Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
k software: Bude stačit nejaké distribuce (nejlépe vaše oblíbená) a doinstalovat přes správce balíčků apache (mozna HTTPD) pro webserver proftpd (pokud neni tak vsftpd) s mailem nevim to jsem zatím nepotřeboval. pro vnitřní ukládání souborů. (tzn se sítě 3 počítačů) je dobrá samba
s ftp je to težší, myslím že je potřeba mít stálou IP adresu (to je na straně poskytovatele netu) a veřejnou či dostupnou ? IP - ale tím si nejsem jistý :(
smtprelay.
ad. fileserver - muzete pouzit sambu, nebo pokud mate ceiste linuxovou sit vcetne klientskych pocitacu, tak muzete pouzit nfs.
ad. ftpserver - proftpd. Nemusi byt stala ip adresa, jen je pak obtiznejsi docilit nejake rozumne funkcnosti. Abyste toto (problem s dynamicky pridelovanou adresou) mohl obejit, muzete pouzit treba sluzbu http://www.no-ip.com/. Na svuj server nahrajete jejich demona a ten pri kazde zmene ip adresy odesle zpravu na jejich server, kde se upravi redirect z pridelene adresy. Takze muzete mit napriklad adresu: http://muj-super-bomba-novy-ftp-server.no-ip.com/ a pokazde kdyz ji pouzijete, tak vas to presmeruje na vas server a je jedno jakou ma adresu.
ad. webovy server - apache, apache2 a spousta jinych http demonu.
ad. sprava uctu uzivatelu pripojenych pocitacu - nevim co presne chcete. IP adresy, DNS servery, gw atp. jim muzete predat pres DHCP server. Jinak muzete pouzit sambu jako PDC (primarni radic domeny) a klientske pocitace (pokud to jsou windows) pripojovat do domeny a ukladat jejich profil na server, kde jim ho muzete treba upravovat.
Take se vam bude hodit openssh server pro vzdalene prihlaseni. Nejaky shaping (htb, cbq, sfq, esfq ...) a pokud nemate vic verejnych adres tak nejspis take maskaradu, kterou muzete vytvorit pomoci iptables (coz je paketovy filtr, ktery muze slouzit take jako firewall).
PS: Vsechny tyto informace uz tu byly mnohokrat uvedeny, mimojine take ve forme clanku. Takze co kdybyste pro priste vyuzil funkci "hledat"?
Tiskni
Sdílej: