V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Dobrý den,
rád bych poprosil o pomoc se zprovozněním dvou PCI karet AverTV 777. V jiném vlákně jsem našel návod na zavedení ovladače pro kartu (modprobe saa7134 card=85). Můj problém spočívá v tom, že mám v počítači instalovány tyto karty dvě a při nahrání ovladače se správně detekuje pouze první z nich - viz výstup z dmesg:
saa7133[0]: found at 0000:08:00.0, rev: 209, irq: 169, latency: 32, mmio: 0xdf040000 saa7133[0]: subsystem: 1461:2c05, board: AverTV DVB-T 777 [card=85,insmod option] saa7133[0]: board init: gpio is 2ee00 saa7133[0]: registered device video0 [v4l2] saa7133[0]: registered device vbi0 saa7133[1]: found at 0000:08:01.0, rev: 209, irq: 177, latency: 32, mmio: 0xdf040800 saa7133[1]: subsystem: 1461:2c05, board: UNKNOWN/GENERIC [card=0,autodetected] saa7133[1]: board init: gpio is 22600 saa7133[1]: registered device video1 [v4l2] saa7133[1]: registered device vbi1 saa7133[0]: avertv 777 dvb setup DVB: registering new adapter (saa7133[0]). DVB: registering frontend 0 (Zarlink MT352 DVB-T)...
Tj. první karta je rozpoznána správně, druhá nikoli (jako když zavedu ovladač bez parametru card=85). Přitom pokud nechám v počítači vždy jen jednu kartu, fungují dobře obě.
9.1.2007 08:25
Ondřej Kuda | skóre: 27
| blog: obcasny_blog
Zdravím všechny, už mi to funguje, tak se rozdělím o zkušenosti:
na serveru je Debian Etch (testing) a jádro 2.6.18.2. Obě karty najednou se podařilo jednoduše zprovoznit tak, že jsem nainstaloval poslední (z CVS) verzi balíku v4l-dvb (video4linux)
Pak už nebylo potřeba nic dalšího. Moduly pro karty se zavedly při bootu automaticky i se správnými parametry. Není potřeba nic psát do /etc/modules.conf ani do /etc/modprobe.d/
S kartami pracuje program getstream, který jsme zvolili místo VLC, protože jeho nároky na paměť a CPU jsou oproti VLC minimální. Jediná věc, s kterou si getstream ani VLC neporadí, je, že když se nějaký program vypne (přestane vysílat), což se obvykle v noci děje, rozhodí se tím demultiplexor a ani po opětovném zapnutí programu už se nechytí. Obešli jsme to tím, že getstream vždy v 8:00 ráno shodíme a znovu spustíme.
Michal Bursa
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz