Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Co ale s těmi zprávami, co ´v mailboxu u ISP zůstanou, po nějaké době ? Windows klienti toto řeší parametrem "odebrat ze serveru po X dnech". Jak toto udělat v linuxu ?
Neboli : po stažení konkrétní zprávy Fetchmailem na server by se měl dotyčný mail za X dní smazat.
Pro úplnost : používám POP3 a Maildir (Mandriva 2008).
Díky za nápady ...
16.11.2007 18:34
Josef Kufner | skóre: 70
16.11.2007 20:00
Josef Kufner | skóre: 70
a) vyhnout IMAPu (i když jak to vidím, asi k němu dojde)Na serveru můžeš mít povolené obojí a IMAP funguje velmmi dobře. Pokud se bojíš nepřístupnosti mailů offline z normálního klienta, snad každý klient to umí kešovat, takže žádný problém s tím není.
b) protože firma NEMÁ pevnou IP adresu, tak nemůžu směrovat MX záznamy pro poštu na firemní server a tudíž musím dělat takovéto kotrmelceAle můžeš mít na firemním serveru schránky a IMAP demona (dovecat je celkem jednoduchej a bezproblémvej).
c) hledal jsem WEBMAIL, který by podporoval POP3 a zároveň MailDir (kvůli zálohám na serveru výhodnější)Snad všechny webmaily jsou dělané jako IMAP klienti. Umožňuje to univerzálnější použití a odstraňuje nutnost těsné provázanosti s mailserverem (webmail nemusí běžet na mailserveru).
ty stažené už přečtené zobrazit tím WEBmailem ve firmě na serveru, jenže díky POP3 a MailDir mám pocit, že to nikam nevede. Ještě mi někdo zmiňoval OpenWebMail, ale to jsem zatím nestudoval ...Nainstaluj na firemní server třeba postfixe a dovecat, nech fetchmailem stahovat poštu z serveru providera na firemní server a doručovat ji do schránek uživatelů prostřednictvím firemního postfixu. Webmail a IMAP i POP3 (dovecat) poběží na firemním serveru a na ten providerův nebude sahat nikdo nez postfix (smtp -- odesilani mailu (realy)) a fetchmail (pop3 -- stahovani mailu). Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail. Ale to už jsou jen detaily v konfiguraci.
Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
17.11.2007 11:50
Josef Kufner | skóre: 70
Je to opravdu jen detail v konfiguraci. Postfix a doveot se jen musí shodnout na umístění schránky. Z pohledu fungování serveru jako celku to je nepodstatné. (Ano, z pohledu výkonu, zálohování a podobně už to nepodstatné není, ale to teď neřešíš.)Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz