Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj
pouzivam ARCHa od kvetna 2007 na 64-bitech a nezaznamenal jsem zadny problem (Jeden cas jsem mel problemy s kompilaci, ale mohly za to bugy v GCC 4.0., ted co je 4.2.1 je vse OK). Jinak budes mit problemy s tim, ze neni flash pro 64-bit- ale existuje nahrada 'gnash' a udajne ve FF nefunguje ani JAVA. Ta funguje v Konqueroru. Ja Flash nepouzivam, tak mi nevadi. A taky WINE (neni pro 64-bit. OS, ale daji se dohrat knihovny (multilib) pro 32-bit rezim, ze ktereho vse jede, ale neni to pak cisty 64-bit OS.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
What will I miss in Arch64?
The following applications are known not to be 64-bit compatible:
* no Java plugin shipped by Sun; KDE's Konqueror has its own native running 64-bit JavaPlugin built in! Best solution to browse JavaApplets
these days.
* true x86_64 Flash support only in parts with GPL gnash package from extra repo
* no native Flash plugin shipped by Macromedia/Adobe - nspluginwrapper package from community allows use of 32-bit plugins but forces
installation of lib32 packages - follow this guide on how to Install Flash on Arch64
* Closed-source apps like Skype, Opera - where they don't provide 100% statically built binaries so 32-bit libs are still needed
* additional win32 codecs (... that nobody really needs)
* packages that use x86 32-bit assembler code (some emulators like zsnes and syslinux)
Z hlediska stability je to velmi stabilni a pruzny system, nemam problemy ohledne stability. Pokud tedy nevyuzijes nejake vyse uvedene aplikace, tak smele do toho, nebo si nahrej nezbytne 32-bit knihovny a pak to pujde take spustit. (Ale pak je 64-bit snad i zbytecny). Rozhodne vyzkousej
Tiskni
Sdílej:
