O víkendu (15:00 až 23:00) probíhá EmacsConf 2023, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy jsou k dispozici přímo z programu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Díval jsem se hlavně na inittab. Nepochopil jsem odkud (jak) se vlastně startují jednotlivé služby z /etc/init.d (kterým skriptem se to spouští?). Při startu se pořád detekuje rozhraní eth0 a DHCP, a chtěl bych najít místo, kde to mohu vypnout. Hledal jsem také službu pro DHCP v init.d ale nenašel.
Dále mě zaujal soubor at.deny a soubor ftpusers. at - znamená co - dávkové soubory nebo nějaký job batch daemon? Znamená ten soubor, že uživatelé nebo služby v něm uvedeni nemohou spouštět skripty? A ten druhý – ftpusers – proč tam je uvedený root? To jako zamítnutí přístupu k ftp pro roota z bezpečnostních důvodů?
Co znamená LSB v souvislosti s init.d, inittab? A co je to rowspan a row device?
Jestli se někdo ozve, dík za odpověď.
Služby se startují z adresáře /etc/init.d
, z toho jsou linkovány odkazy do adresářů jednotlivých runlevelů (př. /etc/rc.d/rc3.d/
, který runlevel se spouští určuje soubor /etc/inittab
.
/etc/sysconfig
vhodnou editací souborů dhcp
a ifcg-název_rozhraní
.
Soubory at.deny
a ftpusers
upravují používání respektive přístup k programu at
a službě ftp
.
LSB znamená Linux Standart Base, což je standart zajišťující, že v jednotlivých distribucích najdete přibližně to samé a na tom samém místě. Samozřejmě jen u distribucí, které LSB podporují.
rowspan
je HTML tag a row device neznamená IMO nic, ale asi myslíte raw device,
a to je, dejme tomu, zařízení pro přímý přístup.
http://ftp.opensuse.org/pub/opensuse/distribution/SL-10.1/inst-source/docu/cs/
Myslím, že je tam většina základních věci, které potřebujete vědět. V dobách, kdy jsem používal právě SUSE se to dalo instalovat i jako RPM balíček. Mějte se a přeju hodně trpělivosti.Default-Start
). Pro aktivaci nebo deaktivaci služby použijte 'insserv xyz
' resp. 'insserv -r xyz
'. Tento příkaz se postará o vytvoření nebo smazání příslušných linků v adresářích /etc/init.d/rc?.d
/sbin/service
, nebo chkconfig
. Tam je to trochu jinak, než u většiny (RH based) dister. Jde to ale poměrně jednoduše na 'RH model' přeonačit (pouhou instalací programů), nebo si zvyknout na, dobře dokumentovaný, jiný model správy.
insserv
už si je očísluje sám.
Do jakého souboru mám vlozit prikaz mc, kdyz chci aby automaticky po spusteni najel midnight? Mám vytvorit vlastní soubor, nebo to mám přidat na konec nejakého konkretnicho skriptu?
/etc/inittab
.
A mandatory device, to je prostě zařízení pro něco, k něčemu, určené (zmocněné). To je asi obecný pojem, k linuxu se to má tak jako operační systém k harsware, nic 'linux specifického'.
A ještě mě napadlo - je v linuxu nějaký příkaz jako "pauze" -> "press any key to continue..."?
read -p 'Press any key to continue....'
Už si konečně kupte nějakou knížku a přečtěte si něco o Linuxu... Ono totiž věci jako "...spouštím mc ještě před přihlášením..." jsou kraviny, který snad ani nemá cenu komentovat...
Tiskni
Sdílej: