CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede Petr Hodina, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem mobilního … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Idea je to dobra, fungovat to bude, me takle bezi nejaky PC-Fand (ucto, pokladna, mzdy) v jednom obchudku.. Pravdou je, ze nespoustim nic na serveru, tam je proste samba a tak. Jinak pod DOSemu spolehlive beha ten PC-Fand.
Nedaly by se ty reporty poustet ze stanice?
Třeba pro mě je to RedHat/Fedora v textovém režimu bez Xwindows.
Poradil bych asi jednu zásadní věc: nechoďte okolo horké kaše, pořiďte si nějaký kus železa na hraní, vypalte nějaké instalační CDčko a ponořte se do toho rukama až po lokte. Ten hardware nemusí být zdaleka nový, ale měl by být cca prověřený/spolehlivý, aby Vás hned na začátku neznechutily hardwarové problémy (vadná RAM, přehřátý přetaktovaný procesor, CD-ROM co občas ztratí stopu, disk co občas tuhne apod.). Řečeno z druhé strany, když jednou Linux ovládnete, je to výborný nástroj na hledání chyb v hardwaru...
Nebojte se číst dokumentaci (ne od začátku do konce, vybírejte si) a pokud nevíte, ptejte se kde se dá. Osobně mám sklon číst dlouho pečlivě dokumentaci než se do něčeho pustím - a často pak zjistím, že to bylo zbytečné, protože ta věc je pak naživo jasná na první pohled... Možná bych doporučil někde si přečíst, jaká jména dává Linux diskům a jak zhruba vypadá unixový souborový jmenný prostor, ale ono se dá fungovat i s defaultním rozdělením disku, takže pro samotnou instalaci tyhle znalosti vlastně nepotřebujete. Pravda pro serverové použití bych se přimlouval, aby třeba sambový adresář měl svůj vlastní oddíl na disku (nebo svůj vlastní disk).
Pokud si pro ostré nasazení nebudete jist ovladačovou podporou pro hardware, položte konkrétní dotaz na tomto fóru - nicméně pokud neplánujete použít nějaký vysloveně novinkový/exotický/superlevný/superznačkový hardware, neměl byste mít problém. Pokud plánujete pořídit pro fileserver nový hardware s jedním procesorem, můžete pro jistotu omezit výběr na motherboardy s čipsetem Intel a síťovkou nejlíp taky asi Intel, nespoléhejte že Vám v Linuxu k něčemu bude levný onboard RAID (ale moc pro něj netruchlete, Linux má velmi slušný nativní softwarový RAID). Nebo pokud už máte nějaký hardware připravený, tak třeba jenom prohoďte disky a zkuste spustit instalaci, ono to nějak dopadne, za to nic nedáte, vždycky tam můžete vrátit původní disk.
DOSemu je překvapivě samozřejmý a chodivý. Jediné, co v něm nechodí (zřejmě naschvál) je přístup DOSu do tabulky rozdělení fyzického harddisku - jinak je možné prakticky cokoli. Osobně se mi povedlo vyrábět pomocí DOSemu bootovatelné DOSové CompactFlash karty (s hot-swapem v USB čtečce) tím způsobem, že jsem si vytvořil tabulku rozdělení linuxovým fdiskem a jako zavaděč v MBR jsem zneužil LILO, a pak z DOSemu format c: /s .
Pokud potřebujete ty reporty fakt na disketu, tak rozhodně není problém. Taky si je můžete ukládat na image diskety, nebo do adresáře viditelného z hostitelského linuxu a třeba posílat někam mailem... Dále pokud to generování reportů je úloha, která se dá spustit bezobslužně z BAT souboru, tak je možné spouštět DOSemu s touto batovkou v určitou konkrétní hodinu (třeba v neděli ve dvě ráno - tradiční plánovací démon v UNIXu se jmenuje cron). Takže DOSemu splní svou úlohu a zase zmizí, nevisí v systému pořád, DOSová aplikace nežere výkon procesoru...
Při instalaci Samby při reinstalaci Linuxu na fileserveru se mi svého času stalo, že mi nějak neseděly kódové stránky filesystému na starém disku proti novému distru (Sambě). Stačilo dohledat příslušný parametr ve fstabu a v smb.conf a zesouladit je. To je moje jediná negativní zkušenost se Sambou, která by nota bene při čisté instalaci neměla nastat.
Tiskni
Sdílej: