Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
TeX funguje trochu jinak, než si představujete, tedy úplně jinak, než když píšete na stroji. V okamžiku, kdy se řeší stránkový zlom, už nepracujete s jednotlivými znaky, ale s nalámanými řádky. Teoreticky byste úpravou zdrojáku TeXu mohl nějaké počítání znaků a řádků zavést, ale bylo potřeba ošetřit tolik výjimek a speciálních případů, že by to stejně nemělo valný smysl. Spíš by možná stála za úvahu dodatečná analýza DVI souboru - pro začátek zkuste dvi2tty a wc.
P.S.: jednoduše - jednodušeji
\newcount\tempnum
\output={%
\global\tempnum=0
\loop \unskip \unpenalty \setbox2=\lastbox \the\box2
\advance\tempnum by1
\if ?? \repeat
}
Pokouším se vždycky přečíst řádek, vypsat ho a inkrementovat \tempnum.
Ale zasekl jsem se... Jak mám ukončit ten cyklus, když už nemám odkud brát boxy?
[2. postup by využíval \prevgraf, kde, jak jsem zjistil, je po přečtení každého odstavce počet jeho řádků, ale nastal podobný problém jako u 1. řešení. Ale toto řešení je možná zbytečně složité.]
\newcount\linenum
\global\linenum=0
\output={%
\setbox1=\vbox{%
\unvbox255
\skip0=\lastskip
\unskip
\global\setbox255=\vbox{\vskip\skip0}
\loop \setbox0=\lastbox \skip0=\lastskip \unskip
\advance\skip0 by\lastskip \unskip
\advance\skip0 by\lastskip \unskip \unpenalty
\ifhbox0 \setbox0=\hbox to\hsize{\unhbox0}
\global\setbox255=\vbox{\vskip\skip0 \box0 \unvbox255}
\global\advance\linenum by1
\repeat
}%
\wlog{RADKU:\the\linenum}
\global\linenum=0
\plainoutput
}
Ještě bych se rád zeptal na tyto úseky:
\global\setbox255=\vbox{\vskip\skip0} - proč to zaručí, že bude ve výsledku všude správně glue?
\setbox1=\vbox{...} - box1 nikde nepoužívám, k čemu je tohle dobré?
A ještě nechápu, proč to tiskne vždycky o řádek víc, než má stránka ve skutečnosti. Je to proto, že to počítá i číslo stránky?
A ještě nechápu, proč to tiskne vždycky o řádek víc, než má stránka ve skutečnosti. Je to proto, že to počítá i číslo stránky?Asi to tak bude, v tom boxuje i zahlavi a zapati. Na ostatni otazky doporucuji cz.comp.cstex.
Tiskni
Sdílej: