Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Co ale s těmi zprávami, co ´v mailboxu u ISP zůstanou, po nějaké době ? Windows klienti toto řeší parametrem "odebrat ze serveru po X dnech". Jak toto udělat v linuxu ?
Neboli : po stažení konkrétní zprávy Fetchmailem na server by se měl dotyčný mail za X dní smazat.
Pro úplnost : používám POP3 a Maildir (Mandriva 2008).
Díky za nápady ...
a) vyhnout IMAPu (i když jak to vidím, asi k němu dojde)Na serveru můžeš mít povolené obojí a IMAP funguje velmmi dobře. Pokud se bojíš nepřístupnosti mailů offline z normálního klienta, snad každý klient to umí kešovat, takže žádný problém s tím není.
b) protože firma NEMÁ pevnou IP adresu, tak nemůžu směrovat MX záznamy pro poštu na firemní server a tudíž musím dělat takovéto kotrmelceAle můžeš mít na firemním serveru schránky a IMAP demona (dovecat je celkem jednoduchej a bezproblémvej).
c) hledal jsem WEBMAIL, který by podporoval POP3 a zároveň MailDir (kvůli zálohám na serveru výhodnější)Snad všechny webmaily jsou dělané jako IMAP klienti. Umožňuje to univerzálnější použití a odstraňuje nutnost těsné provázanosti s mailserverem (webmail nemusí běžet na mailserveru).
ty stažené už přečtené zobrazit tím WEBmailem ve firmě na serveru, jenže díky POP3 a MailDir mám pocit, že to nikam nevede. Ještě mi někdo zmiňoval OpenWebMail, ale to jsem zatím nestudoval ...Nainstaluj na firemní server třeba postfixe a dovecat, nech fetchmailem stahovat poštu z serveru providera na firemní server a doručovat ji do schránek uživatelů prostřednictvím firemního postfixu. Webmail a IMAP i POP3 (dovecat) poběží na firemním serveru a na ten providerův nebude sahat nikdo nez postfix (smtp -- odesilani mailu (realy)) a fetchmail (pop3 -- stahovani mailu). Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail. Ale to už jsou jen detaily v konfiguraci.
Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Je to opravdu jen detail v konfiguraci. Postfix a doveot se jen musí shodnout na umístění schránky. Z pohledu fungování serveru jako celku to je nepodstatné. (Ano, z pohledu výkonu, zálohování a podobně už to nepodstatné není, ale to teď neřešíš.)Nějaký maildir moc neřeš, to je vnitřní záležitost dovecotu. Postfix to klidně může sypat do /var/mail.To je přece nesmysl ... to je formát : místo jednoho velkého souboru je tu co mail to soubor ...
Tiskni
Sdílej: