem zkoušel spouštět různé "okenní" aplikace. PC Dictionary se sice spustil, ale bez slovníků, takže byl na nic. Video Studio se nespustilo údajně kvůli nedostatku paměti (jinak jde spustit ve Windows i bez instalace pouhým zkopírováním na jiný počítač). AVG 6 se mi (moc jsem to nezkoušel) nerozběhlo. Spustil jsem tady i Simply 3D (takový jednoduší 3D modelovací program), jen by to chtělo opět lepší PC. Vlastně už vím, proč to Simply bylo pomalé, v paměti ještě zůstalo AVG (a bralo 1.3 GB RAM ???), tak jsem ho "zabil" (Stejně jako ve Windows XP máte i v Linuxu Správce úloh, kde můžete ukončit různé procesy) a už to jede, ale o moc rychlejší to není (to je jediná pomalá)... Ostatní aplikace už šly ale dobře.
ACDSee32 chodí v pohodě, dokonce projíždí i Linux oddíly (a proč by také ne) a pamatuje si i po ukončení adresáře, kde skončil! Co se týče prohlížení obrázků, je to absolutně bez problémů, jako kdybyste byli ve Windows (prakticky si ho můžete nastavit jako výchozí prohlížeč, stačí, když si na grafické obrázky nastavíte WINE "cesta_k_ACD"\ACDSee32.exe" a vždy se Vám spustí tento program!). Problém se zvukovou kartou se mi nepodařilo vyřešit a to ani editací konfiguračního souboru. Nehraje to ani na ALSE ani na OSS (ESound to bohužel nenabízí). Sice jsem později zjistil, že mi Linux zase ztlumil hlasitost na nulu (a to nejen na panelu, ale v Ovládání hlasitosti pod PCM), ale ani zesílení mi zvuk nedalo. Možná, že kvůli tomu nehrál ani DOSbox, ale pochybuji, že by šel (možná by ale pak šel ten FESTIVAL, taková blbá chyba, stydím se - pokud to pomůže). Navíc mám v PC dvě zvukové karty (ale při nastavování se chovají jako jedna a ta samá). Zkoušel jsem příkaz APLAY pro test ALSY, ale nehraje to. Možná bude v tomto ten problém. Třeba by pomohlo, kdybych si z Internetu stáhl moduly pro výstup ALSY pro OSS, ESOUND a další. Ale zpět ke spouštění různých programů. Podržte se, co mi povedlo. Podařilo se mi spustit pouhým kliknutím i programy sady Microsoft Office 2000 (WINE si zřejmě bere z Windows disku nejen nastavení a Direct X (ano, i pro hry), ale také knihovny DLL z adresáře SYSTEM). Např. spuštění Excelu trvalo necelé 4 vteřiny! To pro případ, že by Vám snad nevyhovovalo Open Office a přitom měli MS Office (ha ha) legálně.
Windows Media Player mi nechtěl hrát ani bez zvuku, WinAMP se spustil, ale hudby nepřehrával (asi to bude to zvukovou kartou; ale k čemu je člověk potřebuje, když má XMMS a XINE). Tím ale zatím problémy končí. Posledním programem, který Vám představím je můj oblíbenec, Windows Commander. Nemusíte do Linuxu nic shánět, pokud máte tuto aplikaci. Jednoduše jsem si na Plochu udělal spouštěč WINE /mnt/C/wincmd32/wincmd32.exe a po kliknutí mám asi za 10 vteřin (ve Windows to trvá 1-5 vteřin) plně funkční (a nastavenou z Windows) aplikaci, kterou mohu prohlížet, kopírovat, mazat soubory jak na discích ve Windows, tak i v Linuxu (kdo ví, jak má Microsoft vyřešenou lincenci, když sice některé knihovny Windows používáte, ale samotný Windows aktivní není - určitě ne moc šťastně pro nás)! Jediný problém, že Linux krade zkratky ALT+F1 a F2 pro sebe, ale to je asi tak jediná vada na kráse (samozřejmě ne všechny, F6, SHIFT+DEL, atd. fungují správně). Dokonce i když otevřu Lister, tak se otevře jako další Linux okno a pro editaci se správně dle nastavení spouští další WINE s Poznámkovým blokem (a češtinou ve stylu Windows!). A pokud si rádi hrajete, v CONFIGu si můžete nastavit spoustu dalších možností (např. i verzi DOSu, kterou bude program emulovat).
A jak jsem slíbil, mám tu to řešení s kódováním. Protože Windows Commander nám s WINE běží i pod Linuxem a při editaci se volá Poznámkový blok z Windows, můžete dané soubory psát v tomto programu (čeština bude poplatná Windows, alespoň myslím, protože při otevření Linuxových TXT je PB zobrazil chybně). Nebo si fakt dávat pozor na to, v čem to ukládáte (i při používání formátů RTF nebo DOC). Samotný Linux takové problémy s Windows TXT nemá. Nebo si také můžete spustit samotný MS WORD a napsat to v něm (ale pokud jej máte legálně, jistě máte i Windows a pak nějak postrádá smysl dělat v Linuxu).
Protože mám dvě grafické karty, zkoušel jsem podle různých fór nakonfigurovat X server tak, aby využíval obě. Údajně stačí jen, když v souboru /etc/x11/xorg.conf zkopírujete sekce SCREEN, MONITOR, DEVICE, kde si vytvoříte novou rozšířenou plochu. Do DEVICE musíte zadat ID Vaší druhé karty, které zjistíte zadáním příkazu PCISCAN, např. AGP má číslo 1:0:0. Když jsem měl všechno podle návodu, tak po restartu Linuxu mi X server nenaběhl s chybou, že je něco špatně. Asi to fakt nepůjde, jako to nešlo ve Windows. Naštěstí jsem si předem udělal kopii, takže v RECOVERY konzoli jsem (po příkazu CD na změnu adresáře) příkazem CP (nebo MV, chcete-li) přepsal ten pokažený zálohou a po restartu to zase chodilo krásně jako předtím. Takže prostě asi budu bez dvou monitorů . Kdybyste chtěli ukázku, jak vypadá daný soubor, mrkněte na ABCLinuxU do Diskuze a zadejte "dva monitory" (někde v těch fórech je odkaz na příklady CFG).
A nějaké ty maličkosti na konec. Reset počítače můžete vyvolat také příkazy v Terminálu. Buď pomocí "reboot, halt, poweroff, shutdown" nebo příkazy init 6 pro restart a init 0 pro vypnutí. Linux je samozřejmě "háklivý" na velikost písmen, takže většinu souborů, které jsem napsal velkými písmeny, berte jako s malými (ale třeba adresář X11 je s velkým písmenem). Nastavit si soubor xorg.conf by mělo být možné také přes příkaz xorgconfig. A pro ty, kteří programují např. ve Free Pascalu pro Linux a jejichž programy nejdou spustit: aplikujte na ně příkaz chmod +x program, pak už by to mělo jít. Zkoušel jsem i Hybernaci počítače, funguje to, ale při startu mi naběhlo sice rozlišení 800x600 72 Hz (jiné mi zatím nejde, chce to editaci souboru /etc/X11/xorg.conf a na to zatím nemám, jinak monitor zvládne i klidně 120 Hz, podle Windows), ale zabíralo jen 1/4 obrazovky. Naštěstí po restartu už bylo přes celou. To je už (naštěstí) opravdu vše.
Takže, jaké je shrnutí tentokrát? Stejné jako minule. Pokud máte PC jen na práci, můžete Windows klidně smazat. Jeho existence se dá opodstatnit pouze některými hrami, které pro Linux ještě neexistují nebo se nedají pořádně naemulovat (a věřte, že jdou skoro všechny jak pod OpenGL, tak i Direct X, pokud už nejsou pro Linux přímo napsané). I kodeky pro videa se dají najít, i když některé trochu hůře (ale např. i WMV se musí do Windows 98 teprve dodat a automatická instalace, kterou nabízí Windows Media Player je, alespoň u mne, nefunkční). Pokud chcete být legální a nějaké problémy s multimédii Vás nezabijí (ty se ale dají obejít instalací např. kompletního Red Hatu, který Vám na DVD dodává časopis Linux+), je to jasná volba (kdybych nechtěl hrát některé hry, tak mě už ve Windows také skoro nic nedrží). A omlouvám se, že obrázky s hrami jsou tak tmavé (na ABCLinuxu je asi opět neuvidíte, to jedině asi na mých stránkách, ale nejsou tak důležité). V Linuxu je to dobré, i LBM bylo při prohlížení dobré, ale po převodu na JPG to nějak divně ztmavlo (třeba to je jen u mně - asi ano, po zesvětlení monitoru se alespoň ten ZDoom ukázal v dobrém světle (pokud máte obraz rozmazaný, takže snižujete jas aby Vás nebolely oči, dejte frekvenci na 120-144 Hz a hned to bude dobré, a můžete jas vrátit na 1.5x tolik než předtím)). Tak to už je z Linuxu opravdu všechno. Případné dotazy se pokusím zodpovědět.
Tiskni
Sdílej:
. Já jsem se osobně se za celou dobu, co se pohybuji ve světě počítačů (cca. 11 let) ještě nesetkal s tím, že by někdo (kromě výrobců HDD) udával jako 1 kB = 1000 B, až teď v Linuxu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.9.2005 09:46
19.9.2005 14:24
19.9.2005 11:42