O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Idea je to dobra, fungovat to bude, me takle bezi nejaky PC-Fand (ucto, pokladna, mzdy) v jednom obchudku.. Pravdou je, ze nespoustim nic na serveru, tam je proste samba a tak. Jinak pod DOSemu spolehlive beha ten PC-Fand.
Nedaly by se ty reporty poustet ze stanice?
Třeba pro mě je to RedHat/Fedora v textovém režimu bez Xwindows.
Poradil bych asi jednu zásadní věc: nechoďte okolo horké kaše, pořiďte si nějaký kus železa na hraní, vypalte nějaké instalační CDčko a ponořte se do toho rukama až po lokte. Ten hardware nemusí být zdaleka nový, ale měl by být cca prověřený/spolehlivý, aby Vás hned na začátku neznechutily hardwarové problémy (vadná RAM, přehřátý přetaktovaný procesor, CD-ROM co občas ztratí stopu, disk co občas tuhne apod.). Řečeno z druhé strany, když jednou Linux ovládnete, je to výborný nástroj na hledání chyb v hardwaru...
Nebojte se číst dokumentaci (ne od začátku do konce, vybírejte si) a pokud nevíte, ptejte se kde se dá. Osobně mám sklon číst dlouho pečlivě dokumentaci než se do něčeho pustím - a často pak zjistím, že to bylo zbytečné, protože ta věc je pak naživo jasná na první pohled... Možná bych doporučil někde si přečíst, jaká jména dává Linux diskům a jak zhruba vypadá unixový souborový jmenný prostor, ale ono se dá fungovat i s defaultním rozdělením disku, takže pro samotnou instalaci tyhle znalosti vlastně nepotřebujete. Pravda pro serverové použití bych se přimlouval, aby třeba sambový adresář měl svůj vlastní oddíl na disku (nebo svůj vlastní disk).
Pokud si pro ostré nasazení nebudete jist ovladačovou podporou pro hardware, položte konkrétní dotaz na tomto fóru - nicméně pokud neplánujete použít nějaký vysloveně novinkový/exotický/superlevný/superznačkový hardware, neměl byste mít problém. Pokud plánujete pořídit pro fileserver nový hardware s jedním procesorem, můžete pro jistotu omezit výběr na motherboardy s čipsetem Intel a síťovkou nejlíp taky asi Intel, nespoléhejte že Vám v Linuxu k něčemu bude levný onboard RAID (ale moc pro něj netruchlete, Linux má velmi slušný nativní softwarový RAID). Nebo pokud už máte nějaký hardware připravený, tak třeba jenom prohoďte disky a zkuste spustit instalaci, ono to nějak dopadne, za to nic nedáte, vždycky tam můžete vrátit původní disk.
DOSemu je překvapivě samozřejmý a chodivý. Jediné, co v něm nechodí (zřejmě naschvál) je přístup DOSu do tabulky rozdělení fyzického harddisku - jinak je možné prakticky cokoli. Osobně se mi povedlo vyrábět pomocí DOSemu bootovatelné DOSové CompactFlash karty (s hot-swapem v USB čtečce) tím způsobem, že jsem si vytvořil tabulku rozdělení linuxovým fdiskem a jako zavaděč v MBR jsem zneužil LILO, a pak z DOSemu format c: /s .
Pokud potřebujete ty reporty fakt na disketu, tak rozhodně není problém. Taky si je můžete ukládat na image diskety, nebo do adresáře viditelného z hostitelského linuxu a třeba posílat někam mailem... Dále pokud to generování reportů je úloha, která se dá spustit bezobslužně z BAT souboru, tak je možné spouštět DOSemu s touto batovkou v určitou konkrétní hodinu (třeba v neděli ve dvě ráno - tradiční plánovací démon v UNIXu se jmenuje cron). Takže DOSemu splní svou úlohu a zase zmizí, nevisí v systému pořád, DOSová aplikace nežere výkon procesoru...
Při instalaci Samby při reinstalaci Linuxu na fileserveru se mi svého času stalo, že mi nějak neseděly kódové stránky filesystému na starém disku proti novému distru (Sambě). Stačilo dohledat příslušný parametr ve fstabu a v smb.conf a zesouladit je. To je moje jediná negativní zkušenost se Sambou, která by nota bene při čisté instalaci neměla nastat.
Tiskni
Sdílej: