Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Hledal jsem tuhle nedávno, jak se vytvoří soubor s příponou .img, který pak pomocí protokolů RARP a TFTP poslouží jako bootovací obraz.
Tyto obrazy prokazatelně existují. Například Gentoo a Debian mají takové obrazy pro PowerPC, Sparc nebo SGI MIPS.
Nikde neexistuje žádný návod pro jejich vytváření ani program, který by je tvořil. Jsou podezřele malé. Nemohu je namountovat jako loopback.
Takže mé otázky zní: Co tyhle obrazy obsahují? Kde se vezmou? Jak bych si mohl vytvořit nějaký vlastní obraz s mnou zkompilovaným kernelem?
Jupí! 
Existuje skript pro tvorbu těch image. Sice je určený pro Gentoo, ale asi není problém ho upravit.
Ale co je to ten piggyback? Kde se to vezme? O tom jsem nikdy neslyšel...
Jinak grub nebo pxelinux uz mas rozchozeny?
Kdepak, zatím jen zjišťuju, jak na to. Rozdrbat funkční (byť zastaralý) systém bez jistoty rozumného výsledku bych nechtěl.
Vřele díky za radu. Ještě trochu zagooglím a už bych se do toho mohl dát. Jen mě překvapuje, že takový (relativně kompilovaný) postup není nikde podrobně popsaný. V tom skriptu, o kterém jsem psal výše, se obraz vytváří ještě trochu jiným postupem, ale asi půjde v zásadě o totéž.
Teď ještě kdyby se mi podařilo rozchodit ten cross-compiler a už bych skoro mohl instalovat...
Otázka ovšem je, jestli je vůbec možné rozumnou podmnožinu Archových balíčků zkompilovat pro sparc64... U Gentoo jsou na takové portování celé týmy lidí a dělají tam různé úpravy.
Ano, Sparc umí bootovat po síti. Je na to spousta návodů. Dokonce se tím zabývají i někteří lidé kolem ABCLinuxu. Jen mi není jasné, co to je Stop-A. To je nějaká zázračná klávesová zkratka. Je snad na originálních SUN klávesnicích nějaké magické tlačítko navíc? Co když člověk nemá takovou klávesnici? Třeba je to Ctrl nebo Alt - těžko říct...
Někde nahoře jsem dával odkaz na skript pro Gentoo, který přímo vytvoří ten požadovaný bootovací obraz. Používá se RARP a TFTP. Někde tady na Ábíčku byl dokonce nějaký návod pro Debian + Sparc.
Obrazy pro TFTP netboot se dají stáhnout přímo na stránkách Gentoo nebo Debianu. Člověk si ale hodně zakliká, než je najde...
Já mám v plánu se pokusit o úpravu rozumné podmnožiny ArchLinuxových PKGBUILDů tak, aby byl na cílové platformě i rozumný balíčkovací systém. Pokud jde o hotové obrazy pro Debian a Gentoo, ty zkoušet nechci, protože mi to připadá málo dobrodružné.
Stop-A je zkratka pres kterou se leze do OBP...
Vím, co dělá Stop-A, to už jsem stokrát někde četl. Nevím ale, co to je Stop-A. To tlačítko Stop je na klávesnici? Nebo zvenku na case? Nebo je to prostě jen nějaký speciální znak, který se pošle konzolí?
Slyšel jsem, že na PC klávesnici je podstatná sekvence '~#'. Netuším ovšem, co dělá a jestli nahrazuje Stop-A.
Pro SUN je vzdy specialni SUN klavesnice vcetne sun mysi.
To bych neřekl. Například Sun Netra T1 má sériovou konzoli na portu typu RJ45. Dá se ovládat úplně běžnou klávesnicí pomocí stroje typu PC. Stačí si vyrobit redukci z RJ-45 do klasického devítipinového COM-portu RS-něco. (Návodů je na internetu několik.)
I kdyby se k tomuto stroji dala připojit klávesnice (a jistě dala, neboť má 2 USB porty), nemělo by to žádný smysl, protože nemá grafickou kartu ani jiný výstup na monitor. K jeho ovládání je vždy potřeba další počítač.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz