Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Především v dotazu chvíli mluvíte o slaxu, chvíli o Slackware, takže mám pocit, že jste si nevšiml, že jsou to dvě různé distribuce (i když vycházejí ze stejného základu).
ale sem lama a potřeboval bych buď příručku nebo jen body čehože se to mám při instalaci vyvarovat a co je důležité nastavit (jako třeba co mám kde nakonfigurovat) abych zas u instalace nestrávil 3 dny jako posledně
Dobře míněná rada od člověka, který Slackware používal sedm a půl roku jako hlavní distribuci: pokud vám nestačí ten popis, který je přímo v dokumentaci, nepouštějte se do toho. Nainstalujte si raději nějakou přívětivější a pohodlnější distribuci, naučte se s Linuxem pracovat a spravovat ho a teprve potom, budete-li mít ještě zájem, se ke Slackware vraťte.
slax sem si vybral protože na něj slyším samou chválu
Přesně tohle je důvod, proč jsem tak alergický na nekriticky obdivné příspěvky v diskusích ohledně "hardcore" distribucí. Začátečník si to přečte, usoudí, že Slackware je ta jediná správná cesta, jak se naučit pracovat s Linuxem, a pak se nestačí divit.
Slackware je ta jediná správná cesta, jak se naučit pracovat s Linuxem, a pak se nestačí divit.
Záleží na tom, co definujem jako "pracovat s linuxem". Pokuď to bude něco ve smyslu "prostě jenom používat počítač aniž bych se musel něco nového učit a vůbec muset vědět o tom, že tam mám nějakej OS" tak Slackware rozhodně tou správnou cestou neni. Pokuď ovšem pod danym pojmem budem rozumnět něco ve smyslu "chtěl bych se naučit se systémem pracovat tak, abych mohl využít jeho výhody oproti jiným OS (a naučit se žít s jeho nevýhodami)", tak je IMHO Slackware jednou z těch lepších cest.
Samozřejmě, že jsem si vědom toho, že s největší pravděpodobností ten člověk dostane systém velmi brzo do nepoužitelnýho stavu, spousta věcí, který by např. v openSUSE fungovaly mu nebude fungovat atd. Na druhou stranu bude mít rozumný důvod seznámit se s UNIXovými nástroji (a UNIXovou "strukturou a filozofií" vůbec), se kterými se "normální smrtelník" dneska nemusí vůbec setkat.
Střední cesta: "nainstaluju plně funkční linux (SUSE, Mandrivu, Ubuntu, ...) a pak se začnu zajímat jak to vlastně funguje" dle mých zkušeností totiž není příliš častá. Prostě čím víc se v tom člověk začně šťourat, tím vic se toho dozví.
A já důvod proč používat linuxu vidim právě v tom, využít to co má oproti jiným OS (teď konkrétně Windows) navíc/lepší. Pokuď se spokojím s tim, že budu vědět, kde co naklikat aniž bych se příliš zajímal o to co vlastně ty které "kliky" znamenají, můžu zůstat u Windows. A to teď nemyslim směrem k Windows nijak hanlivě, spíš naopak - u Windows dostanu více funkčnosti a míň problémů...
Ne. Trvám na tom, že z metodického hlediska Slackware není vhodná cesta, jak začít s Linuxem. A to říkám jako člověk, který s Linuxem na Slackware začínal, takže vím, o čem mluvím. Jenže to jsem měl jednak za sebou dva roky používání Ultrixu ve škole, jednak nic vhodnějšího tehdy neexistovalo. Dnes je situace úplně jiná a proto bych Slackware začátečníkovi určitě nedoporučil.
Samozřejmě, že jsem si vědom toho, že s největší pravděpodobností ten člověk dostane systém velmi brzo do nepoužitelnýho stavu
Probléme je mimo jiné už v tom, že je nemalá pravděpodobnost, že ho vůbec nedostane do použitelného stavu.
lilo. Jak ho nakonfigurovat? Viz třeba LILO mini-HOWTO.
Slack uz podla mna zacina umierat … malo balikov, ziadne riesenie zavislosti...
V tom případě "umírá" už od svého vzniku. :-) Ne, vážně, tohle bych rozhodně nepovažoval za předzvěst umírání. Slackware je prostě specifická distribuce s poněkud specifickým přístupem a poněkud specifickou filosofií.
Tiskni
Sdílej: