Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Ahoj. Procetl jsem si par dokumentu pro sekundarni DNS. Vsude je vysvetleno, jak ho udelat, ale jen s jednou zonou.
Jakym zpusobem upravit zone zaznamy na primarnim DNS, kdyz muj nameserver je hostem pro vice domen.
Spatne se mi to vysvetluje, ale nevim, jestli musim dat allow-transfer { ip; }; jen k zone, ktera je zonou toho primary DNS a pak vytvorit (pouzivam xname.org pro sekundarni DNS) jen jednu slave zonu pro muj primarni DNS.
Nebo jestli musim dat allow-transfer { ip; }; ke vsem zonam na mem primary DNS a take vytvorit vice zone na securdarnim DNS.
Nevim jestli to jen nejak automaticke? Co bych predpokladal, je to, ze na sekundarnim DNS mu zadam kde je primarni DNS a on si vse synchronizuje automaticky, tim i vsechny zony v nem.
Muze mi toto nekdo vysvetlit. Diky
imho povolit prenos zony bude potreba u kazde zony, kterou chcete na tom sekundarnim dns (tyka se to zony nikoliv toho konkretniho dns serveru jako takoveho)
pokud na sekundarnim dns chcete vice zon, tak pro kazdou zonu musite udelat adekvatni stejne kroky jako u prvni zony (resp. automatizace komunikace primarniho a sekundarniho dns serveru se tyka opet zony nikoliv dns serveru jako takoveho)
Diky pane Petre a Pavle.
Takze je to vlastne rucni prace. Jakmele vytvorim na Primary DNS novou zonu. Tak ji musim ruco udelat take na Secondary DNS. Pochopil jsem to spravne?
Myslel jsem, ze je tam nejaka automatizace. Postavil jsem ISPConfig a ten si sam vytvori zony na primarnim DNS. To to budu muset delat ruco na sekundarnim DNS. Hmm, nic moc, ale ted uz to chapu.
Tiskni
Sdílej: