Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
pote jsem zkusil jeste zahranicni irc linux a tam mi kdosi poradil at zkusim exim (s mou lamanou anglinou jsem pochopil ze to potrebuji) - nainstaloval jsem to aptitude a hned se me to zacalo anglicky dotazovat - to jsem nedaval a strilel jsem to od boku (v cestine jsem nenasel) - samozrejme potom mi nesel odesilat mail - tak aptitude remove exim - a pak zase nesel odesilat - tak i aptitude remove posfix a nasledne jsem ho znovu nainstaloval - pak jsem si oddechl nebot jiz posilat sel...
Prosim tedy o radu jak bych mel postupovat dale...
Dekuji
masquerade_domains = mojeDOMENA.cz
uživatel@hostname, kde hostname je to, co si odesílající počítač myslí o svém jménu (tedy něco jako "`hostname`.`dnsdomainname`"). To jde zpravidla nastavit v nějakém konfiguračním souboru.
Nevím, co mají SMTP servery kontrolovat na adrese odesílatele, ale každopádně hlavička MAIL FROM je určena pro SMTP server, vnitřek e-mailu (hlavičky + tělo) nemá SMTP server co zajímat (mimo spočítání hlaviček Received a přidání další, samozřejmě).
mydomain = mojeDOMENA.cz myhostname = pocitac.$mydomain mydestination = $myhostname $mydomainAle důležitější je pochopit, jak doručování e-mailu funguje, jak nastavit DNS a související věci.
/etc/postfix/main.cf nastav myorigin = mojeDOMENA.cz
Diky moc za trpelivost - samozrejme nepohrdnu ani pokud mate v zasobe dalsi clanky...
imap - az tak nepotrebuji - je to spise spamovy filtr...No tak to opravdu ne, podívejte se třeba do Wikipedie. Spíš než začít budovat server bez představ o SMTP, IMAP a DNS, bych navrhoval si nechat tu e-mailovou schránku někde zatím hostovat a strávit nějaký čas učením se o těch protokolech, hraním si s nimi atd. MX záznam pouze určuje, na jaký server (servery) se má doručovat (přes SMTP) pošta pro určitou doménu. Tyto záznamy musíte vy nastavit k doméně, ISP s tím nemá nic společného (pokud pomineme reverzní záznamy).
Pote potrebuji neco co veme to neco co zachytil postfix a da to do adresare usera komu to bylo urcene (soubor s mailama - vsude kde jsem cetl byl procmail - ten mam na pc)Postfix normálně uloží e-mail přímo do schránky uživatele.
procmail slouží k tomu, pokud chcete e-mail před doručením ještě nějak zpracovat, nebo ho chcete doručit jinam – do jiné složky, přeposlat, zkontrolovat antivirem atd. Něco z toho umí i Postfix, procmail je mocnější. Pokud chcete e-mail jen doručit do schránky uživatele, Postfix vám stačí.
SMTP je protokol pro odesílání e-mailu, Postfix používá právě tento protokol.
E-maily se doručují do schránek uživatelů. Pokud máte schránku na vzdáleném počítači (na serveru), potřebujete se k té schránce nějak dostat. K tomu slouží např. protokoly POP3 nebo IMAP – POP3 je starší a umožňuje jen zprávy ze serverové schránky si vyzvednout, IMAP uchovává zprávy na serveru a vy s nimi pracujete vzdáleně.
Každopádně pokud chcete opravdu provozovat vlastní mailserevr, bude to chtít tohle všechno pořádně nastudovat. Jinak bych doporučil použít pro odesílání pošty server poskytovatele a pro přijímání si nechat u poskytovatele zřídit schránku – neměl by být moc velký problém, aby se do ní doručovaly e-maily pro vaši doménu.
Nastavení a správa e-mailového serveru totiž není tak snadné, jak to na první pohled vypadá. Zprovoznit a spustit server je jednoduché, ale nastavit a spravovat ho tak, aby fungoval správně a neobtěžoval okolí, to už je něco jiného. Pokud si nastavíte špatně webový server na vašem počítači, maximálně si někdo nezobrazí nějaké vaše stránky. Pokud nastavíte špatně mailserver, bude se přes něj šířit spam a viry a bude sám do internetu rozesílat špatné e-maily se zprávamí o chybách – a tím vším bude zamořovat internet a obtěžovat nevinné „adresáty“ a správce jiných mailserverů.
Nechci vás od budování vlastního mailserveru odrazovat, ale pokud to opravdu chcete dělat, opravdu si nejdřív pořádně nastudujte vše, co s tím souvisí – jak se e-maily doručují, k čemu slouží který protokol, před čím je potřeba mailserver chránit atd.
. Ted uz jenom rozchodit aby mi to slo i na USER@mojedomena.cz - ale prijde mi divne ze mail na user@localhost se odesle ale mail na user@IP (ktera je verejna) se neodesle... Budu jeste vice cist a mozna na to prijdu
(myslim ze na ti IP by to melo jit - ze to je neco podobneho jako kdyz nemam domenu prevedlou na svou IP tudiz domena nejde ale IP jde vpoho... - v prikladu s webem)
ale mail na user@IP (ktera je verejna) se neodesle... Budu jeste vice cist a mozna na to prijduIP adresa musí být v hranatých závorkách –(myslim ze na ti IP by to melo jit - ze to je neco podobneho jako kdyz nemam domenu prevedlou na svou IP tudiz domena nejde ale IP jde vpoho... - v prikladu s webem)
schranka@[192.168.1.1]. Pokud ji zadaté bez závorek, bere se to jako normální doménové jméno a zkouší se převést na IP adresu. Ale nejsem si jist, jako moc jsou ještě dneska mail servery ochotné doručovat na takto zadanou adresu.
mojedomena.cz poštu přijímal, pak ano. Dá se to vyzkoušet třeba telnetem i bez MX záznamu, ale k tomu je potřeba znát protokol SMTP.
Tiskni
Sdílej: