Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Pro upresneni:
Potrebuji nektere pakety routovat jinudy nez zbyle. Muj napad tedy byl:
iptables -t mangle -A OUTPUT [popis-paketu] -j ROUTE --gw jinam
Jenze navic potrebuji zaridit, aby zdrojova adresa paketu byla ta patrici onomu sitovemu rozhrani kde sidli jinam
. Defaultne se ovsem pouzije adresa patrici druhemu sitovemu rozhrani, kam se routuje vsechno ostatni...
nat
v POSTROUTING
pomoci -j SNAT
nebo -j MASQUERADE
vice v manu
--gw
použít i --oif
?
OUTPUT
v tabulce MANGLE
, už je o směrování rozhodnuto.
mangle.OUTPUT
, a pakety jsou sice směrovány správně (tj. označkované jdou jinudy než neoznačkované), ale všem zůstává původní zdrojová adresa (jako by označkované nebyly). Použití SNAT
sice problém zdrojové adresy řeší, ale moc uspokojivé řešení to není, lepší by byl Fast NAT, kdyby fungoval. Také by bylo dobré zjistit, co všechno ze zvolené položky směrovací tabulky se ještě při tom "druhém průchodu" ignoruje.
src
té položky, a to i když jsem ho zadal explicitně při jejím přidávání pomocí 'ip route add
'. Paket sice odešel přes druhou gateway, ale se zdrojovou adresou odpovídající té původní. To se u průchozích paketů, značkovaných v mangle.PREROUTING
, neděje.
src primo nemeni zdrojovou ip adresu. Pouze upravuje chovani routingu tak, jako by zdrojova adresa byla src. (Coz je uzitecne prave pro lokalne generovane pakety, ktere nemaji zadnou zdrojovou adresu).
S takovým výkladem nemohu souhlasit, podle dokumentace (i podle mých zkušeností) parametr src
určuje preferovanou zdrojovou adresu, tedy zdrojovou adresu, která se přiřadí, není-li zdrojová adresa předem určena jinak (např. u forwardovaných paketů, paketů patřících do existujícího flow nebo paketů, kde si o konkrétní zdrojovou adresu řekla aplikace). Tento parametr nemůže ovlivnit chování routingu, protože se k němu dostaneme teprve v okamžiku, kdy už routing vybral optimální směrovací položku (takže už není co ovlivňovat).
Delat NAT jsem take zkousel, nicmene to nechtel a nechtel natovat. Predpokladam proto, ze se vzdy aplikovalo pouze jedno pravidlo z iptables...
BTW, nevite nekdo tu banalni vec (ktera je asi tak banalni, ze jsem ji nikde nenasel), jak se aplikuji v iptables pravidla? Je mi jasne, ze vyhovuje-li nejake pravidlo nejakeho chainu, dalsi pravidla uz se v nem netestuji. Co ale jine chainy? A jine tabulky?
Tiskni
Sdílej: