Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
.
Nebude se to projevovat "skoro" nijak.
Obecně u všech bonding/trunking mechanismů platí, že "jedna a táž" komunikace cestuje vždy stejnou linkou. Algoritmy mohou být různé, ale typicky se spočte nějaký hash ze zdrojové a/nebo cílové MAC nebo IP adresy, a podle něj se rozhodne, kterou z linek v trunku provoz poteče. (Toto chování je dáno požadavkem, aby na linkové vrstvě nedošlo k reorderingu paketů.)
V praxi to znamená, že máte-li strunkované dvě 100 Mbitové linky, jedna komunikace (stahovaní ze serveru, ping, ...) vždy poběží jednou a tou samou linkou a vždy bude mít k dispozici maximálně oněch 100 Mbitů.
Rychlost stahování vám to tedy v žádném případě neznásobí, co se týče pingových odezev a podobně, způsobí to jenom to, že prostě poběží méně zatíženou lajnou - čili opět to neznamená téměř nic. Čekáte-li (na 100 Mbitovém switchovaném) Ethernetu sumární přenosy méně než cca 80 Mbitů (== 60-90, podle kdečeho), nemá trunk smysl. Při přenosech více než cca 80 Mbitů vám to trunk trochu vylepší, při přenosech >100 Mbitů vám to vylepší znatelně.
Každopádně, zázraky (ve smyslu polovičních RTT a dvojnásobných rychlostí) od toho nečekejte, tak to ani fungovat nemůže.
. Bohužel to tedy je úplně k ničemu, protože stejně rychlost nevyužiji (disk nezvládne = starší router). Takže to nakonec můžu nechat pouze jako redundanci konektivity.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz