Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »...
No, tak se mi povedlo už připojit i mé disky (jistě jste si podle obrázků všimli (pokud byste je viděli), že mám i změněný horní panel, je to jako u Windows, dokonce si ale můžete změnit i popisek). Když se nalogujete jako ROOT, tak změna zůstane i po restartu (i pro Váš účet). Jen to asi nesmíte dělat, pokud svůj systém uspáváte (rozumějte, uspíte Windows, ten si zapíše data na namountovaný disk, spustíte Linux, změníte něco na tom disku a pak se pokusíte znovu probudit Windows). OS si změny zapíše do MTAB v ETC (původně jsem si myslel, že to bude v souboru FSTAB, kde jsem zapsal pro každý disk tento řádek:
/dev/hdXX /mnt/X vfat rw 0 0 kde XX je "písmeno číslo", kdy "písmeno" je číslo disku na řadiči (u mne to je A a D, protože B a C jsou mechaniky CD-ROM) a číslo je partition (a pozor, nejen logické oddíly, ale i rozšířené mají své číslo, tedy i když mám na 1. disku jen 2 oddíly a na tom 2. jich je 5, tak moje disky jsou HDA1 (C:), HDA4 (D:) a HDD8 (G:)), a X v adresáři MNT je jméno adresáře, který jste si tam udělali (můžete ho samozřejmě udělat i jinde a pak jen změnit tuto cestu; já jsem si to dal sem a pak jsem si v ROOTu udělal Odkazy na tyto adresáře a ty jsem přesunul do složky /home/martin/desktop). U disků VFAT se ale nedají nastavit práva. Pokud chcete změnit přiřazení disků, stačí editovat MTAB a změnit daný řádek (příkládám ještě ukázku řádku z FSTAB): /dev/hda1 /mnt/C vfat defaults 0 0 Jak to pak bude vypadat se můžete podívat na moji plochu (je samozřejmé, že ve správci bude (může) vypadat jinak, stejně jako téma, ikony, panel, atd.). Docela jsem se už s Linuxem (alespoň, co se týče jeho grafické části) naučil pracovat. Zatím je tu ale problém se správným kódováním češtiny na Windows discích. Stejně tak, pokud zapíšete z Linuxu např. na disketu soubor s LFN (dlouhým názvem), uvidíte ve Windows jen prvních 8 znaků (oproti tomu Linux s FAT32 problémy nemá). Na disketu zapisovat lze (pokud se na ní ovšem např. odkážete přes Odkaz, který se vytvořil zkopírováním ikony diskety na Plochu do jiného uživatele, tak to také nepůjde).Všimněte si také, že si pro každou ikonu lze nejen nastavit obrázek jako takový (jako ve Windows, to ale platí prakticky pro cokoliv), ale také přídavný symbol. Co se týče těch disků a toho kódování, zavítám asi na Internet... Co se týče obrázků, Linux podporuje hodně formátů (i ty Windowsovské), ale co se týče filmů, zná sice Real, Quick, MPEG, AVI a další, ale tato distribuce pro ně bohužel nemá kodeky (zde se jim říká dekodéry), takže se budou muset stáhnout z Internetu (pokud jste připojeni, myslím, že by to mělo jít samo). Oproti Windows si můžete u obou panelů nastavit (kromě automatického schovávání) i zasouvání do stran (pomocí objevivších se tlačítek), takže budete mít více místa na okna (u každého z nich jde opět nastavit vlajku "vždy nahoře"). Další problém je spojení Linuxu s Windows po síti. Asi na to potřebujete Sambu, nebo něco podobného (vzhledem k tomu, že se dá nainstalovat pomocí Správce balíků, snad je i na přiloženém CD, které má teď půjčené Olda a nějak se nemá k tomu, aby ho vrátil - to je ale kamarád, co? Asi stejný, jako webmaster nebo grafik. Lituji zaměstnavatele, který mu dá práci). Uvidíme.
No, tak něco se povedlo, něco zatím ne (mimochodem, Linux si u některých oken pamatuje jejich pozici, stejně jako Windows umí obnovit po ukončení některá okna (nemyslím po spánku), a navíc si pamatuje u procházení adreářů i pozici v nich, takže nemusíte soubor znovu hledat. Našel jsem také Vzdálenou plochu a připojení ke vzdálenému počítači). Takže, nejprve problém s češtinou a se zápisem na disky FAT32 - editujte soubor FSTAB tak, aby vypadal nějak takto:
proc /proc proc defaults 0 0
/dev/hdd1 / ext3 defaults,errors=remount-ro 0 1
/dev/hdd6 none swap sw 0 0
/dev/hdb /media/cdrom0 udf,iso9660 ro,user,noauto,iocharset=utf8 0 0
/dev/hdc /media/cdrom1 udf,iso9660 ro,user,noauto,iocharset=utf8 0 0
/dev/fd0 /media/floppy0 auto rw,user,noauto 0 0
/dev/hda1 /mnt/C vfat defaults,codepage=1250,iocharset=utf8,user,uid=500,gid=500,umask=000 0 0
/dev/hda5 /mnt/D vfat defaults,codepage=1250,iocharset=utf8,user,uid=500,gid=500,umask=000 0 0
/dev/hdd8 /mnt/G vfat defaults,codepage=1250,iocharset=utf8,user,uid=500,gid=500,umask=000 0 0
Nutno podotknout, že můj uživatel má ID rovno 1000, přesto to chodí. Soubor FSTAB je fakt hlavní, všechny ostatní se odvíjejí od něj (nebo od ROOTa). Teď už vidím nejen všechny Windows disky v češtině tak, jak mají být (a to včetně CD-ROM mechanik), ale také na ně mohu zapisovat! Znakovou sadu UTF-8 dnes používá většina Linuxů (u těch starších to může být "iso8859-2").
Tiskni
Sdílej: