Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
.
Nebude se to projevovat "skoro" nijak.
Obecně u všech bonding/trunking mechanismů platí, že "jedna a táž" komunikace cestuje vždy stejnou linkou. Algoritmy mohou být různé, ale typicky se spočte nějaký hash ze zdrojové a/nebo cílové MAC nebo IP adresy, a podle něj se rozhodne, kterou z linek v trunku provoz poteče. (Toto chování je dáno požadavkem, aby na linkové vrstvě nedošlo k reorderingu paketů.)
V praxi to znamená, že máte-li strunkované dvě 100 Mbitové linky, jedna komunikace (stahovaní ze serveru, ping, ...) vždy poběží jednou a tou samou linkou a vždy bude mít k dispozici maximálně oněch 100 Mbitů.
Rychlost stahování vám to tedy v žádném případě neznásobí, co se týče pingových odezev a podobně, způsobí to jenom to, že prostě poběží méně zatíženou lajnou - čili opět to neznamená téměř nic. Čekáte-li (na 100 Mbitovém switchovaném) Ethernetu sumární přenosy méně než cca 80 Mbitů (== 60-90, podle kdečeho), nemá trunk smysl. Při přenosech více než cca 80 Mbitů vám to trunk trochu vylepší, při přenosech >100 Mbitů vám to vylepší znatelně.
Každopádně, zázraky (ve smyslu polovičních RTT a dvojnásobných rychlostí) od toho nečekejte, tak to ani fungovat nemůže.
. Bohužel to tedy je úplně k ničemu, protože stejně rychlost nevyužiji (disk nezvládne = starší router). Takže to nakonec můžu nechat pouze jako redundanci konektivity.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz