Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Především v dotazu chvíli mluvíte o slaxu, chvíli o Slackware, takže mám pocit, že jste si nevšiml, že jsou to dvě různé distribuce (i když vycházejí ze stejného základu).
ale sem lama a potřeboval bych buď příručku nebo jen body čehože se to mám při instalaci vyvarovat a co je důležité nastavit (jako třeba co mám kde nakonfigurovat) abych zas u instalace nestrávil 3 dny jako posledně
Dobře míněná rada od člověka, který Slackware používal sedm a půl roku jako hlavní distribuci: pokud vám nestačí ten popis, který je přímo v dokumentaci, nepouštějte se do toho. Nainstalujte si raději nějakou přívětivější a pohodlnější distribuci, naučte se s Linuxem pracovat a spravovat ho a teprve potom, budete-li mít ještě zájem, se ke Slackware vraťte.
slax sem si vybral protože na něj slyším samou chválu
Přesně tohle je důvod, proč jsem tak alergický na nekriticky obdivné příspěvky v diskusích ohledně "hardcore" distribucí. Začátečník si to přečte, usoudí, že Slackware je ta jediná správná cesta, jak se naučit pracovat s Linuxem, a pak se nestačí divit.
Slackware je ta jediná správná cesta, jak se naučit pracovat s Linuxem, a pak se nestačí divit.
Záleží na tom, co definujem jako "pracovat s linuxem". Pokuď to bude něco ve smyslu "prostě jenom používat počítač aniž bych se musel něco nového učit a vůbec muset vědět o tom, že tam mám nějakej OS" tak Slackware rozhodně tou správnou cestou neni. Pokuď ovšem pod danym pojmem budem rozumnět něco ve smyslu "chtěl bych se naučit se systémem pracovat tak, abych mohl využít jeho výhody oproti jiným OS (a naučit se žít s jeho nevýhodami)", tak je IMHO Slackware jednou z těch lepších cest.
Samozřejmě, že jsem si vědom toho, že s největší pravděpodobností ten člověk dostane systém velmi brzo do nepoužitelnýho stavu, spousta věcí, který by např. v openSUSE fungovaly mu nebude fungovat atd. Na druhou stranu bude mít rozumný důvod seznámit se s UNIXovými nástroji (a UNIXovou "strukturou a filozofií" vůbec), se kterými se "normální smrtelník" dneska nemusí vůbec setkat.
Střední cesta: "nainstaluju plně funkční linux (SUSE, Mandrivu, Ubuntu, ...) a pak se začnu zajímat jak to vlastně funguje" dle mých zkušeností totiž není příliš častá. Prostě čím víc se v tom člověk začně šťourat, tím vic se toho dozví.
A já důvod proč používat linuxu vidim právě v tom, využít to co má oproti jiným OS (teď konkrétně Windows) navíc/lepší. Pokuď se spokojím s tim, že budu vědět, kde co naklikat aniž bych se příliš zajímal o to co vlastně ty které "kliky" znamenají, můžu zůstat u Windows. A to teď nemyslim směrem k Windows nijak hanlivě, spíš naopak - u Windows dostanu více funkčnosti a míň problémů...
Ne. Trvám na tom, že z metodického hlediska Slackware není vhodná cesta, jak začít s Linuxem. A to říkám jako člověk, který s Linuxem na Slackware začínal, takže vím, o čem mluvím. Jenže to jsem měl jednak za sebou dva roky používání Ultrixu ve škole, jednak nic vhodnějšího tehdy neexistovalo. Dnes je situace úplně jiná a proto bych Slackware začátečníkovi určitě nedoporučil.
Samozřejmě, že jsem si vědom toho, že s největší pravděpodobností ten člověk dostane systém velmi brzo do nepoužitelnýho stavu
Probléme je mimo jiné už v tom, že je nemalá pravděpodobnost, že ho vůbec nedostane do použitelného stavu.
lilo. Jak ho nakonfigurovat? Viz třeba LILO mini-HOWTO.
Slack uz podla mna zacina umierat … malo balikov, ziadne riesenie zavislosti...
V tom případě "umírá" už od svého vzniku. :-) Ne, vážně, tohle bych rozhodně nepovažoval za předzvěst umírání. Slackware je prostě specifická distribuce s poněkud specifickým přístupem a poněkud specifickou filosofií.
Tiskni
Sdílej: