Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Jul 22 19:47:12 linux kernel: md: sdb2 has different UUID to sdb3 Jul 22 19:47:12 linux kernel: md: sdb1 has different UUID to sdb3 Jul 22 19:47:12 linux kernel: md: sda2 has different UUID to sdb3 Jul 22 19:47:12 linux kernel: md: sda1 has different UUID to sdb3 Jul 22 19:47:12 linux kernel: md: sdb1 has different UUID to sdb2 Jul 22 19:47:12 linux kernel: md: sda1 has different UUID to sdb2
Táto hláška je myslím štandard - jadro prechádza jednotlivé partície, a keď vidí, že to je typ FD (Linux RAID autodetect), tak hľadá ku ktorej ďalšej partícii to patrí.
Radšej daj výpis z /proc/mdstat - podľa toho vidno stav RAIDu:
cat /proc/mdstat
md: autorun ... md: considering hdc3 ... md: adding hdc3 ... md: hdc2 has different UUID to hdc3 md: hdc1 has different UUID to hdc3 md: adding hda3 ... md: hda2 has different UUID to hdc3 md: hda1 has different UUID to hdc3 md: created md3 md: bind<hda3> md: bind<hdc3> md: running: <hdc3><hda3> raid1: raid set md3 active with 2 out of 2 mirrors md: considering hdc2 ... md: adding hdc2 ... md: hdc1 has different UUID to hdc2 md: adding hda2 ... md: hda1 has different UUID to hdc2 md: created md2 md: bind<hda2> md: bind<hdc2> md: running: <hdc2><hda2> raid1: raid set md2 active with 2 out of 2 mirrors md: considering hdc1 ... md: adding hdc1 ... md: adding hda1 ... md: created md1 md: bind<hda1> md: bind<hdc1> md: running: <hdc1><hda1> raid1: raid set md1 active with 2 out of 2 mirrors md: ... autorun DONE.Particie su "Linux raid autodetect" takze jadro najpr zoberie prvu (napr hdc3) a potom hlada v dalsich ze ci je to spravna particiia (az sa dopracuje k hda3). Pocas hladania samozrejme pise, ze ktora nepratri do toho raidu. Nasledne spravi to iste pre zbytok. Pozrite si obsah /proc/mdstat, alebo vystup z dmesg, mdadm, ... ze ci je to spravne zlozene (pravdepodopne ano). Tie udaje co ste pastli nesu moc smerodajne.
Tiskni
Sdílej: