O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
.
Nebude se to projevovat "skoro" nijak.
Obecně u všech bonding/trunking mechanismů platí, že "jedna a táž" komunikace cestuje vždy stejnou linkou. Algoritmy mohou být různé, ale typicky se spočte nějaký hash ze zdrojové a/nebo cílové MAC nebo IP adresy, a podle něj se rozhodne, kterou z linek v trunku provoz poteče. (Toto chování je dáno požadavkem, aby na linkové vrstvě nedošlo k reorderingu paketů.)
V praxi to znamená, že máte-li strunkované dvě 100 Mbitové linky, jedna komunikace (stahovaní ze serveru, ping, ...) vždy poběží jednou a tou samou linkou a vždy bude mít k dispozici maximálně oněch 100 Mbitů.
Rychlost stahování vám to tedy v žádném případě neznásobí, co se týče pingových odezev a podobně, způsobí to jenom to, že prostě poběží méně zatíženou lajnou - čili opět to neznamená téměř nic. Čekáte-li (na 100 Mbitovém switchovaném) Ethernetu sumární přenosy méně než cca 80 Mbitů (== 60-90, podle kdečeho), nemá trunk smysl. Při přenosech více než cca 80 Mbitů vám to trunk trochu vylepší, při přenosech >100 Mbitů vám to vylepší znatelně.
Každopádně, zázraky (ve smyslu polovičních RTT a dvojnásobných rychlostí) od toho nečekejte, tak to ani fungovat nemůže.
. Bohužel to tedy je úplně k ničemu, protože stejně rychlost nevyužiji (disk nezvládne = starší router). Takže to nakonec můžu nechat pouze jako redundanci konektivity.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz