Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
.
Nebude se to projevovat "skoro" nijak.
Obecně u všech bonding/trunking mechanismů platí, že "jedna a táž" komunikace cestuje vždy stejnou linkou. Algoritmy mohou být různé, ale typicky se spočte nějaký hash ze zdrojové a/nebo cílové MAC nebo IP adresy, a podle něj se rozhodne, kterou z linek v trunku provoz poteče. (Toto chování je dáno požadavkem, aby na linkové vrstvě nedošlo k reorderingu paketů.)
V praxi to znamená, že máte-li strunkované dvě 100 Mbitové linky, jedna komunikace (stahovaní ze serveru, ping, ...) vždy poběží jednou a tou samou linkou a vždy bude mít k dispozici maximálně oněch 100 Mbitů.
Rychlost stahování vám to tedy v žádném případě neznásobí, co se týče pingových odezev a podobně, způsobí to jenom to, že prostě poběží méně zatíženou lajnou - čili opět to neznamená téměř nic. Čekáte-li (na 100 Mbitovém switchovaném) Ethernetu sumární přenosy méně než cca 80 Mbitů (== 60-90, podle kdečeho), nemá trunk smysl. Při přenosech více než cca 80 Mbitů vám to trunk trochu vylepší, při přenosech >100 Mbitů vám to vylepší znatelně.
Každopádně, zázraky (ve smyslu polovičních RTT a dvojnásobných rychlostí) od toho nečekejte, tak to ani fungovat nemůže.
. Bohužel to tedy je úplně k ničemu, protože stejně rychlost nevyužiji (disk nezvládne = starší router). Takže to nakonec můžu nechat pouze jako redundanci konektivity.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz