Jak nahrávat zvuk z webového prohlížeče na Linuxu s PipeWire pomocí Nahrávání zvuku (Sound Recorder) a Helvum případně qpwgraph, článek na webu Libre Arts.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.9.
České bezpečnostní instituce, jmenovitě Vojenské zpravodajství (VZ) a Bezpečnostní informační služba (BIS), ve spolupráci s americkou Agenturou pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA), Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI), Národní bezpečností agenturou (NSA) a dalšími mezinárodními partnery ze Spojeného království, Austrálie, Kanady, Německa, Nizozemska, Estonska, Ukrajiny a Lotyšska vydaly upozornění (
… více »Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.93 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.93 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Společnost Laravel stojící za stejnojmenným open source PHP frameworkem získala investici 57 milionů dolarů od společnosti Accel. Především na Laravel Cloud.
Byla vydána verze 1.81.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Řešena je také zranitelnost CVE-2024-43402. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Vládní CERT vydal (𝕏) novou verzi nástroje maldump. Ten slouží k extrakci souborů z karantén různých antivirových programů. A to jak z živého systému, tak z obrazu disku.
Meeting ESP komunity - podzimní edice 2024 proběhne v pátek 18. října v Brně. V přípravě jsou přednášky od vývojářů z Espressifu, lokálních firem i zapálených nadšenců do ESP a také praktický workshop a ukázky nových čipů.
Systém pro správu hlášení chyb Bugzilla byl podle plánu vydán v nových verzích 5.2, 4.4.14, 5.0.4.1, 5.3.3 a 5.9.1, kde 5.2 představuje novou stabilní řadu, 4.4.14 by měla být poslední ve staré řadě 4.4, jíž končí podpora na přelomu roku, 5.0.4.1 je udržovací opravné vydání staré řady 5.0, dosavadní stabilní řada 5.1 byla přejmenována na 5.3 (nyní 5.3.3) a konečně vývojová verze 5.9.1 směřuje k budoucímu velkému vydání Bugzilly 6.
To zavisi hlavne na pouzitem filesystemu. Treba XFS ma v tomhle hodne vysoky vykon (troufnu si rict, ze po ZFS je to nejrychlejsi filesystem pro praci s velkymi soubory vubec), JFS je o neco horsi, zato mene vytezuje procesor a je rychlejsi treba pri praci s mensimi soubory. Naopak treba ReiserFS nebo Ext2/3/4 na velke soubory nejsou moc vhodne a jsou vcelku pomale. Zato, zejmena Reiser, jsou rychle pri praci s hodne malymi soubory.
Kolisani rychlosti je zpusobeno hardwarem, system s tim nema nic spolecneho. Je to zpusobeno treba dochazejicim prostorem na disku, kdy zacne dochazet k urcite fragmentaci dat. Muze to byt take zpusobeno fyzickym umistenim na disku. Zatimco s daty na okrajich ploten se pracuje rychleji, s daty u konce disku se pracuje hur. Tohle je ale opet zalezitost firwaru v disku, ktery si data, jakkoli to vypada, ze to dela system, dava kam chce. Proto teoreticky muze byt napr. oddil, ktery vypada ve fdisku jako posledni naopak fyzicky prvnim na disku.
Tiskni Sdílej: