Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
proc /proc proc defaults 0 0 /dev/sda2 / xfs noatime 0 1 /dev/sda1 /boot ext3 noatime 0 2 /dev/sda3 none swap sw 0 0 /dev/hdc /mnt/dvd udf,iso9660 user,noauto 0 0 /dev/sda5 /mnt/sda5 xfs noatime 0 1 /dev/sda6 /mnt/sda6 xfs noatime 0 1 /dev/hdd3 /mnt/hdd3 xfs noatime 0 1 #//172.16.1.1/disk1 /mnt/disk1 cifs user=michal,passwd=heslo,uid=michal,gid=root 0 0 #//172.16.1.1/disk2 /mnt/disk2 cifs user=michal,passwd=heslo,uid=michal,gid=root 0 0 172.16.1.1:/mnt/disk1 /mnt/disk1 nfs defaults 172.16.1.1:/mnt/disk2 /mnt/disk2 nfs defaults
fdisk /dev/hdX # pro zjisteni tabulky rozdeleni disku mkdir /somepoint # pro mountpoint mount /dev/hdXY /somepointubuntu pouziva hal a nejaky gnome daemon na ovladani externich disku (napr. usb disk) a ty jsou pripojeny automaticky do
/media/typ_disku... rekl bych, ze pro stale disky v pocitaci se pouziva klasicky /etc/fstab.
man fstab # pro napovedu k souboru /etc/fstab
man mount # pro napovedu k pripojovacimu programu mount
jestli ti nejaky 'auto' pripojovaci system neco pripojuje, tak zedituj /etc/fstab (vyber jiny mount-point) a zrestartuj system - popr. skoc do single-user urovne a opet zpatky (init 1).
Tiskni
Sdílej: