Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Co ale s těmi zprávami, co ´v mailboxu u ISP zůstanou, po nějaké době ? Windows klienti toto řeší parametrem "odebrat ze serveru po X dnech". Jak toto udělat v linuxu ?
Neboli : po stažení konkrétní zprávy Fetchmailem na server by se měl dotyčný mail za X dní smazat.
Pro úplnost : používám POP3 a Maildir (Mandriva 2008).
Díky za nápady ...
a) vyhnout IMAPu (i když jak to vidím, asi k němu dojde)Na serveru můžeš mít povolené obojí a IMAP funguje velmmi dobře. Pokud se bojíš nepřístupnosti mailů offline z normálního klienta, snad každý klient to umí kešovat, takže žádný problém s tím není.
b) protože firma NEMÁ pevnou IP adresu, tak nemůžu směrovat MX záznamy pro poštu na firemní server a tudíž musím dělat takovéto kotrmelceAle můžeš mít na firemním serveru schránky a IMAP demona (dovecat je celkem jednoduchej a bezproblémvej).
c) hledal jsem WEBMAIL, který by podporoval POP3 a zároveň MailDir (kvůli zálohám na serveru výhodnější)Snad všechny webmaily jsou dělané jako IMAP klienti. Umožňuje to univerzálnější použití a odstraňuje nutnost těsné provázanosti s mailserverem (webmail nemusí běžet na mailserveru).
ty stažené už přečtené zobrazit tím WEBmailem ve firmě na serveru, jenže díky POP3 a MailDir mám pocit, že to nikam nevede. Ještě mi někdo zmiňoval OpenWebMail, ale to jsem zatím nestudoval ...Nainstaluj na firemní server třeba postfixe a dovecat, nech fetchmailem stahovat poštu z serveru providera na firemní server a doručovat ji do schránek uživatelů prostřednictvím firemního postfixu. Webmail a IMAP i POP3 (dovecat) poběží na firemním serveru a na ten providerův nebude sahat nikdo nez postfix (smtp -- odesilani mailu (realy)) a fetchmail (pop3 -- stahovani mailu). Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail. Ale to už jsou jen detaily v konfiguraci.
Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Je to opravdu jen detail v konfiguraci. Postfix a doveot se jen musí shodnout na umístění schránky. Z pohledu fungování serveru jako celku to je nepodstatné. (Ano, z pohledu výkonu, zálohování a podobně už to nepodstatné není, ale to teď neřešíš.)Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Tiskni
Sdílej: