Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Ahoj
pouzivam ARCHa od kvetna 2007 na 64-bitech a nezaznamenal jsem zadny problem (Jeden cas jsem mel problemy s kompilaci, ale mohly za to bugy v GCC 4.0., ted co je 4.2.1 je vse OK). Jinak budes mit problemy s tim, ze neni flash pro 64-bit- ale existuje nahrada 'gnash' a udajne ve FF nefunguje ani JAVA. Ta funguje v Konqueroru. Ja Flash nepouzivam, tak mi nevadi. A taky WINE (neni pro 64-bit. OS, ale daji se dohrat knihovny (multilib) pro 32-bit rezim, ze ktereho vse jede, ale neni to pak cisty 64-bit OS.
What will I miss in Arch64?
The following applications are known not to be 64-bit compatible:
* no Java plugin shipped by Sun; KDE's Konqueror has its own native running 64-bit JavaPlugin built in! Best solution to browse JavaApplets
these days.
* true x86_64 Flash support only in parts with GPL gnash package from extra repo
* no native Flash plugin shipped by Macromedia/Adobe - nspluginwrapper package from community allows use of 32-bit plugins but forces
installation of lib32 packages - follow this guide on how to Install Flash on Arch64
* Closed-source apps like Skype, Opera - where they don't provide 100% statically built binaries so 32-bit libs are still needed
* additional win32 codecs (... that nobody really needs)
* packages that use x86 32-bit assembler code (some emulators like zsnes and syslinux)
Z hlediska stability je to velmi stabilni a pruzny system, nemam problemy ohledne stability. Pokud tedy nevyuzijes nejake vyse uvedene aplikace, tak smele do toho, nebo si nahrej nezbytne 32-bit knihovny a pak to pujde take spustit. (Ale pak je 64-bit snad i zbytecny). Rozhodne vyzkousej 
Tiskni
Sdílej: