Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Především v dotazu chvíli mluvíte o slaxu, chvíli o Slackware, takže mám pocit, že jste si nevšiml, že jsou to dvě různé distribuce (i když vycházejí ze stejného základu).
ale sem lama a potřeboval bych buď příručku nebo jen body čehože se to mám při instalaci vyvarovat a co je důležité nastavit (jako třeba co mám kde nakonfigurovat) abych zas u instalace nestrávil 3 dny jako posledně
Dobře míněná rada od člověka, který Slackware používal sedm a půl roku jako hlavní distribuci: pokud vám nestačí ten popis, který je přímo v dokumentaci, nepouštějte se do toho. Nainstalujte si raději nějakou přívětivější a pohodlnější distribuci, naučte se s Linuxem pracovat a spravovat ho a teprve potom, budete-li mít ještě zájem, se ke Slackware vraťte.
slax sem si vybral protože na něj slyším samou chválu
Přesně tohle je důvod, proč jsem tak alergický na nekriticky obdivné příspěvky v diskusích ohledně "hardcore" distribucí. Začátečník si to přečte, usoudí, že Slackware je ta jediná správná cesta, jak se naučit pracovat s Linuxem, a pak se nestačí divit.
Slackware je ta jediná správná cesta, jak se naučit pracovat s Linuxem, a pak se nestačí divit.
Záleží na tom, co definujem jako "pracovat s linuxem". Pokuď to bude něco ve smyslu "prostě jenom používat počítač aniž bych se musel něco nového učit a vůbec muset vědět o tom, že tam mám nějakej OS" tak Slackware rozhodně tou správnou cestou neni. Pokuď ovšem pod danym pojmem budem rozumnět něco ve smyslu "chtěl bych se naučit se systémem pracovat tak, abych mohl využít jeho výhody oproti jiným OS (a naučit se žít s jeho nevýhodami)", tak je IMHO Slackware jednou z těch lepších cest.
Samozřejmě, že jsem si vědom toho, že s největší pravděpodobností ten člověk dostane systém velmi brzo do nepoužitelnýho stavu, spousta věcí, který by např. v openSUSE fungovaly mu nebude fungovat atd. Na druhou stranu bude mít rozumný důvod seznámit se s UNIXovými nástroji (a UNIXovou "strukturou a filozofií" vůbec), se kterými se "normální smrtelník" dneska nemusí vůbec setkat.
Střední cesta: "nainstaluju plně funkční linux (SUSE, Mandrivu, Ubuntu, ...) a pak se začnu zajímat jak to vlastně funguje" dle mých zkušeností totiž není příliš častá. Prostě čím víc se v tom člověk začně šťourat, tím vic se toho dozví.
A já důvod proč používat linuxu vidim právě v tom, využít to co má oproti jiným OS (teď konkrétně Windows) navíc/lepší. Pokuď se spokojím s tim, že budu vědět, kde co naklikat aniž bych se příliš zajímal o to co vlastně ty které "kliky" znamenají, můžu zůstat u Windows. A to teď nemyslim směrem k Windows nijak hanlivě, spíš naopak - u Windows dostanu více funkčnosti a míň problémů...
Ne. Trvám na tom, že z metodického hlediska Slackware není vhodná cesta, jak začít s Linuxem. A to říkám jako člověk, který s Linuxem na Slackware začínal, takže vím, o čem mluvím. Jenže to jsem měl jednak za sebou dva roky používání Ultrixu ve škole, jednak nic vhodnějšího tehdy neexistovalo. Dnes je situace úplně jiná a proto bych Slackware začátečníkovi určitě nedoporučil.
Samozřejmě, že jsem si vědom toho, že s největší pravděpodobností ten člověk dostane systém velmi brzo do nepoužitelnýho stavu
Probléme je mimo jiné už v tom, že je nemalá pravděpodobnost, že ho vůbec nedostane do použitelného stavu.
lilo. Jak ho nakonfigurovat? Viz třeba LILO mini-HOWTO.
Slack uz podla mna zacina umierat … malo balikov, ziadne riesenie zavislosti...
V tom případě "umírá" už od svého vzniku. :-) Ne, vážně, tohle bych rozhodně nepovažoval za předzvěst umírání. Slackware je prostě specifická distribuce s poněkud specifickým přístupem a poněkud specifickou filosofií.
Tiskni
Sdílej: